S diskriminací romských dětí se potýká například Ostrava, ve které je osm segregovaných škol. Romské rodiče tam k zápisu doprovází pracovníci Asociace romských rodičů, kteří tajně monitorují chování ředitelů. Sledují, zda dítě přijmou a pokud ho odmítnou, jaké k tomu mají důvody.
„V Ostravě se často setkáváme s tím, že děti nechtějí pustit ředitelé k zápisu, přestože by měli přijmout všechny děti ze svých spádových oblastí. Bojí se, že pokud je přijmou, většina ostatních rodičů s tím nebude souhlasit a přehlásí svoje děti na jinou školu,“ říká předsedkyně Asociace romských rodičů Žaneta Mirgová. „Spousta lidí si myslí, že romské dítě automaticky znamená speciální potřebu, to ale není pravda,“ vysvětlila.
Asociace se pohled ředitelů i veřejnosti snaží změnit. Za tři roky jejího fungování se jí podařilo pomoci zapsat do běžných základních škol 300 romských dětí. Romští rodiče přitom nevěděli, že výuka na segregovaných školách není stejně kvalitní jako na běžných základních školách. „Poté, co se to i naším prostřednictvím dozvěděli, chtějí dítě zapsat na kvalitní školu,“ říká Mirgová.
Asociace letos zaznamenala ještě jeden úspěch: segregovaná škola Ľudovíta Štúra v Porubě, kde bylo 80 % romských dětí, zavřela celý první stupeň.
„Větší část dětí jsme přesunuli na Základní školu Dětská, další třídy se otevírat nebudou, škola zanikne. Místo toho tam byl zřízen waldorfský kampus,“ vysvětlil iDNES.cz místostarosta Ostravy-Poruby Petr Zábojník.
Poruba navíc chystá změnu spádových oblastí, která má začít platit od září příštího roku. Romské děti budou rozděleny podle místa trvalého bydliště do šesti tamních základních škol. „V zimě začneme komunikovat s rodiči, budeme jim vysvětlovat, že každá škola je jinak zaměřená, upozorníme je, aby volili školu pro své dítě rozumně,“ dodal Zábojník. V Porubě navíc bude povinné, aby každá základní škola otevřela jednu běžnou třídu bez rozšířené výuky (například jazyků), aby to některé děti neznevýhodňovalo.
Učitelé neví, jak s romskými dětmi pracovat
Problém je v tom, že učitelé neví, jak s dětmi ze sociálně vyloučených lokalit pracovat. Myslí si to členka Pracovní skupiny pro oblast vzdělávání Romů při Radě vlády pro záležitosti romské menšiny Lada Červeňáková.
Romové v číslechV České republice žije přibližně 300 tisíc Romů, což jsou asi 3 % celkové populace. Romové tvoří 3,7 % žáků českých základních škol (z 906 tisíc dětí). Z 24 tisíc dětí, kterým bylo diagnostikováno lehké mentální postižení, tvoří Romové 30,9 %. Jenom 30 % Romů ve věku 20-24 let má všeobecné nebo odborné středoškolské vzdělání, ve srovnání s 82 % většinové populace. |
„Přitom se za dětmi většinou ani nebyli podívat, a ani o to nestojí, bojí se. V takovém případě ale nemůže dojít k dostatečně emocionálnímu přístupu ze strany učitele, když ani nevidí, v jakých podmínkách děti často žijí, že často nemají ani stůl,“ říká Červeňáková.
Podle ní je potřeba, aby byli budoucí pedagogové zaměřeni na oblast vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí. „Hrozí, že jinak budou z vysokých škol odcházet absolventi odkázaní na zkušenosti starších kolegů a předsudky budou pokračovat,“ dodala.
Rodiče romských dětí prý často vycítí, že je učitelé ve škole nechtějí. Do školy tak chodí v obavách a učitele nepokládají za partnery, často kvůli tomu i vznikají konflikty. „Mnoho rodičů si stěžuje, že učitelé s nimi jednají s despektem. Všichni Romové to intenzivně vnímají a rychle si pak udělají úsudek, že jim nechceme pomoct a pak nechtějí ani oni spolupracovat,“ uvedla Červeňáková. Dodala, že zná rodiče, kteří dali dítě raději na segregovanou školu, kde se cítilo bezpečněji než na běžné základní škole.
Za deset let žádná změna
O problematice segregace romských dětí se mluvilo na konferenci Společně ve škole, kterou pořádala Nadace Open Society Fund a Open Society Justice Initiative u příležitosti desetiletého výročí od rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že romské děti jsou v České republice diskriminovány v přístupu ke vzdělávání. Se stížností tenkrát uspělo osmnáct dětí, které byly umístěny do speciálních škol pro děti s mentálním postižením.
„Deset let po rozsudku se v praxi nic nezměnilo. Školy jen změnily název, kdy se praktické přejmenovaly na základní,“ dodává Mirgová. Sama prý nechce čekat na změnu dalších deset let, proto se rozhodla vzít to do vlastních rukou. „Věříme, že klíčem ke změně jsme my, rodiče,“ uzavřela s tím, že zodpovědnost za diskriminací má podle ní ale vláda.
Minulou sobotu proto dva tisíce romských lidí vyšlo v Ostravě do ulic a vyzvalo vládu, aby segregaci ukončila.
Asociace romských rodičů ve spolupráci s organizací Awen Amenca nyní plánuje rozšířit svoji působnost mimo Ostravu, ve hře jsou například Volary. „Zjistili jsme, že problém se segregací je i v Čechách. Obrací se na nás rodiče dětí s tím, že jsou situací ve školách znechuceni, rádi bychom proto naši činnost rozšířili i do Čech, a to už v příštím roce,“ uzavřela Mirgová.
 |
