„Po velmi slibném rozvoji screeningového programu, který se projevuje úbytkem pozdě zachycených nádorů, měla koronavirová pandemie logicky negativní dopad. Obavy z covidové infekce byly vyšší než obavy z návštěvy rizikového zdravotnického prostředí,“ říká Luboš Petruželka, který působí jako přednosta Onkologické kliniky 1.LF UK a VFN a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka.
Počty pacientů s nemocí covid-19, kteří potřebovali nemocniční péči, byly dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) velmi vysoké a významně ovlivnily chod nemocnic, včetně zpoždění hraničícího se zastavením neakutní péče. Onkologové, do jejichž sekce zhoubné nádorové onemocnění patří, se snažili alespoň poskytovat více ambulantní péče, což podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška zapříčinilo propad onkologických hospitalizací mezi roky 2019 a 2020 pouze o 8-9 %, v jiných odvětvích se propad pohyboval zhruba okolo dvaceti procent. „Ačkoliv bych lhal, kdybych řekl, že stav zůstal stejný, závěrem je, že onkologové bojovali a nevypnuli péči,“ uvedl.
„Tuto nemoc nemusíte v České republice vůbec dostat.“
- ředitel ÚZIS Ladislav Dušek
Ve srovnání s rokem 2019 poklesl v roce 2020 počet provedených vyšetření ve všech onkologických screeningových programech. Testovaných bylo meziročně méně o 17 procent a kolonoskopických kontrol o 12 procent. Důsledky se projeví v horizontu pěti let, kdy budeme zachycovat pacienty v horším stádiu rakoviny.
Onemocnění, pro které jsou Češi předurčeni
„Měla jsem sice pocit, že jsem nedodržovala správnou životosprávu, ale i tak to pro mě byl obrovský šok, že se mě diagnóza týká, bylo mi 33 let,“ uvedla Petra Michálková, pacientka, která před několika lety vyhrála svůj boj nad rakovinou tlustého střeva a konečníku. Diagnóza Petru naučila žít jinak: zařadila kvalitní stravu, začala se věnovat více sama sobě, naučila se pracovat s emocemi. Místo stresu v práci zařadila meditaci. „Ačkoliv to pro mě bylo nejhorší období v životě, hodně mě to také naučilo,“ uvedla.
Rakovina tlustého střeva a konečníku patří mezi druhé nejčastější nádorové onemocnění Čechů, coby „zabiják“ soupeří pouze s nádory plic. Každoročně je kolorektální karcinom, jak zní odborný název onemocnění, odhalen u zhruba sedmi tisíc sedmi set pacientů, což je velikost malého okresního města. V uplynulém roce se jednalo o zhruba sedm tisíc nových pacientů. „Jsme národ, který je pro toto onemocnění predisponován,“ uvedl Dušek pro iDNES.cz.
Epidemie skokově žene zájem o covidové léky. Největší zájem je o Regeneron |
Zhruba u padesáti procent z nich je onemocnění zachyceno pozdě: ve třetím stádiu, kdy už je léčba přes veškerou profesionalitu a snahu lékařů náročnější a prognóza přežití nepříznivější, a čtvrtém stádiu, kdy už je rakovina zcela pokročilá a její metastáze prostupují celý organismus. Při včasném záchytu je přitom kolorektální karcinom plně vyléčitelný, podle pětiletého přežití až v 90 procentech případů,“ vysvětlil novinářům Ladislav Dušek.
Dlouhodobé úsilí lékařů nese ovoce
Od roku 2002 se každoroční počet nově objevených zhoubných novotvarů stabilizoval – klesá meziročně průměrně o 0,33 % – nicméně se díky důrazu na screening a taktéž rozvoji léčby a farmakologie dařilo českým lékařům snižovat úmrtnost u tohoto onemocnění – průměrná meziroční změna je pokles o 1,73 %.
Zatímco tedy v roce 2008 zemřelo na tento druh rakoviny přes čtyři tisíce lidí, v roce 2018 jich bylo zhruba tři tisíce pět set. Ladislav Dušek považuje tento trend docílený screeningem za enormně úspěšný. S nižším počtem úmrtí roste logicky prevalence, tedy počet těch, kteří s daným onemocněním žijí. V roce 2018 jich bylo šedesát tisíc.
Pětatřicet procent obyvatel ČR se účastní screeningu přímo – tedy zajdou si cíleně na vyšetření – celých padesát procent pak nepřímo, v rozšířeném tříletém intervalu skrze všeobecné testy ordinované zdravotními pojišťovnami.
