Poslechněte si celý rozhovor s psychiatrem Davidem Kolouchem v Kontextu:
Zhoršení duševního zdraví dětí a mladistvých nejde podle Koloucha přičíst jedinému důvodu, spíše celkovému klimatu ve společnosti. Vyjmenovává tlak na výkon v práci a ve škole, přesun do digitálního světa zejména po koronavirové pandemii, ale také to, že jsme staří i mladí „zpohodlněli“.
David KolouchOd roku 2014 pracuje na Dětské psychiatrické klinice 2. LF UK a FN Motol v Praze, kde působí v současnosti jako vedoucí lékař lůžkového oddělení. Je absolventem oboru všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se podílí na výuce budoucích lékařů a zdravotních sester. V roce 2021 založil Terapeutické centrum PALMA v Kladně, kde zároveň pracuje jako vedoucí ambulantní lékař. |
„Ztrácíme schopnost se adaptovat na určité situace. Máme nízkou toleranční hranici na zátěž, kterou sebou tyto situace nesou,“ říká lékař. Na dětské psychiatrické klinice v Motole se v současnosti nejvíce střetávají s mladistvými, kteří se sebepoškozují a mají sebevražedné myšlenky. „Ten nárůst z posledních let je skutečně dramatický. Přijímáme pacienty s těmito obtížemi jak na ambulanční, tak i na lůžkové oddělení, kam patří nejzávažnější případy,“ popisuje Kolouch.
Data z Linky bezpečí toto dokazují. Téma sebevražd dominuje jejich statistikám. Linka zaznamenala za loňský rok 3314 hovorů dětí, které zvažovaly odchod vlastní rukou. Lucie Zelenková, sociální pracovnice Linky bezpečí, pro iDNES.cz uvedla, že zažívají nárůst v četnosti tématu sebepoškozování stabilně posledních sedm let.
Řežou se, týrají se hlady. Děti si ubližují, pomoci se dostane jenom některým |
„V dětské psychiatrii je extrémní nedostatek počet lůžek na klinikách a nedostatečná ambulantní péče vzhledem k malému počtu pedopsychiatrů. Kapacity lůžkové péče jsou omezené a pracují na bázi pořadníků,“ vysvětluje Kolouch. „V případě akutního stavu, kdy je pacient v ohrožení života nebo zdraví, místo se pro něj vždycky najde,“ ujišťuje.
Snižování kapacit přišlo po finanční krizi roku 2008 a od té doby nedošlo k zásadnímu zlepšení. Kořeny nízké kapacity jsou částečně spojeny i s tím, že obor dětské psychiatrie byl ještě před pár lety nadstavbovým. Kolouch popisuje, že do roku 2015, než se obor stal tzv. základním, musel aspirující dětský a dorostový psychiatr šest let studovat medicínu, podstoupit pětiletou atestaci na dospělého psychiatra a pak si udělat tříroční nadstavbu na dětskou psychiatrii.
V žebříčku sebevražd lékaři a zubaři vedou, říká psychiatr Cyril Höschl |
„Řada kolegů po letech studia a atestace preferovala odchod do vlastních ambulancí nebo na jiná místa v nemocnicích než se dál vzdělávat,“ osvětluje Kolouch s tím, že „je situace lepší, nikoliv růžová a příliv nových lékařů je potřeba“.
Proč se děti sebepoškozují? Je rčení „ten kdo o sebevraždě mluví, ji nikdy nespáchá“ pouhý mýtus? Jak máte s dětmi mluvit o jejich psychických trápeních? A čeho se v konverzaci o jejich problémech vyvarovat? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
