Podle odborníků se současná krize podepíše v budoucnu na psychice mladých generací. Dopadá však i na starší občany České republiky, kteří mají ve své paměti například rok 1968 nebo i druhou světovou válku. Zatímco v posledních dvou letech tak pracovníci linek pomáhali seniorům zvládnout pandemii koronaviru, nyní pomáhali starším lidem vyrovnat se s bolestivými vzpomínkami a strachem, který v nich válka na Ukrajině vyvolává.
Podle psychologa Mark Preisse z Národního ústavu duševního mohou současné události na Ukrajině v lidech vyvolat traumata. To však podle něj neplatí jen o straších lidech, ale o jakékoliv generaci. Zároveň uvedl, že senioři nemusí být nutně méně psychicky odolní vůči stresovým událostem. „Je obtížné generalizovat, ale zvlášť velmi staří lidé závislejší na blízkých jsou zranitelnější v případě změn a stresu,“ dodal.
Duch minulosti a trauma
Jen na Linku seniorů Elpida se v posledních dnech obrací až 80 volajících denně. Vyšší zájem eviduje i Senior telefon Života 90. „Téma Ukrajiny a válečného konfliktu se objevuje v podstatě v každém hovoru, který v posledních dnech na Senior telefonu přijmeme. Celkový počet hovorů navíc ještě narostl přibližně o 20 procent,“ popsala vedoucí Aneta Mundok Nitschová.
„Mnohým seniorům reportáže v médiích připomněly dávno zasunuté vzpomínky na události, jichž byli svědky v roce 1968. Sdíleli s pracovníky Linky seniorů náročné vzpomínky na střelbu do bezbranných náhodných kolemjdoucích či potlačení protestů obyvatel, kteří proti tankům tehdy vyšli s tím, co měli po ruce,“ popsala psycholožka, krizová pracovnice a vedoucí Linky seniorů Kateřina Bohatá.
„Klienti a klientky často vnímají podobnost s rokem 1968 a pociťují zradu, kterou cítili tehdy,“ podotkla Nitschová. Nové i staré zážitky s válkou mají podle odborníků zásadní dopad na psychiku seniorů, zejména pak u těch, kteří mají dlouhodobé psychické obtíže, zažívají úzkosti, deprese a mají sebevražedné myšlenky.
Ptát se teď „A co Češi?“ je populistické a nesolidární, říká socioložka |
„Mnozí z nich rok 1968 velmi prožívali, kvůli sovětské okupaci docházelo k rozdělení rodin, emigraci, diskriminaci. Domníváme se, že u některých lidí v důsledku enormní psychické zátěže mohlo propuknout duševní onemocnění, jako například schizofrenie,“ popsala Nitschová.
Ojediněle se na linkách setkávají také s transgeneračním přenosem traumatu z války u lidí, kteří válku přímo nezažili, ale například jejich příbuzní ano. Právě ti pak mohou současnou situaci prožívat mnohem intenzivněji. Řada seniorů má nově potíže se soustředěním, někteří začali trpět poruchami spánku.
Jak se seniory o válce komunikovat
V případě, že má starší člověk psychické problémy v souvislosti s válkou na Ukrajině, je podle odborníků důležité seniory „vrátit zpět do přítomnosti“.
„Zastavit rozběhnuté myšlenky a obrátit svou pozornost zpět do ‚tady a teď‘. Seniorům, kterým aktuální situace spouští výrazné emoční reakce doporučujeme jako nástroj pro návrat do přítomnosti‘ a uvědomění si, které pocity patří dnešku a které minulosti, využít kontakt s vlastním tělem a zapojení všech smyslů,“ popsala psycholožka Bohatá.
Někdy podle odborníků seniorům pomůže pouze je vyslechnout, někdy jim mohou pomoci také praktické informace nebo i to, že na několik hodin přestanou sledovat aktuální události.
Psycholožka Bohatá zároveň připomněla, že nově mají senioři také strach ze zdražení pohonných hmot nebo s ohledem na uprchlíky. Někteří mají totiž obavy, že stát je ubytuje u nich doma.
S ohledem na Ukrajince se senioři také ptají, jak mohou sami pomoc. „Například volala seniorka s dotazem, kde si může vyzvednout nějakou ukrajinskou rodinu. Svou aktivitu zdůvodnila tak, že je osamělá a s danou rodinou by navázala dlouhodobější vztah. Oni by se postarali o ní a ona by jim poskytla zázemí. Její představa byla taková, že by se stala jejich adoptivní babičkou. Takové očekávání však v aktuální situaci nelze považovat za reálné,“ dodala psycholožka.
