Ústavní právník: Zemana potřebujeme až v listopadu, ARO o stavu dost vypovídá

Není potřeba v následujících hodinách nebo dnech rozhodovat o tom, jestli je Miloš Zeman způsobilý k vykonávání úřadu prezidenta nebo ne, protože nemá žádné pravomoci, které by byly třeba nutně řešit, uvedl v pořadu Rozstřel ústavní právník Aleš Gerloch. Do 9. listopadu může podle něj Zeman marodit, aniž by to vyvolalo ústavní krizi.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Podle právníka Aleše Gerlocha se při informování o zdravotním stavu prezidenta střetává právo na ochranu osobnosti, které má každý člověk, a na druhé straně veřejný zájem. „Což může řešit jen ustanovení v zákoně, které jednoznačně stanoví v tomto případě, že se prolamuje právo na ochranu osobnosti a to my nemáme,“ řekl v Rozstřelu Gerloch.

Jaké má Zeman vyhlídky? Šéf Senátu Vystrčil požádá Mynáře o zprávu

„Už samotná hospitalizace v nemocnici ukazuje, že zdravotní stav není dobrý, tím spíše pokud je někdo na jednotce intenzivní péče (prezident podle dostupných informací neleží na JIP ale anesteziologicko-resuscitačním oddělení, pozn. red.). Více informací nyní asi není třeba sdělovat. Otázka je samozřejmě výhledu,“ míní právník.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil v úterý avizoval, že požádá hradního kancléře o informace o prognózách zdravotního stavu prezidenta. Obává se, že Zeman nyní není schopen vykonávat úřad.

Ústavní krize zatím nehrozí

Do 9. listopadu může podle ústavního právníka Zeman marodit, aniž by to vyvolalo ústavní krizi. „Datum odvozuji od toho, že ten den začne zasedání nově zvolené Poslanecké Sněmovny, protože Ústava výslovně stanoví, že první zasedání svolává prezident republiky. Pokud by prezident zasedání nesvolal, sejde se Sněmovna sama třicátý den po volbách. Takže v případě nečinnosti prezidenta, je tam pojistka,“ vysvětlil Gerloch.

Dalším krokem je však přijetí demise dosavadní vlády, kterou podává do rukou prezidenta po ustavující schůzi Sněmovny, až když poslanci složí slib, ustaví se výbory a zvolí se předseda Sněmovny. „Pokud jde jednání hladce, bývá to ještě tentýž den,“ dodal Gerloch.

Nepočká ani předávání státních vyznamenání 28. října, listiny vyznamenaným už prezident podepsal, samotným předáváním může Zeman pověřit někoho jiného.

Je také obvyklé, že po volbách prezident přijímá předsedy úspěšných stran a může ovlivnit povolební vyjednávání o složení vlády. Což nyní Zeman nedokáže naplnit a nemůže například přesvědčovat některou ze stran z obou koalic, aby šla do vlády s hnutím ANO, které ve volbách  získalo nejvíce poslaneckých mandátů mezi samostatnými stranami.

Dočasné odejmutí pravomocí je ve hře

Dalším tématem byl výklad článku 66 Ústavy České republiky, který řeší právě dočasné odebrání pravomocí, pokud prezident není způsobilý úřad vykonávat a vysloví se pro to Sněmovna a Senát.

„Každá z komor se musí nadpoloviční většinou přítomných členů vyslovit, že prezident není schopen vykonávat úřad. Pravomoce pak automaticky přecházejí z větší části na předsedu vlády a z menší část na předsedu Sněmovny,“ vysvětlil ústavní právník. Proti takovému rozhodnutí by mohl prezident podat ústavní žalobu.

ANO nehodlá blokovat předání moci, míří do opozice. SPOLU chce vést Sněmovnu

Kdo by o čem rozhodoval, kdyby se rozhodlo, že Zeman není schopen vykonávat svou funkci? Zjednodušeně premiér by přebral ty pravomoce, ke kterým prezident potřebuje i za běžného stavu jeho souhlas. Naopak jmenování nové vlády nebo pověřování dosavadní vlády výkonem funkcí by dělal předseda Sněmovny.

Právník Aleš Gerloch je profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2006-2014 byl děkanem Právnické fakulty a od roku 2014 je prorektorem pro akademické kvalifikace. Provozuje advokátní praxi a od roku 2006 je místopředsedou Legislativní rady vlády. Aleš Gerloch ve volbách do Senátu 2018 kandidoval jako nestraník v obvodu Praha 12, nepostoupil do druhého kola.