Prezident byl při odemykání korunovační komnaty indisponován. Jeho chování, dle mého názoru, ubíralo aktu na důstojnosti.
Důstojnost od současného prezidenta nečekejte. Lid si zvolil toho, kdo je proslulý tím, že působí dojmem, že si dal panáka, a to i když třeba ve skutečnosti nepil. To už je takové jeho prokletí. Každý ale má své mouchy. Třeba Karel Schwarzenberg si občas zdřímne.
Jak náročný je akt vyjmutí klenotů z komnaty a co od klíčníků vyžaduje?
Korunní komora se otvírá jednou za pět, deset let. Korunovační klenoty jsou národní památkou nejvyššího významu. U tohoto se samozřejmě očekává, že to bude vrchol důstojnosti. A při takové chvíli je třeba se pochopitelně soustředit.
Jde o hodinu opravdu náročné a exponované aktivity. Držitelé sedmi klíčů se musí sejít v prostorách Pražského hradu předem, pak je kancléř či ochranná služba doprovodí do Svatováclavské kaple, tam jsou pochopitelně novináři, fotografové a musí se důstojně čekat. Jeden po druhém odemykají dveře, které vedou do korunní komory.
Potom buď klíčníci vystupují nahoru, či někdo snese korunovační klenoty dolů do kaple. Pak se schránky otevřou, klenoty se vystaví a oni mají povinnost jim vzdát čest, poklonit se jim a stát před nimi, což je samozřejmě věc, při které jsou klíčníci středem pozornosti, všichni je fotografují. A pokud se při tom člověk necítí dobře, je to velmi namáhavá a vyčerpávající hodina. Pro nemocného, zvláště v chladném prostředí katedrály, kde musí hodinu stát, to není žádná legrace.
Ladislav Špaček Strávil více než deseti let po boku Václava Havla jako jeho mluvčí a šéf tiskového odboru prezidentské kanceláře. Třiašedesátiletý Ladislav Špaček je také spisovatel, televizní novinář a moderátor, pedagog, popularizátor společenské etikety a otec režiséra Radima Špačka. |
Může se prezident odemykání neúčastnit?
Je to natolik významný akt, že jej nemůže zrušit, i kdyby byl nemocný, nebo mu bylo špatně. Nemůže tam ale ani chybět, protože je držitelem jednoho ze sedmi klíčů.
Co se dá dělat, když tedy není prezidentovi dobře? Může ho třeba někdo podpírat?
V určité chvíli ne. Když stojí všichni klíčníci v řadě a čeká se na otevření korunovační komnaty, tak vedle jednoho z nich, pochopitelně, nemůže stát někdo, kdo mu bude poskytovat oporu. V této chvíli to nejde.
Je ale možné to učinit při přesunu přes nádvoří do Svatováclavské kaple či při čekání, kdy se klíčníci shromažďují, nebo při odchodu z kaple. Opora v tyto chvíle samozřejmě možná je a u prezidenta se i očekává, že mu bude někdo nablízku. Především jeho osobní ochránce, může to být i některý z jeho nejbližších spolupracovníků. Ale je otázka, jestli to bylo ve čtvrtek zapotřebí.
Může někdo z Hradu prezidentovi naznačit, že na něm je něco v nepořádku?
Pochopitelně, že tým kolem prezidenta ho může upozornit: Pane prezidente, nejste ve své formě, nechoďte tam. Ale to vždy záleží na tom, jakou důvěru má prezident k lidem kolem sebe. Jsou lidé, kteří si nedovolí prezidentovi nic říci, protože je, dejme tomu, velmi autoritativní, nebo k němu nemají vytvořený takový přátelský vztah.
A pak jsou samozřejmě takové týmy, které si pamatuji z působení na Hradě s Václavem Havlem, kdy jsme mu mohli říci absolutně cokoliv a vždy to bylo chápáno jako přátelské doporučení. Rozhodně to nebylo nic formalizovaného a my jsme nebyli v pozici, že bychom se ostýchali ho na něco upozornit. Když jsem viděl, že je třeba nevhodně oblečen, nebo chce udělat něco, co by nepůsobilo na veřejnosti dobře, třeba sundat si sako nebo mít košili s krátkým rukávem, tak jsme mu to vždycky řekli a nebyl s tím žádný problém.
