Rebelové v poslaneckém klubu ODS - Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa,

Rebelové v poslaneckém klubu ODS - Petr Tluchoř, Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla a Jan Florián | foto: Michal Sváček, MAFRA

Rebelové Tluchoř, Šnajdr i Fuksa získali nominace do vedení ODS

  • 62
Soupeře, který by se přímo postavil Petru Nečasovi na kongresu ODS, sice rebelové v poslaneckém klubu nenašli, sami se ale snaží dostat do vedení strany. Vůdce rebelie Petr Tluchoř získal v noci na pátek spolu s Markem Šnajdrem nominaci středočeské ODS do výkonné rady strany, Ivan Fuksa dokonce na místopředsedu.

"Region se tak jednoznačně postavil za naše snahy nezvyšovat daně a dal nám najevo svou podporu. Myslím, že je to dobrý začátek pro změnu v ODS. Nyní se plně soustředím na ODS," řekl iDNES.cz Tluchoř.

Šnajdr už nyní ve výkonné radě ODS, která dělá klíčová stranická rozhodnutí, je, Tluchoř ne. Třetí nominaci do výkonné rady za střední Čechy dostal Jan Skopeček, poradce prezidenta Václava Klause.

Jestliže víkendový brněnský kongres ODS potvrdí nominace regionů do výkonné rady, musel by Nečas, i když funkci předsedy obhájí, na každém významném stranickém zasedání sedět u jednoho stolu s rebely, kteří ho nesnáší, a bojovat s jejich argumenty.

Pokud straničtí rebelové myslí snahu dostat se do širšího vedení strany vážně a ne jen jako manifestaci toho, že střední Čechy jsou "jejich" a ne Nečasovy, snižuje se také možnost, že by rebelové po kongresu ODS opustili stranu v případě, že kongres dopadne podle představ Nečase. Když tento týden z ODS odešel poslanec Radim Fiala protestující proti snaze vlády zvýšit daně, první reakce z okolí rebelů byla, že do kongresu nikdo další stejnou věc neudělá (více o odchodu Fialy najdete zde).

Nečas dostal podporu od deseti regionů, vláda ale jistotu nemá

Předseda vlády Petr Nečas získal před kongresem nominace na předsedu strany od deseti regionů (více zde), žádného kandidáta nepodpořily jen čtyři krajské organizace ODS (kromě středních Čech ještě Hradec Králové, Pardubice a Liberec).

Nikdo z možných alternativních kandidátů na šéfa ODS - ministři Martin Kuba, Pavel Blažek, ani bývalý ministr Jiří Pospíšil - se nepřihlásil k tomu, že by šel v prvním kole kandidovat proti Nečasovi. Jediný, kdo připustil, že se Nečasovi postaví, když ho k tomu kongres přímo vyzve, byl jeden z rebelujících poslanců Tomáš Úlehla (více zde).

I když rebelové hrají o to, že v tajném hlasování nemusí Nečas projít (o taktice rebelů čtěte zde), pravděpodobnější je možnost, že Nečas svou pozici v čele strany uhájí a že napínavější bude volba místopředsedů. Našlápnuto k tomu stát se prvním místopředsedou má ministr průmyslu Martin Kuba. Nominace na místopředsedy pak sbírali i současní členové vedení Jiří Pospíšil, Miroslava Němcová a Pavel Blažek.

I když Nečas na kongresu obhájí funkci předsedy, vládě to jistotu na přežití stejně nedává. A to ani kdyby se strana usnesla, že poslanci mají hlasovat pro daňový balíček s vyšší DPH a vyšším zdaněním lidí s nejvyššími příjmy.

Tluchoř vyšší daně nepodpoří, ať dopadne kongres jakkoli

Tluchoř dal už před kongresem najevo, že pro něco takového ruku nezvedne, ať kongres dopadne jakkoli. "Žádný stranický orgán nemůže zavázat poslance k nějakému hlasování, to je vyloučené. Nedovedu si představit, že by nejvyšší stranický orgán největší pravicové strany v této zemi přijal jako klíčové poselství usnesení, že se mají zvyšovat daně," řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Tluchoř (najdete ho zde).

Nečasova vláda teď ve Sněmovně disponuje 100 nejistými hlasy (99 poslanců ODS, TOP 09 a vznikající strany LIDEM, plus poslance Milana Šťovíčka, kterého vyloučily Věci veřejné). Z této stovky je pět rebelů v klubu ODS.

Podporu může hledat ještě u nezařazených poslanců - u bývalých členů ODS Radima Fialy, Pavla Béma a Michala Doktora a u bývalých véčkařů Jaroslava Škárky a Kristýny Kočí. Tyto hlasy jsou ale nejisté. I když Nečas na kongresu vyhraje, jeho vláda může už při schvalování daňového balíčku příští týden padnout.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video