Na druhou stranu Bobek jako šéfredaktor on-line oddělení patří mezi největší zastánce multimediálního obsahu na rozhlasovém webu, tedy i videí. Míní, že pokud si chce Český rozhlas uchovat tvář moderního média, nesmí se zastavit na místě. Na rozdíl od rozhlasových radních, kteří takovému obsahu moc nefandí.
"Nová média umožňují poskytovat rozhlasový obsah i jiným způsobem než přes tu tradiční krabičku, kterou máte v autě nebo kuchyni. Multimédia ho umožňují dál mnohonásobně zhodnocovat. A také nabízejí možnost přilákat k rozhlasu nové posluchače, kteří si pořady najdou v archivu na internetu," tvrdí Miroslav Bobek.
Stejný postoj má i ředitel marketingu ČRo René Zavoral. Chce se držet trendu, který je v evropských veřejnoprávních rádiích běžný. "Rozhlas nemůže rezignovat na multimediální projekty. Naopak, takové projekty musí podporovat, tyto projekty pak rádiu dodávají další dimenzi a další obsah." Zavoral i Bobek si od toho navíc slibují přísun nových posluchačů.
Patří redaktorovi ČRo do ruky kamera?
Radní ČRo multimediální obsah na stránkách rozhlas.cz zcela nevylučují, ale dávají si podmínku. Video příspěvek musí mít svůj účel. "Nechceme, aby například na tiskovou konferenci chodili redaktor s mikrofonem, fotograf a ještě kameraman. Jsme rozhlasová rada, ne televizní," řekla iDNES.cz místopředsedkyně Rady ČRo Dana Jaklová.
S tímto postojem souhlasí Daniel Dočekal z odborného serveru Pooh.cz. Veřejnoprávní rádio má podle něj vynikat v audiozpravodajství, pro které bylo zřízen. "Natáčet zábavná videa mu nepřísluší," míní.
Dana Jaklová navíc tvrdí, že se radní shodli s ředitelkou zpravodajství ČRo Hanou Hikelovou a šéfredaktorem zpravodajsko-publicistické stanice ČRo 1-Radiožurnál Alexandrem Píchou. Ti si na rozdíl od Miroslava Bobka z on-line redakce nemyslí, že je nutné mít na stránkách Radiožurnálu nebo Radia Česko video obsah.
Video jen jako doplněk
"V některých situacích si to dovedu představit, především, když se náš redaktor nachomýtne k nějaké zajímavé události. Natočí to mobilem a my to pak na internet přidáme ke zprávě, kterou vysíláme v rádiu," nastínila Hana Hikelová.
S námětem do diskuze přišel i Jan Potůček, šéfredaktor dalšího specializovaného serveru Digizone.cz. Souhlasí s Danou Jaklovou, ale ptá se: "Proč nevyužít archivní videa nebo videoobsah od agentur jako doplněk internetového zpravodajství?"
Potůčkovu vizi sdílí i Daniel Kafka ze společnosti První multimediální. "Nemyslím, že ´televizní vysílání po internetu´ by mělo být hlavní náplní činnosti ČRo, spíš doplněk jeho webu," řekl Kafka iDNES.cz.
Miroslav Bobek ale trvá na svém, bez videí si zpravodajství Českého rozhlasu představit neumí. "Bylo by velmi záslužné mít zpravodajství ČRo zpracované tak, aby se bylo uživatelsky vstřícné a atraktivní."
Oficiální stanovisko ČRo k článku.Vzhledem k nepřesnostem, které se v uvedeném článku objevily, považujeme za nutné uvést následující: v managementu Českého rozhlasu neexistuje žádný rozpor ve věci multimediálních projektů. Vedení ČRo považuje multimediální projekty za nutnou součást aktivit Českého rozhlasu. Má-li být ČRo moderním veřejnoprávním médiem 21. století a chce-li postupovat obdobně jako evropská veřejnoprávní rádia, pak nemůže na takové projekty rezignovat. Multimediální projekty však nelze zaměňovat s televizním vysíláním na webu, to je zcela jiná záležitost. René Zavoral, ředitel marketingu a PR. |
