Už od jara se objevují zprávy o tom, že se někdo nakazil koronavirem opakovaně. V Nizozemsku dokonce lékaři zaznamenali případ ženy, která po takzvané reinfekci nemoci podlehla, ačkoli poprvé u ní byl průběh nemoci spíše mírný. A případy reinfekce se již objevily i v Česku, podruhé se nakazil třeba i ředitel České pošty Roman Knap.
Právě tyto zprávy poukazují na jeden velice znepokojivý fakt. Vychází najevo, že u řady lidí, kteří si nemocí covid-19 prošli, se protilátky nevytvoří. Či je spíše testy nenaměří. Například podle izraelských vědců, kteří zkoumali imunitní odpověď pozitivně testovaných, nezískala protilátky až polovina z nich.
Podobné případy hlásí více zemí. To přitom nutně nemusí znamenat, že se žádné protilátky v lidském těle nevytvořily. Možná je také varianta, že jich bylo jen malé množství. „Dá se říct, že u některých lidí jsou testy nedostatečně citlivé na to, aby byly s to protilátky zachytit. Jejich hladina je totiž příliš nízká,“ popsal imunolog Václav Hořejší.
Spíše než skutečnost, jestli protilátky v těle vznikají, je tak otázkou jejich množství a kvalita. „Velká většina lidí skutečně protilátky vytváří. Existují ale studie, které ukazují, že u mnoha lidí je jejich množství malé nebo dokonce velmi malé,“ uvedl.
Obranyschopnost není jen jedna
Obranyschopnost lidského těla ale není jen jedna. Existuje více typů, přičemž některé jsou v obraně před virem účinnější než jiné. Kromě protilátek existuje ještě takzvaná buněčná imunita. Tu je ale těžké měřit testy, protože ty jsou oproti rapid testům, které měří protilátky, komplikované a drahé. Moc se toho o ní v souvislosti s covidem-19 proto neví.
Kuřáci zcela zbytečně zabírají místa covidovým pacientům, vadí lékařům |
Právě buněčná imunita, ať už specifická či nespecifická, je přitom jakousi „první linií obrany“. Protilátková odpověď se vyvíjí až následně. A taky vydrží kratší dobu. To však není překvapivé, jen krátce vydrží protilátky i na jiná koronavirová onemocnění, která známe.
„Jsou čtyři koronaviry, které v populaci cirkulují a které vyvolávají část různých viróz a nachlazení, jak jim lidově říkáme. U těch je známo, že tam protilátková odpověď moc dlouho nevydrží. A proto je taky můžeme dostávat opakovaně,“ popsal Hořejší. Právě proto se tyto „rýmičky“ každý rok opakují. „Je otázka, jestli to bude stejné i s tímto novým koronavirem,“ dodal.
Především protilátkovou odezvu přitom vytváří vakcíny. I proto je běžné, že na některé nemoci, třeba chřipku, je třeba se nechat očkovat opakovaně. Spolehlivější cestou k získaní protilátek je přitom většinou prodělání onemocnění než vakcinace. „V některých případech to ale může být naopak, očkování může být účinnější než samotná nemoc,“ uvedl Hořejší. Jak to bude s vakcínou na koronavirus, se proto teprve ukáže s časem, až se začne běžně využívat.
Část populace může imunitu již mít
Jestli a jak intenzivně se nemoc projeví, tak záleží na mnoha faktorech. Mimo jiné na virové dávce, s níž se daný člověk setká, a na imunitě nakaženého. „Setkání s každou jednotlivou infekcí vede postupně k vytváření imunitní paměti a další opakovaná setkání mohou natrénovat imunitní systém ke zvládnutí i velké virové dávky. Roli zde hraje mnoho komplexních faktorů,“ míní imunolog Vojtěch Thon z centra RECETOX brněnské Masarykovy univerzity.
Tragické a vzácné. Vědci potvrdili první úmrtí na reinfekci koronavirem |
A právě díky tomuto opakovanému setkávání s virem se ukazuje jedna pozitivní věc. Část populace by mohla mít částečnou imunitu proti koronaviru, ač se s novým typem viru ještě nikdy nesetkala.
„Jsou o tom určité důkazy, jen se neví, jak moc je tato částečná imunita skutečně funkční,“ řekl Hořejší. V populaci se totiž pohybují čtyři již zmíněné „hodné“ koronaviry. A ty jsou více či méně podobné tomu novému, který se běžně označuje jen slovem koronavirus. „Náš imunitní systém, který se opakovaně setkává s těmi čtyřmi hodnými koronaviry, si vytváří imunitní paměť proti těmto virům,“ popsal.
Takzvané T-lymfocyty, které jsou součástí buněčné imunity, totiž umí rozeznávat koronaviry. A na základě minulých zkušeností s jinými typy koronavirů mohou rozeznat i 2019-nCoV. Takovou schopnost by podle některých studií mohlo mít 20 až 50 procent lidí. „Jestli ale imunita tuto zkušenost uplatňuje, je třeba ještě prozkoumat,“ dodal Hořejší.
Klíčová je dobrá životospráva
S jistotou se tedy dá spoléhat jen na dobrou nespecifickou imunitu, tedy obecnou schopnost odolávat nákazám. Ta záleží především na dobré životosprávě a genech, ale také třeba na věku.
„Správná životospráva podporuje fyziologickou funkci imunitního systému. Genetickou výbavu dostáváme od rodičů, a to včetně schopnosti tvořit interferony prvního typu, jež se uplatňují v nespecifické linii obrany i u infekce koronavirem,“ popsal Thon.
U mladých a zdravých lidí tak mohou být příčinou těžkého průběhu koronaviru různé vrozené genové mutace. „Nedávno bylo zveřejněno několik studií ukazujících, že až překvapivě velké množství, okolo deseti procent lidí, má genetické defekty, které znemožní správnou první reakci na virovou infekci,“ popsal Hořejší.
Vitamín D je pro naši obranu před covidem zásadní, ale sám nás nespasí |
Tento defekt se týká právě internefonů, které zmiňuje i Thon. Jde o látky, které signalizují, že je některé buňka napadena virem. Sousední buňky se pak na základě této informace mohou „přepnout“ do takzvaného antivirového stavu. A právě díky tomu nedojde k rozšíření infekce do dalších buněk.
Všeobecně je pak i u mladých lidí další riziko, a to nebezpečí přehnané reakce imunitního systému. Jde o stav takzvané cytokinové bouře neboli závažné imunitní reakce, při níž tělo produkuje imunitní buňky a další proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Podle studie amerického časopisu Lancet mohla právě ona zapříčinit smrt některých mladých obětí viru.
Tento stav je ale jen málo častý. „Obecně se dá říct, že dobrá životospráva je vlastně to jediné, co opravdu posiluje imunitní systém,“ míní Hořejší. Vhodné tak je se zdravě stravovat, mít dostatek pohybu, vitaminu D, nestresovat se a mít dostatek spánku.