Nevím, jak to chodí v Zemanově týmu, ale vzhledem k tomu, že to jsou vlastně jeho dlouholetí spolupracovníci z předprezidentského období, tak si myslím, že by tam měly být upřímné, přátelské a otevřené vztahy.
Začne-li veřejnost nad fotkami a záznamem spekulovat, v jakém stavu prezident byl, co mohou jeho spolupracovníci v takové chvíli dělat, aby situaci vysvětlili, okomentovali to a zabránili dalším spekulacím?
Jediné, co může kancelář ústavního činitele udělat, tak je to, že vysvětlí, co se skutečně dělo. Mně se na těch fotografiích nezdálo, že by byl Zeman něčím nápadný. Stál tam jako jindy. Ale novináři ho neustále sledují a čekají, co se ještě může stát.
Miloš Zeman občas trochu ztrácel rovnováhu, takže se napjatě čeká, kdy zase příště upadne. Ale taky normální smrtelník, nejen Miloš Zeman, může dostat chřipku. Takže jestliže tam stál tři čtvrtě hodiny v chladné Svatováclavské kapli s potížemi, tak bych docela chápal, že mu nebylo nejlíp a že se třeba o něco opřel. Taky si spočítejte, kolik mu je a že jde o náročnou práci.
Může mluvčí prezidenta vůbec připustit jinou možnost, než že byl prezident unaven chorobou či prací?
Nepředestíral bych jim, že by veřejnosti lhali. To mi připadá absurdní. Nevidím sebemenší důvod, proč jim nevěřit, proč by si měli vymýšlet. Domněnka, že prezident dostal chřipku, přece není absurdní. Nejde o nic mimořádného. Já znám tři kamarády, kteří chřipku nyní mají, nebo ji v uplynulých týdnech měli.
Teď se bude zkoumat, kdy byl prezident opilý a kdy ne. Miloš Zeman se ale přece nikdy netajil tím, že si dá rád slivovici, becherovku a podobně. Vědělo se to o něm roky před prezidentskou volbou. Takže na tom neshledávám nic mimořádného, že si dá panáčka.
Jo, kdyby to byl třeba Václav Klaus, který byl proslulý jako zavilý abstinent a nekuřák, tak u toho, kdyby se objevily příznaky, že se něčeho napil, tak to by bylo zajímavé, to by byla pro média bomba. Ale toto mi připadá, že je u Miloše Zemana banalita. Je to totéž jako sledovat u Karla Schwarzenberga, zda zaklimbal při jednání ve Sněmovně, či ne.
Jak to je běžně s hlavami státu a alkoholem? Musí pít povinně, protože je to společensky nutné, nebo jsou naopak situace, kdy by se alkoholu měly vyvarovat?
Alkohol je v současné době naprosto nedílnou a přirozenou součástí jakékoliv společenské akce. Tudíž i ve společenské rovině nejvyšších diplomatických jednáních. Je tedy naprosto přirozené, že lidé se ho napijí, ostatně kvůli tomu se tam podává. Při státních večeřích třeba musíte vypít několik druhů alkoholů - welcome drink, aperitiv, bílé a červené víno, nakonec digestiv a tak dál. To patří k nezbytnému rituálu a je to součást protokolárních akcí.
Dokáží prezidenti pití zvládat, nebo se občas stane, že vysoce postavený politik způsobí nějaký exces?
Vždycky to probíhá v naprosto korektní a solidní společenské rovině. Nevybavuju si, že by konzumaci alkoholu při vzájemných setkáních někdo nezvládal. Jsou to lidé, u kterých se předpokládá, že mají dostatek sebeovládání a umí s alkoholem zacházet. Tyto akce není možné srovnávat s popíjením, kdy se lidé opilostí dostávají do stavu euforie.
Samozřejmě ale, že pro média je zajímavé, když to sem tam někdo přežene. Třeba Boris Jelcin, u kterého se vyprávělo o tom, kolikrát si přihne navíc...
A to se vyprávělo, nebo to tak bylo?
Nevím, já ho opilého nikdy neviděl. Když tady byl na státní návštěvě a potom jsme šli s Havlem a s ním do hospůdky v Nerudovce, tak si tam dal dvě piva a šel spát. Nic dramatického jsem na něm nepozoroval. Nevybavuji si, že bych byl někdy svědkem nepřístojného chování nebo zjevné opilosti vysoce postaveného politického činitele.
