Celostátní zkouška Jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) probíhá už třetím rokem každou první středu v měsíci. Vždy ve 12:00 se tak v Česku rozezní všech 5 037 sirén nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund.
Mnoho lidí, převážně cizinců v centru velkých měst, se vždy bezradně rozhlíží v obavě před očekávaným teroristickým útokem. Hasiči však časté kontroly sirén obhajují, veřejnost je podle nich o zkouškách informována dostatečně.
Jak poznat varování před nebezpečím
V případě krizové situace varují sirény obyvatelstvo před nebezpečím. Tón varovného signálu se od zkoušky pozná tím, že není stálý. Kolísá po dobu 140 sekund. Signál může být vyhlašován třikrát za sebou v přibližně tříminutových intervalech. Při požárním poplachu zní sirény jen minutu a tón se přeruší jen jednou.Lidé však už nemusejí znát, jak sirény houkají v případě záplav a jak během chemického útoku. Oproti minulosti je totiž zaveden jednotný signál všeobecné výstrahy, který nahradil dřívější čtyři druhy varování.
"V průběhu zkoušky je veřejnost informována rozhlasem a v televizi běží ve stavovém řádku text o zkoušce. Elektronické sirény navíc po zkušebním tónu odbaví verbální informaci 'Zkouška sirén'," řekl iDNES mluvčí generálního ředitelství hasičů Petr Kopáček.
Cizinci by se podle něj měli informace o zkouškách dozvědět po příjezdu do Česka spolu s ostatními informacemi od úřadů či cestovních společností.
Sirény se kontrolují poslechem i elektronicky
Celostátní zkoušku sirén mají na starost hasiči jednotlivých krajů, kteří spolupracují s radnicemi. V terénu pak sirény kontroluje několik tisíc lidí, většinou pracovníků městských úřadů či městské policie.
"Počet lidí zapojených do poslechu při zkoušce se blíží počtu sirén. Většina z nich však přímo v terénu není, protože sirény slyší ze svého pracoviště," podotkl Kopáček.
Každý z těchto "kontrolorů" pak v případě nefunkčnosti sirény informuje krajské hasiče. Výsledky jsou zaznamenány do systému JSVV.
Na těch nejrizikovějších místech jsou umístěny elektronické sirény, které vysílají i slovní hlášení. V Česku je jich zhruba tisíc a jsou napojeny na centrální dispečinky.
Například v Praze je elektronických sirén 160 a nechal je vybudovat pražský magistrát. "Máme na to zřízeno dohledové pracoviště. Na obrazovce se nám objevuje každá siréna, která se zrovna nespustila. Systém pak oznámí, o jakou závadu se jedná," řekl iDNES šéf odboru krizového řízení Petr Beran.
Bez zkoušky by zrezl rotor sirény
Podle hasičů je hlavním smyslem zkoušky rozezvučet všechny sirény, které pokrývají 85 procent Česka. Většina sirén je totiž poháněna elektromotorem, který je na střechách budov vystaven nepříznivým povětrnostním podmínkám.
"Měsíční pravidelná aktivace nedovolí reznutí rotoru a jeho následné spálení. Oprava spáleného rotoru stojí několik tisíc a zkouška je proti tomu finančně zanedbatelná," upřesnil Kopáček.
V případě výpadku proudu jsou jištěny pouze elektronické sirény. Jejich akumulátor by měl vydržet 72 hodin. Ostatní sirény zálohovány nejsou, hasiči by v případě jejich výpadku museli obyvatelstvo varovat například pomocí pojízdných amplionů.
Zkoušku sirén posunula zvonkohra
Kvůli zvonkohře olomouckého orloje budou Olomoučané slýchat sirény při pravidelných akustických zkouškách o deset minut později než ostatní obyvatelé v zemi. Vedení hasičů podle ČTK uznalo námitku olomouckého primátora Martina Tesaříka, podle něhož sirény přehlušují místní orloj. Každou první středu v měsíci se proto sirény v Olomouci rozezní až ve 12:10."Sirény už orloji konkurovat nebudou. Generální ředitelství uznalo náš požadavek jako opodstatněný. Orloj je jen v Praze a v Olomouci a náš argument byl natolik silný, že se změny podařilo dosáhnout," řekl Tesařík novinářům.
