"Samotné nás to překvapilo, že nás v rámci zveřejnění takového seznamu nikdo nepožádal o prověření jmen," řekla iDNES.cz Alena Nosková, která má ve Státním ústředním archivu na starosti dokumenty státní správy z let 1945 až 1992.
Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo seznamy soudců a státních zástupců, kteří byli před rokem 1989 členy KSČ, minulý týden. Redakce iDNES.cz však zjistila, že některá jména byla na seznamu neprávem. Byl to například Vojtěch Trojánek z Vrchního soudu v Praze, který se redakci ozval. Po něm zmizela ze seznamu další tři jména (více čtěte zde).
SEZNAMY MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTIAktuální k 9. lednu 2011 |
Ministerstvo spravedlnosti se jim omluvilo a v pondělí propustilo dva zaměstnance, kteří za chyby v seznamu nesou odpovědnost. Ministerstvo uvedlo, že seznam vytvářelo z podkladů od jednotlivých soudů. Samo data neshromažďovalo a podle všeho ani neověřovalo.
Milionová kartotéka
Pokud by tak učinilo, muselo by v archivu prověřit každé jméno jednotlivě. "Často se na nás obracejí někteří naivní badatelé s žádostí o seznam členů KSČ. Ten ale vzhledem k milionům jmen nelze reálně vytvořit," řekla Alena Nosková.
Archiv vlastní přes devět milionů kartotéčních štítků se jmény někdejších vlastníků členské legitimace KSČ, přezdívané rudá knížka. V průběhu let je strana shromažďovala většinou na základě hlášení krajských organizací o nových "přírůstcích". Archiv tak na požádání může konkrétní jméno v této kartotéce ověřit.
Ani tato evidence ale není stoprocentní. Lístky totiž archiv převzal od KSČM až v roce 1994. Strana tak mohla vyjmout jména svých aktuálních členů. Stejně jako další parlamentní uskupení totiž není povinna hlásit jména členů. "Jak přitom postupovali, nelze ověřit," dodala Nosková.
Tajní milicionáři
Na mnohem větší problémy ale historici narážejí například při hledání jmen členů Lidových milicí - ozbrojené pěsti dělnické třídy. Ty neexistují vůbec. Jména evidovaly jednotlivé podniky, kde milicionáři působili, a pak zřejmě pověstný 13. odbor ÚV KSČ mající na starosti bezpečnostní politiku.
Tyto archiválie zmizely. Členství v Lidových milicích je přitom jedním z bodů lustračního zákona, kdy žadatelé musí podepsat čestné prohlášení, že v milicích nebyli. Jejich tvrzení lze ale těžko ověřit. Jediným zdrojem informací jsou pouze kusé návrhy na vyznamenání milicionářů, které dostával ústřední výbor strany.