Přitom pouze u zhruba pěti procent lidí, kteří se účastní screeningových šetření, se přijde na rakovinu tlustého střeva později než v době prekancerózy – „před nádorem“ – tedy později, než má vůbec rakovina šanci se vyvinout. „Tuto nemoc tedy nemusíte v České republice vůbec dostat,“ uvedl ředitel Dušek.
Nejvíce lidí přímý screening podstupuje v Olomouckém kraji, nejméně v Praze. Podle Duška nezbývá než nabádat, aby lidé na vyšetření šli, určitě když jsou k tomu vyzváni v dopise od pojišťovny.
„Určitě dochází k vývoji diagnostických metod, kam spadá i využití umělé inteligence, nicméně není to rutinní screeningová metoda. Vždycky se musí volit určité kompromisy, neboť vyšetřujete populaci, které nic není, tzv. zdravou. Jedním z kompromisů je i finanční stránka. Pokud vím, tak nikde v Evropě nejsou tyto metody nasazeny pro úplně plošný screening zdravých asymptomatických lidí,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel Dušek s tím, že rozumí opodstatnění nových metod například v těch případech, kdy nelze z jakýchkoliv důvodů provést klasickou koloskopii.
Kolorektální karcinom se typicky objevuje i po jiném, již překonaném nádoru. Tento typ činí mezi lety 2009-2018 dvacet procent všech pacientů, oproti osmdesáti procentům pacientů, u nichž se jedná o první zhoubný novotvar. Tedy ideální čas, kdy si zajít na screening, je i po vyléčení se z jiného typu rakoviny. U mužů prvním nádorem často bývá rakovina prostaty, u žen pak jde o rakovinu prsu. Podstatné je, že rakovina tlustého střeva a konečníku ovlivňuje muže i ženy podobně. Ženám je prevence dostupná i v rámci péče dostupné od gynekologa.
Proplácený je screening od 50 let
Prevencí onemocnění je sport a zdravá strava, rizikovými faktory jsou obezita, konzumace alkoholu a kouření. Jen částečným rizikovým faktorem je věk: nejvíce pacientů je sice ve věku kolem 65 – tato skupina tvoří dvacet procent pacientů – nicméně nezanedbatelnou skupinou jsou například i čtyřicátníci, kteří tvoří celá dvě procenta všech případů. Onemocnění může být dáno i genetickými predispozicemi.
Dostupné jsou dva typy screeningu. Lidé od 50 do 55 let si mohou test kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku udělat jednou ročně. Od praktika dostanou zkumavku s roztokem, se vzorkem stolice mu ji pak odevzdají. Záhy získají výsledek. Od 55 let se test opakuje jednou za dva roky. Po padesátce je proplácené i preventivní kolonoskopické vyšetření. Těch se v Česku mezi lety 2006 až 2019 provedlo celkem 344 000 a tři čtvrtiny z nich lidé podstoupili po testu, pouze čtvrtinu bez něj.
Česko bylo zemí s největším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku, na žebříčku úmrtnosti na toto onkologické onemocnění bylo třetí. Díky nastavení péče a zavedení preventivních programů k odhalení nemoci ve výskytu kleslo ve světě na 23. příčku a v Evropě na patnáctou, v úmrtnosti je v Evropě dvacáté. První příčku nyní drží Maďarsko a druhou sousední Slovensko.
Vysoká úspěšnost léčby kolorektálního karcinomu souvisí nejen s včasným screeningem, ale také s pokroky v léčbě. Zatímco do roku 1986 byl k dispozici jen jediný lék schopný ničit nádorové buňky, nyní mohou lékaři volit a kombinovat z různých lékových skupin pro pacienta tu nejvhodnější. Moderní biologická – cílená – léčba se tak stala v pokročilejších stádiích onemocnění nedílnou součástí chirurgické léčby, chemoterapie nebo radioterapie.
Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka bude onkologie i do budoucna hrát zásadní roli. „Dostupnost v onkologické péči se velmi zlepšila, dříve jsme byli pod průměrem EU,“ uvedl. Pohybujeme se prý na úrovni Švédska. V roce 2020 bylo podle Dvořáčka objeveno 55 nových molekul, které by se mohly využít v přípravcích určených k léčbě kolorektálního karcinomu. Pětasedmdesát procent z nich bylo hodnoceno nějakým způsobem v ČR.
