„Muž je od přírody zvíře,“ říká Uzel v rozhovoru pro DVTV. A dodává, že ženy by podle něj měly počítat s tím, že muži jsou od přírody agresivnější a podle toho se zařídit. Opakuje tak názor, který v minulosti prezentoval již několikrát. Například ve své knížce Sexuální mýty a pověry píše následující: „Ale nakonec přece ještě ruku na srdce: nezaviní si to (sexuální útok, pozn. red.) opravdu někdy žena tak trochu sama svou lehkomyslností?“
Kromě toho prezentuje Uzel v rozhovoru i další kontroverzní názory. Uvádí, například že za svou kariéru poplácal po zadku desítky zdravotních sester, nevhodné to podle něj není. „V některém případě ne. Někdy to může představovat proteplení mezilidských vztahů,“ míní. Připouští však, že „ne s každým a ne vždy“.
Kromě toho si Uzel také nemyslí, že by měl muž od ženy vyžádat před pohlavním stykem souhlas. „To je veskrze špatný model sexuálního seznamování,“ řekl zase o tom, jestli by se měl muž ženy zeptat na svolení, než jí sundá podprsenku. A na sexuální obtěžování si lidé musí podle něj zvyknout.
V podobném duchu vystupuje Radim Uzel již déle. V minulosti se například negativně vymezoval třeba proti hnutí #metoo. „Co je příčinou toho, nevím, některá žena se chtěla stát slavnou herečkou a režisér jí sáhl na stehno. V té době jí to absolutně nevadilo. Naopak byla ráda, že pan režisér jí tuto pozornost věnoval,“ řekl třeba před dvěma lety v rozhovoru pro portál Info.cz. Polovinu obvinění v rámci této celosvětové kauzy označil za vymyšlenou.
Obviňování obětí a bagatelizace, míní někteří
S některými jeho výroky však nesouhlasí i část jeho kolegů-sexuologů. „Kdybyste stejné otázky položila mně, na každou bych vám dala přesně opačnou odpověď,“ hodnotí Uzlova vyjádření sexuoložka a soudní znalkyně Želmíra Herrová.
Být slušňák nestačí, buďte chlapi. Jak vyzrát na epidemii sexuálního násilí |
„Vůbec s ničím, co pan Uzel říká, nesouhlasím,“ řekla. Podle ní Uzel sexuální násilí bagatelizuje. „Zdá se, že nerozumí sexuálnímu motivačnímu systému, tak jako mu rozumíme my, kteří už dlouhá desetiletí pracujeme se sexuálními devianty,“ podotkla.
V podobném duchu hovoří pak i zakladatelka spolku Konsent, který se zabývá prevencí sexuálního násilí a obtěžování, Johana Nejedlová. „To, co pan doktor říká, se nezakládá na faktech, je to jen jeho domněnka a je smutné, že to šíří ve veřejném prostoru,“ uvedla Nejedlová s odkazem na vyjádření, podle nichž se třeba mnozí otcové už bojí posadit si dceru na klín, aby nebyli obviněni ze sexuálního obtěžování.
Herrová upozorňuje na to, že podobné veřejné výroky, například že si za to žena „může sama“, mohou vést k tomu, že část obětí sexuální útok nenahlásí. „Mnoho žen je přesvědčeno, že si za to mohou samy, stydí se, že byly znásilněny…,“ uvádí.
Souhlasí však, že v některých případech se ženy opravdu zbytečně vystavují rizikové situaci. „Je pravda, že si za to někdy mohou samy, když zůstávají s muži, které dobře neznají, někde o samotě.
Brutální znásilnění = podmínka. Proč má Česko nízké tresty za sexuální delikty |
„Tvrzení, že si za to ženy mohou samy, přispívá k tomu, že to nenahlašují. Současně tento narativ přispívá k tomu, že si někteří muži myslí, že to je v pořádku,“ uvedla Nejedlová.
Proti tomuto tvrzení se ohradila i sexuoložka Hana Fifková. Ta nechtěla komentovat přímo osobu Radima Uzla, uvedla však, že silně nesouhlasí s tvrzením, že za znásilnění si někdy může oběť, ať už žena či muž, sama. „Za trestný čin znásilnění je vždy plně zodpovědný jeho pachatel a nic ho nevyviňuje. Samozřejmě že je možné pravděpodobnost znásilnění snížit třeba tak, že se žena vyhne osamělému putování odlehlými uličkami z večírku domů, ale ani v této situaci není zodpovědnost na ní. Může za to pachatel,“ zdůraznila.
Nejedlová dále upozorňuje, že problematické jsou i Uzlovy výroky o tom, jakým způsobem se dotýká zdravotních sester. „Pro tyto ženy může být extrémně obtížné se proti dotyku vymezit, pokud to dělá z pozice nadřízeného,“ míní. „Něco takového by se na pracovišti vůbec dít nemělo,“ řekla.
A v pořádku není poplácávání není ani podle Herrové, alespoň nejde-li o pár. „Daný jev by zasluhoval odborné sexuologické vyšetření toho, kdo plácal,“ řekla. Stejně tak si podle ní dívka nemůže na sexuální obtěžování v podobě nevhodných poznámek o jejím těle jen tak zvyknout. Alespoň pokud má konvenční sexualitu.
Soudní znalec? Nemá kompetence
Herrová dále míní, že doktor Uzel nemá ani dostatečnou kompetenci pro dané výroky. „Z toho, co pan doktor Uzel říká, je vidět, že on za sexualitu považuje jenom její genitální část. Pan doktor je gynekolog, nemá zkušenosti s devianty,“ upozornila Herrová.
A ze stejného důvodu je podle ní problematický i fakt, že Uzel působí jako soudní znalec. „Podle mě je velmi problematické, když soudní znalec nemá zkušenosti v oboru, ve kterém vykonává soudního znalce,“ řekla.
A jeho působení je problematické i podle Nejedlové. A to mimo jiné proto, že veřejně vyjadřuje své názory o typech případů, na něž později vydává soudní posudky, „Zvlášť když jsou Uzlovy názory v rozporu s tím, jaký je veřejný konsensus toho, odkud sexuální násilí pramení,“ míní.
Jednou žalář, jindy podmínka. Advokáti chtějí dát řád trestům za znásilnění |
Odlišný názor má pak sexuolog Pavel Turčan. „Radima Uzla vnímám ve dvou rovinách. V jedné jako odborníka, který odvedl a dosud odvádí skvělou práci, a v druhé tak trochu jako baviče. V té druhé u něj někdy dochází ke zlehčování, třeba zrovna sexuálního obtěžování, ale jak sám říká, často to používá s nadsázkou. A myslím, že většina lidí to i jako nadsázku správně vnímá,“ míní.
Turčan si dokáže sice představit, že by některá oběť obtěžování vlivem zlehčování nenahlásila, výroky podle něj mohou působit i naopak a vybudit oběť k ohlášení činu. „Avšak budu-li mluvit za sebe, já osobně bych se o dané problematice takto zlehčujícně nevyjadřoval. Myslím že je vhodné ctít určité hranice, které by se neměly překračovat,“ řekl.
Sexualizované násilí se v České republice týká podle odborníků ze Sexuologického ústavu každé desáté ženy. Kontaktní sexuální obtěžování pak zažije za svůj život každá třetí žena. Slovní ponižování se sexuálním podtextem, oplzlá gesta nebo pokřikování zná pak téměř každá.
