Co mohou tyto názory způsobit nemocným a jejich okolí?
Může je to velice ranit. Já sama jsem byla onkologickým pacientem a svůj boj jsem, alespoň prozatím, vyhrála. Jak zmínil i Čestmír v rozhovoru, jeho maminka žít chtěla a pan Dušek to v tu chvíli zpochybnil. To muselo zranit i jeho.
Rakovina je velké tabu, velice citlivé téma. Ani v rodinách, kterých se to dotýká, se o tom příliš nemluví. Bagatelizovat takto důležité téma výroky, které nejsou ničím podložené, podle mě není moudré.
Když se objeví takové názory, co zpochybňující tradiční postup, je pokles zájmu o léčbu?
Věřím že ne, i když z pozice internisty se mi to špatně hodnotí. Nicméně i podle vlny reakcí, kterou jsem zaznamenala, to zatím vypadá, že lidé v tomhle případě stále ještě používají rozum a kritické myšlení. Většina vidí, že tato cesta je mylná a že se jedná o dezinformace. Z medicínského hlediska prostě nevyplývá, že kdo se rozhodne žít, tak vždy přežije, a naopak.
Rakovina je komplexní záležitost. Ať už tím, jak vzniká, nebo jak ji léčíme. Výsledek bohužel nejde vždy ovlivnit a už vůbec nejde ovlivnit pouhým myšlením. Kdyby ano, věřím, že by většina pacientů přežila.
Kateřina Šédová
|
Takže vás slova pana Duška mírně řečeno znervózňují?
Pan Dušek má velký dosah a bohužel už ovlivnil celou řadu lidí. On směřuje svými názory pacienty za, v uvozovkách, přirozenou cestou léčby rakoviny. Místo toho, aby šli lidé třeba na chemoterapii.
Je mi líto, že takto uznávaná osobnost šíří dezinformace a neuvědomuje si, že může lidem touto cestou ublížit. Jeho slova mohou vést i k tomu, že někdo třeba nezačne léčbu včas.
Jak moc jsou ezoterika nebo alternativní způsoby léčení nebezpečné při onemocnění rakovinou?
Špatně se to generalizuje, protože hrozně záleží na typu nádoru. Pokud se někdo rozhodne doplnit standardní „evidence based“ léčbu nějakou podporou stravy nebo meditací či přírodními cestami, může to být vítáno. My ale opravdu směřujeme pacienty spíše k té moderní medicíně, než k alternativním metodám.
Bohužel jsme viděli řadu případů, kdy se pacienti rozhodli jít pouze tou přírodní cestou a nedopadlo to úplně dobře. Takže spíš před tím varujeme a opravdu vybízíme diskuzi.
Pokud má pacient obavy z chemoterapie nebo radioterapie, ať se o tom s tím lékařem baví a pokud má pocit, že ho lékař neposlouchá, tak se zkusit obrátit na někoho, kdo mu bude víc naslouchat a pomůže mu tu věc zkombinovat. Ale rozhodně nedoporučujeme, aby pacienti volili jenom právě tu přírodní cestu.
Rakovina je volba lidí, kteří nenávidí život, tvrdí Dušek. Kritizuje ho i Hřebejk |
Jaké jsou důvody toho, že pacienti odmítají standardní léčbu?
Důvodů může být hned několik. Předně věří dezinformacím, čtou dezinformační weby. To je jedna skupina pacientů a zároveň tam může být i strach z toxických účinků chemoterapie nebo z ozařování. Pak je třetí skupina, ti jsou už v pokročilém věku, nebo opravdu mají už pokročilý nádor.
Ti se rozhodnou ho neléčit a zkrátka dožít, a to je něco, co já jako lékař naprosto chápu, protože to je jejich volba. Ale to není z důvodu, že by léčbě nevěřili, ale že už prostě víc než v nemocnici chtějí ten poslední čas, co mají, strávit se svými blízkými.
Jak názory, které šíří Jaroslav Dušek, působí na rodiče a jejich nemocné děti?
Právě rodiče nemocných dětí to neuvěřitelně bolí. Jak může někdo říct, že malé dítě chce umřít na rakovinu? A že těch dětí ročně umírá dost. Pořád tu ročně jsou děti, které zemřou a myslím si, že psychickému stavu rodičů v té chvíli takový komentář vůbec neprospěje a vůbec bych v tuhle chvíli nechtěla být v jejich kůži. Všichni jsme kdysi pana Duška uznávali, ale tohle už je opravdu za hranou.
Katka přišla ve 22 letech o vaječník, teď se věnuje prevenci rakoviny |
Měly by takovéto názory zpochybňující medicínu zaznívat ve veřejném prostoru?
To je, myslím, asi na rozhodnutí každého média, které se pro to rozhodne. Myslím si, že svoboda slova je skvělá věc. Je dobře, že ji tedy máme a že tady jsou protichůdné názory. Necenzurovala bych je, protože to by popíralo, že jsme chtěli svobodu slova a máme ji tedy mít.
Zároveň bych se ale snažila apelovat na veřejné činitele, nebo právě známé osobnosti, aby pokud opravdu mají nějaké názory, které jsou jejich vlastní a mohly by být dezinformacemi, tak aby si je nechávali pro sebe.
Aby se neopakovala taková vlna jako nyní?
U toho posledního výroku v rozhovoru u Čestmíra Strakatého si myslím, že jsme všichni víceméně zajedno v tom, že je to opravdu špatně. U několika dřívějších vyjádření pana Duška se ovšem domnívám, že jim řada lidí opravdu věřila.
Jsem ráda, že to rezonuje společností negativně a že to může upozornit čtenáře na problematiku jeho názorů.Třeba pak bude mít méně sledujících. Obávám se ale, že tomu tak nebude. Ale rozhodně nejsem za to, abychom názory kohokoliv cenzurovali.
