Senát schválil Lisabonskou smlouvu, Klaus počká na Ústavní soud

Lisabonská smlouva prošla Senátem. K završení ratifikace v Česku schází už jen podpis prezidenta. Václav Klaus oznámil, že počká na rozhodnutí Ústavního soudu, kam se chce se stížností obrátit skupina senátorů. Na výsledek jednání Senátu čekala celá Evropská unie, české ne by totiž smlouvu pohřbilo.

Lisabonská smlouva on-line

Jednání Senátu jsme sledovali v podrobné reportáži

"Senát rozhodl po rok a čtvrt trvající diskusi," připomněl krátce po hlasování předseda Senátu Přemysl Sobotka.

"Je to důležitý moment pro Českou republiku. Je to zároveň i jistá satisfakce pro mě i pro vládu," okomentoval přijetí smlouvy vicepremiér pro evropské záležitosti v demisi Alexandr Vondra.

Na řadě je nyní prezident. Teprve jeho podpisem se smlouva ratifikuje a vstoupí v platnost. Václav Klaus má však možnost mezinárodní smlouvu nepodepsat a netají se tím, že Lisabon nechce.

Kritici smlouvy se chystají reagovat na dnešní rozhodnutí Senátu novou stížností Ústavnímu soudu. Ten podle nich dosud zodpověděl jen šest konkrétních otázek, ale neposuzoval smlouvu jako celek. Podpis stížnosti podle Kubery už slíbilo potřebných 17 senátorů ODS. Senátor Jaroslav Kubera doufá, že další se najdou i v jiných senátorských klubech.

DOKUMENT: Schválení Lisabonu je selháním politických elit, řekl Klaus

Prezident chce počkat, zda skupina senátorů stížnost podá. "Nebudu o svém rozhodnutí o ratifikaci uvažovat dříve, než soud rozhodne. Mé názory jsou známé a jasné," řekl dnes Klaus.

"Smlouva je pro tuto chvíli mrtvá, protože byla v jednom členském státě Unie odmítnuta v referendu. Rozhodnutí o ratifikaci není na pořadu dne," podotkl s narážkou na Irsko prezident během krátkého brífinku.

Pro smlouvu bylo dvanáct senátorů ODS

Dnešního jednání se zúčastnilo všech 81 senátorů, pro ratifikaci bylo proto zapotřebí 49 hlasů. Nakonec zvedlo ruku 54 senátorů, kteří smlouvu odsouhlasili.

Schválení záleželo na hlasech alespoň šesti senátorů ODS. Pro jich bylo nakonec dvanáct, spolu se senátory ČSSD a KDU-ČSL, pěti členy senátorského Klubu otevřené demokracie a komunistou Vlastimilem Balínem.

Proti smlouvě se postavilo devatenáct občanských demokratů a Marta Bayerová (KSČM), její kolega Václav Homolka se spolu s dalšími čtyřmi senátory ODS hlasování zdrželi. Jiří Žák a Jiří Šneberger (oba ODS) se hlasování záměrně nezúčastnili.

Poslankyně Alena Páralová v reakci na schválení dokumentu oznámila, že odchází z ODS. Do konce mandátu chce zůstat nestranickým členem poslaneckého klubu občanských demokratů. - o Páralové více zde

Schwarzenberg: Je to dobrá zpráva

Přijetí smlouvy uvítal i ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. "Naše země se tímto připojuje k těm státům, které jsou odhodlány jít důsledně evropskou cestou, což je dobrá zpráva nejen pro Evropu, ale také pro národní zájmy České republiky," uvedl.

Senátoři o Lisabonské smlouvě jednali od rána. U řečnického pultíku se střídali její stoupenci i odpůrci. Mezi prvními promluvil končící premiér Mirek Topolánek, který smlouvu oficiálně předkládal. Senátory vyzval, aby hlasovali pro Lisabon. Je to  podle něj cena za členství v Unii, odmítnutí by Česko posunulo do "ruského náručí". - čtěte více o průběhu jednání

Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa byla občanům odebrána možnost, aby sami vyjádřili svůj názor. "To na dlouho poznamená stabilitu smlouvy i Evropské unie, protože tam, kde lidé nemají možnost se vyjádřit, většinou nemají ani důvod, aby něco takového, co neschvalovali, bránili," řekl iDNES.cz.

