„V každé školní třídě jsou tři až čtyři děti, která jsou ve vážném riziku duševního onemocnění,“ uvedla Laurenčíková. Vychází ze studie WHO, která mapovala výskyt duševních poruch u dospělých v různých zemích včetně ČR. Přesná data o tom, kolik dětí či ohrožených rodin potřebuje nějakou formu psychosociální podpory, stát ale podle ní nemá. Ve větším riziku jsou rodiny dětí z vyloučených lokalit, s dětmi se zdravotním postižením nebo se speciálními potřebami, ale také obecně rodiny s malými dětmi nebo samoživitelé.
Tím, že se rodině dostane pomoci včas, nemusí podle zmocněnkyně k rozvoji mnoha vážných duševních onemocnění vůbec dojít. „Pokud v oblasti prevence a krizové pomoci nezvýšíme kapacity služeb, budeme potřebovat stále více dětských psychiatrů,“ uvedla. Studie podle ní ukázala úzkou souvislost mezi nevyhovujícími životními podmínkami v dětství a vážnými duševními problémy v dospělosti, ale i výskytem cukrovky, rakoviny či nemocí srdce.
KONTEXT: Dětí na psychiatrii prudce přibývá a odborníků je málo, říká lékař |
Děti a mladiství se stále častěji potýkají s úzkostmi a depresemi, závislostmi, poruchami příjmu potravy a roste počet sebevražedných pokusů. Jen počet dívek ve věku 15 do 19 let s poruchami příjmu potravy, jako je anorexie, bulimie nebo přejídání, se za posledních pět let zvýšil o 57 procent. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých do 24 let, od roku 2010 skoro o čtvrtinu přibylo dětí hospitalizovaných kvůli sebepoškozování, uvedla VZP.
Začít je podle Laurenčíkové potřeba tím, že více profesí, od praktických lékařů a učitelů, ale také policistů nebo záchranářů, rozpozná příznaky toho, že je dítě ohrožené a bude vědět, na jaké odborníky se obrátit. Zásadní je také podle ní doba, za kterou se dětem pomoci dostane. Naráží se ale na nedostatečné kapacity jak dětských psychoterapeutů, tak psychiatrů a dětských psychiatrických lůžek.
Počet dětí s psychickými problémy roste, po prázdninách hrozí epidemie úzkostí |
„Je rapidní nedostatek dětských a dorostových psychiatrů. Je to strukturální, systémový problém, ale řešení není možné udělat z roku na rok,“ řekl Duškov. Nedostatek lékařů, kterých je v ČR asi 120, znamená podle něj zároveň i nedostatek školitelů pro vzdělávající se psychiatry. Nedostatek lůžek se někdy musí řešit i hospitalizacemi na jiných dětských odděleních pod dohledem psychologa či psychiatra. „Víme, že na západ od nás mnoho práce s duševně nemocnými zastane psychiatrická sestra, sociální pracovník nebo terapeut,“ doplnil Duškov.
Péče psychoterapeuta na rozdíl od lékaře psychiatra není hrazená z veřejného zdravotního pojištění, proto není pro některé rodiny dostupná. VZP od srpna loňského roku testovala pilotně příspěvek na psychoterapii pro své klienty, využilo ho za rok téměř 5000 z nich. Pojišťovna nabízí seznam více než 500 terapeutů, z nichž část mohou využít i děti od sedmi let.
