Pokud by se jeho firmě povedlo vyvinout lék na rakovinu, tak ať je z Kellnera klidně nejbohatší člověk na světě, bylo by to zasoužené.

Bohužel toto asi dnes moc lidí nezajímá. Každý vidí jen ten zprofanovaný Covid.

Pracoval jsem x let v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd a měli jsme tam hned několik oddělení která se zabývala vývojem léků na rakovinu. Každou chvíli někdo slavil úspěch, ale po několika takových oslavách mi došlo, že rakovina není žádná nemoc na to, abyste se nechali očkovat nebo si vzali prášek a byli OK. Nicméně dílčí úspěchy to jsou, slaví se ve vědeckých týmech po celém světě a můžeme za to být rádi, protože krok za krokem od lepšího průběhu, po prodlužování života snad k vymýcení jednou dojdeme. Myslím že to budou spíš genetické modifikace než lepší nosiče léčiv nebo šetrnější léčba, ale každý úspěch se počítá.

V 1.fazi testovani se zkouma toxicita leku..bohuzel se nezkouma ucinnost..je dobre, ze pripravek, ktery funguje v laboratori, neskodi lidem. Bohuzel cesta k vysledkum u lidi bude jeste dlouha..

Další z reklam, které nechá iVčera.cz zobrazovat na své doméně?

Léky jsou, ale když nejsou schváleny pro konkrétní diagnózu - tzv. indikační omezení, ač jsou u ní efektivní, musí si je pacient hradit sám. A na to nikdo peníze nesežene, pokud nemá známé v médiích.

Rakovina? To ještě existuje? Myslel jsem že je pouze Covid

No mám skoro dojem že rakovina je dokonce pořád větší zabiják jak covid ale teď už těžko říct protože když bude člověk mít rakovinu a covid tak zemře vždycky na covid

Češi vyvinuli lék na rakovinu z peruánské hlíny. Začíná testování na lidech, firma na to má miliardu

(HN, 8. 10. 2020)

Předchozí odhady úspěšnosti vývoje léků se opírají o relativně malé vzorky z databází sestavených farmaceutickým průmyslem a podléhají potenciálním zkreslením výběru. Na základě vzorku 406 038 položek údajů z klinických studií pro více než 21 143 sloučenin od 1. ledna 2000 do 31. října 2015 odhadujeme souhrnnou míru a dobu trvání klinické studie. Rovněž počítáme rozložené odhady napříč několika funkcemi studie, včetně typu onemocnění, klinické fáze, průmyslového nebo akademického sponzora, přítomnosti biomarkerů, stavu indikace olova a času. V několika případech se naše výsledky detailně významně liší od široce citovaných statistik. Například onkologie má v našem vzorku 3,4% úspěšnost oproti 5,1% v předchozích studiích. Po poklesu na 1,7% v roce 2012 se však tato sazba zlepšila na 2,5% v roce 2014 a 8,3% v roce 2015, respektive 2015. Kromě toho mají studie, které při výběru pacientů používají biomarkery, vyšší celkovou pravděpodobnost úspěchu než studie bez biomarkerů.

(Biostatistics, Volume 20, Issue 2, April 2019, Pages 273–286)

Teď ještě tomhle tragickýmu státu vyrobte vakcínu na covid