„Ale asi ještě bližší je našim doporučením MIND dieta, což je středomořská dieta upravená pro léčbu vysokého krevního tlaku a obohacená o potraviny prospěšné pro mozek.“ | foto: Depositphotos

Senát je proti kvótám na české potraviny. Nelze kontrolovat, co si lidé koupí

  • 243
Změnu zákona o potravinách, který by nařídila, že by od roku 2022 muselo být v prodejnách nad 400 metrů čtverečních 55 procent vybraných potravin z české produkce, projedná ve čtvrtek Senát. Zákon vrátí Sněmovně, protože je v rozporu s právem Evropské unie. „Kvóty odmítneme,“ řekl senátor Petr Štěpánek z klubu Starostové a nezávislí.

„Určitě by nebylo dobře, kdyby zákon vešel v platnost s kvótami na české potraviny.“ řekl šéf senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

Obchodník ani nemůže zajistit, aby se prodávaly v určitém množství české potraviny, zdůraznil Nytra. „Stála by před pokladnami potravinová policie, která by vyndavala z košíků nečeské potraviny?“ řekl v nadsázce.

Ve Sněmovně novelu prosadili poslanci ANO, SPD, ČSSD a KSČM.  „Buďme trošku nacionalisti, co se týká potravin českého zemědělství a naší země,“ tvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Jen několik hodin po hlasování se pak od podoby zákona distancoval premiér Andrej Babiš. „Tento návrh jsem neinicioval, ani nepodpořil a považuji ho za zcela zbytečné politické gesto, které je v rozporu s fungováním vnitřního trhu Evropské unie,” uvedl Babiš.

Po roce 2022 by podle návrhu poslanců poměr povinně prodávaných českých potravin rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by kvóta pro české potraviny měla činit minimálně 73 procent.  

Povinnost kvót by se podle představy sněmovní většiny měla vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí, česnek, čerstvé i chlazené hovězí, vepřové a skopové maso. Kvóta by se vztahovala i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

Dozor nad stravovacími provozy v otevřeném typu stravování, tedy hlavně restauracemi, kavárnami nebo cukrárnami budou chtít podle senátorky Aleny Dernerové vrátit zpět hygienickým stanicím.

Od nich měla tato kompetence podle většiny Sněmovny přejít přejít přes nesouhlas ministra zdravotnictví Jana Blatného přejít na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

20. ledna 2021

Zákon má garantovat vyšší plat učitelů

Podle změny zákona o pedagogických pracovnících, o němž také bude ve čtvrtek Senát rozhodovat, by na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli tři roky učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů některých odborných předmětů.

Poslanci do zákona přidali úpravu, podle níž má být plat pedagogických pracovníků o 30 procent vyšší než je průměrná mzda v zemi. Navrhl to to poslanec Pirátů Lukáš Bartoň.  „Dosažení úrovně minimálně 130 procent průměrné mzdy navrhujeme v roce 2023. Od roku 2024 pak porostou platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků stejným tempem jako průměrná mzda v ekonomice,“ uvedl Bartoň.

„Novelu zákona o pedagogických pracovnících považuji za jeden z nejdůležitějších kroků v tomto volebním období. Přináší možnost otevřít profesi vzdělaným odborníkům z praxe,“ řekl senátor z klubu Starostové a nezávislí Jiří Drahoš.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video