Výsledek hlasování zkritizovali i Vlastimil Tlustý, Vladimír Železný a Jan Schwippel - kandidáti Libertas.cz do Evropského parlamentu. "Hlasování části senátorů ODS pro schválení Lisabonské smlouvy považujeme za završení zrady předsedy Mirka Topolánka na voličích a programu touto stranou dlouhodobě prosazovaného. Je to další důkaz nadřazení osobních zájmů nad zájmy České republiky a jejích občanů," uvedli v tiskové zprávě.

Barroso i Paroubek věří, že Klaus podepíše

Naději, že Lisabon přes prezidenta projde, vyjádřil šéf Evropské komise José Barroso. Rozhodnutí senátorů je podle něj velmi dobrá zpráva.

SMS zdarma

Pokud si objednáte SMS zpravodajství portálu iDNES.cz, budete mít službu první měsíc zdarma a potom za 29 Kč/měsíc. Platí pro zákazníky O2. Více zde

"Doufám, že zbývající požadavky vyplývající z Ústavy České republiky i ústav ostatních členských zemí budou splněny co nejdříve," uvedl šéf výkonného orgánu EU v prohlášení rozeslaném novinářům.

Stejně se vyjádřil i předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek. "ČSSD věří, že prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu bezprostředně ratifikuje a nedá na odpůrce dokumentu, kteří se chtějí obrátit na Ústavní soud a očekávají, že prezident s podpisem vyčká až na jeho verdikt," uvedl.

Paroubek také poznamenal, že by měl prezident při rozhodování o ratifikaci vzít v úvahu, že už dokument schválily obě komory parlamentu. Poslaneckou sněmovnou smlouva prošla v polovině února. Podpořilo ji 125 poslanců z ČSSD, Strany zelených, KDU-ČSL a části ODS. - čtěte Sněmovna schválila Lisabonskou smlouvu

"Výroky prezidenta Václava Klause o "mrtvé Lisabonské smlouvě" považuji nejen za popření dosavadního vývoje českých národních dějin, ale i hraničící s jeho ústavní rolí," podotkl Paroubek.

Výsledek hlasování uvítal i šéf Evropského parlamentu. "Jsem přesvědčený, že Václav Klaus, český prezident, co nejdříve podepíše ratifikační dokument. Je naší společnou ambicí, aby nová smlouva vstoupila v platnost začátkem příštího roku," řekl Hans-Gert Pöttering.

LISABONSKÁ SMLOUVA

Když Lisabonská smlouva vstoupí v platnost, přibude celkem 68 oblastí, kde nebude mít Česká republika právo veta proti většinovému rozhodnutí zemí Unie (zatím jich je 150).

O čem by Unie rozhodovala systémem většiny (i kdyby některé země nesouhlasily):
- o pravidlech pro legální přistěhovalectví
- o tom, jaká budou společná pravidla v boji proti změně klimatu
- o některých dopravních předpisech
- o společných pravidlech ochrany veřejného zdraví, třeba před škodlivými účinky tabáku a alkoholu
- o energetické politice
- o předpisech pro cestovní ruch
- o předpisech pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech

Kde by byl dál nutný jednomyslný souhlas včetně Česka:
- změny daní
- zahraniční a obranná politika
- pravidla pro sociální zabezpečení

- novým "prezidentem" Unie by byl předseda Evropské rady volený na dva a půl roku (maximálně dvakrát)
- vznikla by funkce "evropského ministra zahraničí" - oficiálně vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku
- k rozhodnutím přijímaným "kvalifikovanou většinou" (tam, kde není právo veta) by byl třeba souhlas 55 procent zemí EU, v nichž zároveň žije 65 procent obyvatel ze všech zemí Unie

Návod na čtení Lisabonské smlouvy najdete zde