„Vyfoť nás!“ vybízí mě romská holčička a ukazuje na mobil, který držím v ruce. Vzápětí se k ní nahrnou další čtyři děti - dvě z nich jsou také romské, zbylé dvě ne. Chytají se kolem ramen a ochotně pózují.
„Integrace chanovských dětí jde dobře. Chtěly spolu zůstat v jedné třídě, tak jsme jim to umožnili, a funguje to, sdružování je pro ně přirozené, jednotlivé integrování nechtějí,“ říká ředitelka mostecké mateřské školy Milada Kmínková.
„Moje děti se tu hodně naučily,“ souhlasí Gabriela Cinová, která sem vodí děti spolu se svojí sestrou. I ta si školku pochvaluje. „Jsem ráda, že se mnou nemusí být doma. Určitě by všechny děti měly chodit do školky, je to pro ně lepší,“ dodává Cinová.
Právě pro děti ze sociálně vyloučených lokalit byl zákon, který plošně nahnal pětileté děti do školek, udělán. Jenže podle Kmínkové zákon nebylo potřeba zavádět - do školky totiž podle ní stejně chodí jen děti, které by do ní chodily, i kdyby nemusely, a většina ostatních rodičů vymýšlí, jak povinnosti uniknout.
Své děti sice do školky přihlásí, ale pak jim píší omluvenky. „Jeden měsíc je nemocné dítě, druhý měsíc rodič, pak někam odjedou, a jsou z toho tři měsíce, kdy se takto popotahujeme a snažíme se, aby dítě chodilo do školky,“ uvedla Kmínková. To navíc školky administrativně i finančně zatěžuje.
„Nezvěstné“ děti
Někteří rodiče své děti do školky vůbec nenahlásili. V Mostě se povinné předškolní vzdělávání týká 633 dětí, 111 se jich v květnu nedostavilo k zápisu. Z dětí, které se do školek nezapsaly, se jich víc než polovinu nepodařilo dohledat. Ukázalo se, že rodiny nebydlí na adresách, které uvedly jako své trvalé bydliště, a změnu bydliště nenahlásily. V jiných případech zase rodiny nahlásí neexistující bydliště. Děti jsou pak nedohledatelné.
Povinné předškolní vzděláváníPovinná školka se od 1. září letošního roku týká všech pětiletých dětí. Nepřihlášení dítěte je považováno za přestupek, rodičům za to hrozí až pětitisícová pokuta. V rámci povinného předškolního vzdělávání musí dítě do školky docházet alespoň na čtyři hodiny denně. Rodiče mohou zažádat o individuální domácí vzdělávání, povinnou předškolní docházku lze také plnit v některých lesních školkách. Nepřihlášení dítěte nebo zanedbání péče o povinné předškolní vzdělávání je považováno za přestupek. |
„Zákonní zástupci mohou s dítětem žít v cizině, aniž máme šanci se o tom dozvědět,“ říká vedoucí odboru školství a kultury města Most Tomáš Brzek.
Podle Brzka možná děti navštěvují mateřskou školu v jiném městě, přičemž tamní ředitel by měl docházku dítěte nahlásit školce ve spádové oblasti. „Je jistě možné, že se tak v některých případech nestalo, že blíže neurčený počet dětí může chodit do mateřských škol v jiném městě, ale to nemáme možnost zjistit jinak než od ředitelů. Stejně jako to, že dítě navštěvuje předškolní zařízení v zahraničí,“ dodal Brzek.
Děti vzdělávané doma často nechodí na přezkoušení
Povinnost předškolního vzdělávání platí pro všechny pětileté děti, rodiče ale mohou požádat o individuální vzdělávání doma. Děti pak musí jednou za tři měsíce přijít na takzvané „ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů“.
Jenže i to mnozí rodiče ignorují. Zjišťování úrovně dětí je podle ní navíc složité. „Podle mě je nejdůležitější úspěšná socializace dítěte, jak si osvojuje sociální role a pokud není v kolektivu, není co až tak hodnotit. Navíc zákon nepomýšlí na děti, které v životě nebyly ve školce, a když k nám přijdou, nedaří se jim adaptovat, vyskytují se i neurózy. A my takové dítě, bohužel, nemůžeme vyloučit, samy bychom porušili zmíněný zákon. Účinek zákona pro potřebné děti nesplňuje svůj účel,“ dodává ředitelka.
Valachová: Učitelky svět nespasí
Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové, která povinnou předškolní docházku prosadila, by u problémových rodin měli pomáhat sociální pracovníci.
„Důležité je vnímat předškolní vzdělávání jako jednu z nejdůležitějších fází vzdělávání a kromě ministerstva školství by mělo pomáhat i ministerstvo práce tak, aby rodiče, kteří své děti neposlali do školek, tak učinili. Paní učitelky svět nespasí, je potřeba pomoci sociálních pracovníků,“ řekla iDNES.cz Valachová.
Pro ni bylo důležité, aby se zvýšil počet dětí, které nemají odklad a zároveň se zvýšil počet dětí, které mají možnost chodit do školky od pěti let. „A to zafungovalo,“ říká. „Pokud někteří rodiče přesto děti do školky neposílají, není to už záležitost ministerstva školství, ale otázka sociální práce a komunikace s rodinou z hlediska sociálních pracovníků. Velmi často se v tomto případě jedná o sociálně znevýhodněné rodiny,“ uvedla.
Učitelky podle ní děti nemají zkoušet, ale poskytovat pro ně i pro jejich rodiče průvodcovství - radit jim, co mají děti ve kterém věku umět a znát tak, aby nevadilo, že do školky nechodí.
„Byla jsem vždy zastánkyní toho, aby se hledala co nejférovější cesta jak pro rodiče, tak pro děti a učitele. Možnost, aby rodiče individuálně vzdělávali, mi přijde férová. Kdyby to nebylo možné, k případům by docházelo i tak - to, že někdo nechce využít možnosti mateřské školky, s tím nic neudělá ministerstvo ani paragrafy,“ dodala s tím, že by bylo na místě, kdyby ministerstvo školství zpřesnilo metodický návod tak, aby všechny učitelky věděly, jakým způsobem postupovat.
