„Ideální jsou nejvýše čtyři romské děti na třídu a deset až 15 procent vyloučených žáků na školu. Jinak odcházejí děti z elitnějších rodin, které mají obavy, aby vzdělávání jejich potomků nebylo ohroženo,“ jmenuje jedno z doporučení výzkumník PAQ Research Karel Gargulák.
V České republice situace ale ideální není. Základní školy navštěvuje přes 35 tisíc romských dětí. Většinou jsou umísťovány do stejných škol. Ze 4 200 základních škol v Česku mají nejméně třetinový podíl romské děti v 260 z nich. Na 126 školách je více než polovina žáků romského původu a 17 škol je v podstatě zcela romských.
Mnoho Romů končí i na speciálních školách. Romské dětí slyší diagnózu mentálního postižení desetkrát častěji než majorita. Snížené nároky na vzdělávání má 12 procent romských žáků. Důvody nejsou objektivní či vrozené. Naopak jde dle vědců o výsledek sociálního vyloučení.
A jaký je důsledek? Romové se ocitají v začarovaném kruhu, ze kterého nejde vystoupit. Segregací pak trpí nejen oni, ale celá společnost. Výzkumníci proto přišli se sadou řešení v rámci nového projektu Desegregace.cz.
Rozmělnění vyloučených lokalit
Jedním z nich je změna spádových oblastí. Typickou situací pro Romy je, že bydlí ve vyloučené lokalitě. U ní se nachází jedna přilehlá základní škola, do které dochází všechny děti z dané oblasti. Škola jim ale nenabízí možnost rozvinout jejich potenciál. Obec může v takovou chvíli zakročit.
„My máme školy, které obkružují celou tu oblast….Je to takový prstenec škol kolem té (vyloučené) lokality, kde je to možné rozdělit,“ citují výzkumníci místostarostku jedné z lokalit. V ní se zrušila segregovaná škola, překreslily se spádové oblasti a žáci byli rozděleni do škol v okolí při určení maximálního počtu dětí z vyloučené oblasti na školu.
Dle výzkumníků takové opatření může přinést významné benefity. „Když segregaci omezíme nebo úplně ukončíme, děti budou moci naplňovat svůj potenciál, na segregovanou školu nebude muset zřizovatel doplácet a ve vyloučených oblastech se sníží kriminalita a posílí celková kvalita soužití,“ uvádí vědci na webu.
Říct doma, že jsem gay, visím na provaze. Roma diskriminuje i vlastní rodina |
Projekt popisuje katalog 45 intervencí a příkladů dobré praxe. U změny spádových oblastí to totiž nekončí. Začleňování je třeba podpořit úpravou kapacit škol i školek, komunikací s rodinami, zajištěním doučovacích skupin ve školách i mimo ně. Dále zřízením asistentů či terénních pracovníků, kteří začleňování podpoří.
„Desegregaci může zvládnout většina českých měst, které zřizují víc škol,“ uvádí výzkumníci. Předpokladem je nicméně znalost problému a motivace s ním něco dělat. Dále pak dobré propojení všech složek vzdělávacího systému od vedení měst až po pedagogy.
Vědci studiemi a rozhovory s místními dokládají, že inkluzivní vzdělávání se vyplatí. Začleňování romských dětí do běžné populace s sebou nese prokazatelný nárůst zaměstnanosti. S tím se pak pojí ušetřené náklady za sociální dávky. Zaměstnaní, vzdělaní lidé zároveň odvedou více peněz státu, snižuje se trestná činnost a zlepšuje i jejich zdravotní stav, z čehož má prospěch celá společnost.
