Čtvrtina lidí se vyslovila pro přijetí uprchlíků pouze do doby, než se budou schopni vrátit do země svého původu. Názor, že Česko by mělo uprchlíky přijmout a nechat je se zde usadit, pak zastávají pouhá dvě procenta občanů.
„Ve srovnání s výsledky šetření z dubna 2017 vidíme narůst podílu lidí, kteří zcela odmítají přijetí uprchlíků,“ uvedl Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Podpora přijímání uprchlíků se podle CVVM zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a zlepšující se deklarovanou životní úrovní respondenta. Otevřenější k přijímání válečných uprchlíků jsou voliči pravice, z hlediska stranické preference pak voliči TOP 09, KDU-ČSL a ODS.
Postoj k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečným konfliktem – časové srovnání (14. prosince 2017)
Proti plnění migračních kvót se staví 80 procent Čechů. Rozhodné ne v průzkumu uvedlo 55 procent respondentů, spíše proti jich bylo 25 procent. Pro kvóty se vyslovilo pouze 11 procent dotázaných.
Názor koresponduje s postojem lidí k přijímání uprchlíků z muslimských zemí, pokud by jejich nepřijetím hrozila ztráta peněz z evropských fondů. Hrozba ztráty peněz z fondů Evropské unie nemá na postoj občanů velký vliv, uvedlo CVVM. Proti přijetí muslimských uprchlíků se vyslovilo 81 procent Čechů. Na Slovensku bylo proti 82 procent dotázaných a v Polsku 74 procent. Vstřícnější jsou pak národy k přijímání uprchlíků z Ukrajiny.
Mělo by Česko přijímat uprchlíky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 21. prosince 2017. Anketa je uzavřena.
Migrační krize se ve čtvrtek večer bude řešit i na neformální schůzce v rámci dvoudenního prosincového summitu EU v Bruselu. Svou ochotu pomoci v migrační krizi jinak než přebíráním žadatelů o azyl chtějí Česko a ostatní země Visegrádské skupiny demonstrovat na společném jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a italským premiérem Paolem Gentilonim.
