Úřady získají dostatek času rozpoznat, zda nahlášené shromáždění jeho svolavatel neorganizuje pod nějakou záminkou. Umožní to novela shromažďovacího zákona, s kterou přišel odstupující ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Reaguje tím na vzestup extremismu.
ROZHOVOR
|
Například sobotní pochod Autonomních nacionalistů v Ústí nad Labem ohlásili organizátoři Adam Berčík a Jiří Engelhart jako připomínku obětí spojeneckého bombardování města před 64 lety.
Odpůrci pochodu však tvrdili, že jde jen o záminku k připomenutí 120. výročí narození Adolfa Hitlera. - čtěte Pochod neonacistů Ústím stál plátce daní nejméně šest milionů
Ústecký magistrát, i když měl díky informacím od kriminálky podezření, že skutečný důvod neonacistického marše je jiný, už ho nemohl zakázat. Zkusil to tedy také využít "záminku" o ohrožení bezpečnosti dopravy, ale to smetl ze stolu soud. Pochod u příležitosti Hitlerových narozenin se tak uskutečnil.
Návrh na změnu shromažďovacího zákona nejrůznější instituce řeší od listopadu 2007, kdy se neonacisté Erik Sedláček a Patrik Vondrák pokusili oslavit začátek holocaustu pochodem přes pražské Židovské město.
Hlasitě po změně zákona volal i plzeňský primátor Pavel Rödl, když jeho městem chtěli neonacisté poprvé projít loni v lednu. - čtěte Neonacisté mohou pochodovat Plzní, soud stížnost zamítl
Kabinet premiéra v demisi Mirka Topolánka se již na minulém zasedání zabýval nárůstem extremistického chování v souvislosti s víkendovým útokem na domek romské rodiny ve Vítkově na Opavsku. Premiér tehdy uvedl, že stát bude proti pravicovému extremismu bojovat nejen represí, ale také prevencí.
