Integrace dětí z ghett funguje, povinná školka přesto moc nepomohla

  19:02aktualizováno  19:02
Od letošního září musí všechny pětileté děti povinně chodit do školky. V Mostě nastoupilo do školky dvanáct dětí ze sídliště Chanov a podle tamní ředitelky se jejich integrace daří dobře. Přesto podle ní zákon selhal. Měl totiž pomoct dětem, které potřebují socializovat, ale spousta z nich do školky nechodí, nebo se je nedaří dohledat.

„Vyfoť nás!“ vybízí mě romská holčička a ukazuje na mobil, který držím v ruce. Vzápětí se k ní nahrnou další čtyři děti - dvě z nich jsou také romské, zbylé dvě ne. Chytají se kolem ramen a ochotně pózují.

„Integrace chanovských dětí jde dobře. Chtěly spolu zůstat v jedné třídě, tak jsme jim to umožnili, a funguje to, sdružování je pro ně přirozené, jednotlivé integrování nechtějí,“ říká ředitelka mostecké mateřské školy Milada Kmínková.

Fotogalerie

„Moje děti se tu hodně naučily,“ souhlasí Gabriela Cinová, která sem vodí děti spolu se svojí sestrou. I ta si školku pochvaluje. „Jsem ráda, že se mnou nemusí být doma. Určitě by všechny děti měly chodit do školky, je to pro ně lepší,“ dodává Cinová.

Právě pro děti ze sociálně vyloučených lokalit byl zákon, který plošně nahnal pětileté děti do školek, udělán. Jenže podle Kmínkové zákon nebylo potřeba zavádět - do školky totiž podle ní stejně chodí jen děti, které by do ní chodily, i kdyby nemusely, a většina ostatních rodičů vymýšlí, jak povinnosti uniknout.

Své děti sice do školky přihlásí, ale pak jim píší omluvenky. „Jeden měsíc je nemocné dítě, druhý měsíc rodič, pak někam odjedou, a jsou z toho tři měsíce, kdy se takto popotahujeme a snažíme se, aby dítě chodilo do školky,“ uvedla Kmínková. To navíc školky administrativně i finančně zatěžuje. 

„Nezvěstné“ děti

Někteří rodiče své děti do školky vůbec nenahlásili. V Mostě se povinné předškolní vzdělávání týká 633 dětí, 111 se jich v květnu nedostavilo k zápisu. Z dětí, které se do školek nezapsaly, se jich víc než polovinu nepodařilo dohledat. Ukázalo se, že rodiny nebydlí na adresách, které uvedly jako své trvalé bydliště, a změnu bydliště nenahlásily. V jiných případech zase rodiny nahlásí neexistující bydliště. Děti jsou pak nedohledatelné.

Povinné předškolní vzdělávání

Povinná školka se od 1. září letošního roku týká všech pětiletých dětí. Nepřihlášení dítěte je považováno za přestupek, rodičům za to hrozí až pětitisícová pokuta. V rámci povinného předškolního vzdělávání musí dítě do školky docházet alespoň na čtyři hodiny denně.

Rodiče mohou zažádat o individuální domácí vzdělávání, povinnou předškolní docházku lze také plnit v některých lesních školkách.

Nepřihlášení dítěte nebo zanedbání péče o povinné předškolní vzdělávání je považováno za přestupek.

„Zákonní zástupci mohou s dítětem žít v cizině, aniž máme šanci se o tom dozvědět,“ říká vedoucí odboru školství a kultury města Most Tomáš Brzek.

Podle Brzka možná děti navštěvují mateřskou školu v jiném městě, přičemž tamní ředitel by měl docházku dítěte nahlásit školce ve spádové oblasti. „Je jistě možné, že se tak v některých případech nestalo, že blíže neurčený počet dětí může chodit do mateřských škol v jiném městě, ale to nemáme možnost zjistit jinak než od ředitelů. Stejně jako to, že dítě navštěvuje předškolní zařízení v zahraničí,“ dodal Brzek.

Děti vzdělávané doma často nechodí na přezkoušení

Povinnost předškolního vzdělávání platí pro všechny pětileté děti, rodiče ale mohou požádat o individuální vzdělávání doma. Děti pak musí jednou za tři měsíce přijít na takzvané „ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů“.

Jenže i to mnozí rodiče ignorují. Zjišťování úrovně dětí je podle ní navíc složité. „Podle mě je nejdůležitější úspěšná socializace dítěte, jak si osvojuje sociální role a pokud není v kolektivu, není co až tak hodnotit. Navíc zákon nepomýšlí na děti, které v životě nebyly ve školce, a když k nám přijdou, nedaří se jim adaptovat, vyskytují se i neurózy. A my takové dítě, bohužel, nemůžeme vyloučit, samy bychom porušili zmíněný zákon. Účinek zákona pro potřebné děti nesplňuje svůj účel,“ dodává ředitelka.

