„V ideálním světě by se měli testovat i očkovaní. V reálném světě je potřeba motivovat lidi, aby se nechali naočkovat. Potřebují nějakou výhodu,“ sdělil například prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.
Molekulární imunolog Václav Hořejší by byl pro testování všech. „Pokud kdekoli z jakýchkoliv důvodů testujeme neočkované, tak bychom logicky měli testovat i očkované. Jak víme, i ti mohou být infikovaní, i když onemocní mnohem méně často než neočkování,“ myslí si.
S Hořejším nesouhlasí Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů: „Není sporu o tom, že i očkovaný se může nakazit a virus šířit, protože si nemusí uvědomit, že nakažený je. Nicméně plošné testování nedává smysl, to by se opravdu musela testovat celá populace.“ Pravděpodobnost, že očkovaný člověk je zdrojem nákazy pro ostatní, je podle něj zásadně menší.
Epidemie skokově žene zájem o covidové léky. Největší zájem je o Regeneron |
Rozdíl mezi testováním očkovaných a neočkovaných vnímá i epidemiolog Rastislav Maďar, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Podle něj se do nemocnic dostávají zejména ti neočkovaní, což však neznamená, že není situace pobobně kritická, jako tomu bylo loni.
„V současné situaci je nutné znovu zdůrazňovat jako hlavní kritérium incidenci a ne obsazenost nemocnic. To totiž přinese zpoždění reakce bez možnosti rychlého zvrácení nepříznivé situace,“ uvedl pro iDNES.cz.
„Lidem chybí ohleduplnost. I když jsem očkovaný a mám nějaké příznaky, tak nikam nechodím a nechám se vyšetřit. Dennodenně vidím lidi, kteří chodí čtyři dny do práce s respiračním onemocněním a až poté vyhledají lékaře, což není dobře. A je úplně jedno, zda jsou očkovaní či neočkovaní. Ohleduplnost je lepší než sebelepší epidemiologické opatření.“
Petr Šonkapředseda Sdružení praktických lékařů
Ve chvíli, kdy je hlavním kritériem strategie zvládání covidu obsazenost nemocnic, je podle Maďara nepodstatné, zda se při vstupu do provozoven prokazují platným negativním testem i očkovaní, neboť v nemocnicích převážně nekončí. Naopak při zohledňování primárně incidence, tedy počtu nově nakažených, by zavedení nutnosti prokázat se negativním testem i u očkovaných dávalo smysl, neboť covid-19 šíří.
„Zatím jsou tyto výhody brány jako motivace váhajících směrem k očkování. Už začátkem září jsme s profesorem Duškem (Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS, pozn.red.) říkali, že nastane doba, kdy se budou za určitých okolností testovat i očkovaní. Zatím však převažuje snaha zvýšit i tímto způsobem proočkovanost,“ uvedl epidemiolog Maďar. Podle něj není pravdou, že by se očkovaní netestovali vůbec: testují se, pokud mají příznaky a mohou skončit v izolaci.
I Šonka, podobně jako Maďar, považuje za větší benefit než kontrolu incidence skrze testování očkovaných to, že zvýhodňování očkovaných funguje jako páka na neočkované, která je nutí podstoupit vakcinaci.
„Pokud dáte povinnost se testovat i očkovaným, základním argumentem proti je, že lidé ztratí celkově důvod se očkovat, když to nepřináší žádnou výhodu. Rozumím tomu, proč se na to ptáte, ale zatím nemá cenu toto zpochybňovat,“ říká Šonka. Podle něj není možné zlikvidovat žádné riziko na sto procent.
Hlavním opatřením se střednědobým účinkem je podle Hořejšího dosáhnout co nejvyšší úrovně proočkování – zvláště u více jak tří set tisíc dosud stále neočkovaných seniorů, kteří patří kvůli svému věku do rizikové skupiny, a podání 3. dávky těm, u nichž uplynulo již více jak šest měsíců od poslední.
Konec hrazeného testování chybou?
Představitelům nastupující vládní koalice se nelíbí strategie dosluhující vlády, tedy zpoplatnit testy neočkovaným a přitom je vyžadovat například při vstupu do restaurací či kin. Například šéf Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že nátlakové řešení nefunguje a zrušením hrazených testů přichází Česko o cenná data o pandemii.
Je nejvyšší čas, aby vláda napravila své chybné rozhodnutí a opět zavedla bezplatné preventivní testy na Covid. Nátlakové řešení funguje jen velmi omezeně (pokud vůbec), a navíc zrušením hrazených testů ztrácíme cenná data o pandemii.
S tím nesouhlasí Jitka Průchová, mluvčí Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje. „Případné změny situace v důsledku zrušení plošného bezplatného testování bude možné hodnotit až s odstupem, avšak zrušení tohoto testování by nemělo vést k zásadnímu úbytku informací o výskytu onemocnění,“ uvedla pro iDNES.cz. Podle ní se skutečnost případně promítne do dat až v řádu týdnů.
Ladislav Dušek
„Uvidíme, zda se nám to promítne do dat. Žádný velký zlom zatím nevidím. Ale ještě je brzy, počkejme. Zatím to nevypadá, že by nám to na řadě čísel dělalo nějaké děsuplné propady,“ sdělil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Doplnil, že je to dáno i současnou epidemiologickou situací, kdy jsou testy, kvůli zvyšujícímu se počtu nakažených, opravdu potřeba.
| před zpřísněním (25.10.-31.10) | po zpřísnění (1.11.-7.11) | |
| pondělí | 103 682 | 109 835 |
| úterý | 113 873 | 92 454 |
| středa | 142 012 | 79 173 |
| čtvrtek | 73 767 | 83 293 |
| pátek | 130 695 | 112 609 |
| sobota | 70 105 | 66 312 |
| neděle | 62 572 | 40 099 |
Podobný názor jako ÚZIS zastává i ministerstvo zdravotnictví. K poklesu množství informací nedojde, protože úbytek testy zdarma nahradí jiné předepsané epidemiology a praktiky, tlumočil stanovisko mluvčí resortu Daniel Köppl.
Bezplatné testování i pro neočkované starší 18 let zůstalo zachováno v případech, kdy pacient dostane žádanku od praktického lékaře či od hygienické stanice. U testů předepisovaných epidemiology se jedná o lidi v úzkém kontaktu s nakaženým, kterým je nařízena karanténa.
Petr Šonka
„Já ten pocit, že by se po zpřísnění pravidel méně lidí dostávalo k testu, nemám,“ uvedl předseda praktiků Šonka. Diagnostické testy určené pro lidi s příznaky a preventivní testování pro zdravou populaci se podle něj míchalo, což naopak komplikovalo průchod pacienta zdravotnickým systémem.
„Pro mě je zásadní, aby se člověk, který má byť jen minimální příznaky, k testu dostal, v čemž není problém, když jde cestou svého praktického lékaře. Problém je spíš v tom, že se na to někteří lidé zkrátka vykašlou,“ doplnil Šonka.
Milan Kubek
„To, že se nebudou hradit testy, které neslouží jako nic jiného než jakási vstupenka do restaurace, je samozřejmě legitimní a správné, protože všichni měli dostatek času na to, aby se nechali naočkovat. Je to snesitelná forma nátlaku, aby si lidé uvědomili, že druhou stranou mince s názvem svoboda je zodpovědnost,“ zdůvodnil šéf ČLK Kubek.
Podle něj je dostupnost skrze praktiky a hygieniky zachována, zpochybňuje však načasování celého kroku – měl podle něj přijít již v září, jak bylo původně navrženo. „Celé to bude fungovat jen ve chvíli, kdy se bude kontrolovat dodržování pravidel,“ myslí si Kubek.
Václav Hořejší
„Obecně platí, že co nejširší testování má největší smysl v situaci poměrně nízkého počtu případů, kdy se dá zajistit efektivní trasování kontaktu. V takové situaci už bohužel nejsme,“ vysvětlil imunolog Hořejší.
Rastislav Maďar
Pověstný zakopaný pes ale může být skryt právě v tom, že hygieny již opět přestávají stíhat. „Když se zhoršuje epidemiologická situace, potřebujeme mít co nejlepší přehled o putování viru v populaci. Bez toho může být přiměřená protiepidemická reakce opožděná. A pravdou je, že trasování je v této době problém, i kvůli akutně vzniklému personálnímu podstavu externích call-center,“ dodal Maďar.
„Naše hygienická stanice je v současné době v rámci svých personálních kapacit těsně na hranici možnosti vytrasovat všechny pozitivní případy,“ připustila Zuzana Balašová, mluvčí Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.
Dle informací redakce iDNES.cz se v podobném stavu nacházejí i hygienické stanice v krajích Karlovarském, Pardubickém, Olomouckém a na Vysočině. Někde vypomáhají studenti medicíny, jinde zaměstnanci finančních úřadů či hasiči.