Valachová: Učitelky svět nespasí

Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové, která povinnou předškolní docházku prosadila, by u problémových rodin měli pomáhat sociální pracovníci. 

„Důležité je vnímat předškolní vzdělávání jako jednu z nejdůležitějších fází vzdělávání a kromě ministerstva školství by mělo pomáhat i ministerstvo práce tak, aby rodiče, kteří své děti neposlali do školek, tak učinili. Paní učitelky svět nespasí, je potřeba pomoci sociálních pracovníků,“ řekla iDNES.cz Valachová.

Pro ni bylo důležité, aby se zvýšil počet dětí, které nemají odklad a zároveň se zvýšil počet dětí, které mají možnost chodit do školky od pěti let. „A to zafungovalo,“ říká. „Pokud někteří rodiče přesto děti do školky neposílají, není to už záležitost ministerstva školství, ale otázka sociální práce a komunikace s rodinou z hlediska sociálních pracovníků. Velmi často se v tomto případě jedná o sociálně znevýhodněné rodiny,“ uvedla.

Učitelky podle ní děti nemají zkoušet, ale poskytovat pro ně i pro jejich rodiče průvodcovství - radit jim, co mají děti ve kterém věku umět a znát tak, aby nevadilo, že do školky nechodí.

„Byla jsem vždy zastánkyní toho, aby se hledala co nejférovější cesta jak pro rodiče, tak pro děti a učitele. Možnost, aby rodiče individuálně vzdělávali, mi přijde férová. Kdyby to nebylo možné, k případům by docházelo i tak - to, že někdo nechce využít možnosti mateřské školky, s tím nic neudělá ministerstvo ani paragrafy,“ dodala s tím, že by bylo na místě, kdyby ministerstvo školství zpřesnilo metodický návod tak, aby všechny učitelky věděly, jakým způsobem postupovat. 


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Letní radovánky v Německu. Na koupaliště raději s policejním doprovodem

Němečtí policisté dorazili urovnat jeden z násilných incidentů ve venkovním...

Teploty stoupají a s nimi i počet návštěvníků koupališť. Německo uvažuje o posílení bezpečnosti na plovárnách kvůli...

Expremiér Nečas si koupil byt. Finanční transakce však nahrávají spekulacím

Manželé Petr a Jana Nečasovi přicházejí na slavnostní  recepci, kterou...

Byt o velikosti téměř sto metrů čtverečních s terasou o výměře 37,66 metrů čtverečních v sedmém patře Rezidence Na...

Ukradl auto i s třemi dětmi. Dostihli ho v koloně, vytáhli a zlynčovali

Američtí policisté při dopravní kontrole ve městě Falcon Heights zastřelili...

Udělala chybu, z níž se snad již poučila. Zastavila s autem v americké Filadelfii před pizzerií, kam mířila za...

Známá britská youtuberka zahynula při nehodě na elektrokoloběžce v Londýně

Známá britská youtuberka Emily Hartridge na smíku z roku 2018

Emily Hartridgeová, populární britská youtuberka a televizní moderátorka, zahynula v Londýně při nehodě na...

Češi stáli tři dny u dálnice v Polsku a čekali na pomoc. Porouchalo se jim auto

Čeští turisté, kteří čekali v Polsku na pomoc.

Pětičlenná rodina z Náchoda na svou cestu z dovolené jen tak nezapomene. Při cestě od Baltského moře se jí v Polsku...

Další z rubriky

Konec července bude horký a suchý. Příští týden rtuť vyšplhá na 34 stupňů

Kropící vůz zpříjemňuje horký den obyvatelům Zlína. (14. června 2019)

Přelom července a srpna bude teplý a suchý, příští týden rtuť teploměru vystoupá až na 34 stupňů. V příštích čtyřech...

Po návratu do Iráku by mě zabili. V Česku jsem skončil omylem, říká migrant

Saeed byl nelegální uprchlíkem. Do České republiky přišel z Iráku. (4.7.2019)

Bylo mu teprve dvacet, když se rozhodl opustit rodnou zem a odejít z Iráku. Mosul tehdy ovládl Islámský stát a jemu...

Konec lesů, jak je známe. V některých krajích už ani nejsou smrky k těžbě

Zdevastované lesy v okolí Želivky. Tmavou barvu mají usychající borovice.

České lesy čelí největší dosavadní kalamitě. Mohou za to smrkové monokultury, ale i státní dotace. Dříve husté lesy,...

Najdete na iDNES.cz