První schůzka: Wolfgang Habitzl, 8. ledna, Mikulov
Janek Kroupa (alias Radvít Pokorný): Z některých dalších papírů jsem se dočetl, že probíhala debata mezi SSF (společnost Steyr, pozn. red.) a lidmi od Jana Vlčka (podnikatel, který pro Steyr pracoval) o provizi sedm procent, pak tři procenta. To je hodně peněz na provizi.
Habitzl: Ano. Mám poznámky, kolik procent šlo které straně.
Kroupa: To máte?
Habitzl: Někde to mám.
Kroupa: Co myslíte tím "straně"?
Habitzl: Ten projekt musí být v zájmu místní ekonomiky, proto musíte nabízet to nejlepší. Takže místní kontakty byly důležité. Část té provize není jen pro tu společnost, ale oni také musí platit své výdaje, někdo jim pomohl. Nejsou jediní hráči v poli.
Kroupa: Víte, kolik peněz takhle šlo?
ČSSD DÁVÁ TRESTNÍ OZNÁMENÍchce vyšetřit kauzu transportérů Pandur |
Habitzl: Nevím, kolik šlo, vím, kolik jsme plánovali, aby šlo.
Kroupa: Můj plán je, a řeknu vám to přímo, jít přes naše kontakty za těmi mocnými, kteří se podíleli na rozhodování o tomto projektu, myslím politiky, a ukázat jim tu smlouvu s tím, že nechceme žádný povyk. Umožněte nám férovou dohodu s těmi lidmi. Myslím, že by to mohlo fungovat… Víte, kolik peněz mělo jít těm, kdo rozhodovali?
Habitzl: Ta provize byla rozdělena na několik částí. Část pro společnost s licencí, pak pro skupinu lidí, která nás podporovala. A pro Vlčka to mělo být jedno procento.
Kroupa: Měl jsem na mysli peníze pro ty, kteří rozhodovali.
Habitzl: Víte, to je součást té hry. Víte, že je samozřejmě zakázané cokoli platit. Ale máte poradce a agenty a ti mají své lidi. Všichni podepisují, že znají pravidla proti podplácení. Ale je součástí, že oni to dělají a my to oficiálně nevíme.
ČTĚTE TAKÉManažeři Steyru popsali jednání o transportérech |
Habitzl: To byla logika Malzachera (bývalý šéf Steyru; pozn. red.). Nechtěl slyšet o tom, že někoho uplácíme. Říkal, že prostředníkům zaplatíme jejich výdaje. Mělo to být dvě až tři procenta pro každou politickou stranu.
Kroupa: Dvě až tři procenta pro každou stranu?
Habitzl: Tak nějak. Mám to někde ve svých papírech. Je to tak všude v každé zemi.
Kroupa: V Rakousku také?
Habitzl: Tam je to ještě horší! (…) My jsme to budovali tak, abychom měli obě strany. Jan Vlček byl sociální demokrat a byl nejlepší kamarád Miloše Zemana. Škoda, že ten se nestal prezidentem. Pak jsme měli ještě jednoho. Spolupracoval s Janem, ten přišel o něco později, a ten měl ODS.
Kroupa: Jak se jmenoval?
Habitzl: Peter... Ten pokrýval část ODS. Měli jsme další lidi na socialistickou stranu. Musím se na to ještě podívat v poznámkách, byla to jejich vycházející hvězda, nějaký zástupce starosty nebo starosta v Praze nebo tak něco. Byl docela sympatický… Je to běžné, mít takhle pokryté všechny strany. Vždyť kontrakt byl podepsaný po změně vlády. Takže je pro mne zřejmé, že PAMCO to udělalo stejně jako my. Prostě musíte mít pokryty obě strany, protože nevíte, jak to dopadne po volbách.
Kroupa: Minulý rok (rok 2008; pozn. red.) se stalo něco zajímavého, projekt byl najednou odložen? Proč?
Habitzl: Ano. Myslím, že někdo nedostal své peníze.
Druhá schůzka: Herwig Jedlaucnik (společně s Habitzlem), 22. ledna, Vídeň
Kroupa: Máte informace, kdo z českých politických představitelů dostal peníze? Můžete nám dát tuto informaci s kontakty na ně?
Jedlaucnik: Ano. Jistě, víme, kdo byli partneři Steyru a jaké byly sumy. (...)
Kroupa: S kým z těch lidí, kteří rozhodovali, byste nám doporučoval mluvit? Myslím z představitelů země, ne z lidí z PAMKA.
Jedlaucnik: Myslíte z politické oblasti?
Kroupa: Vy znáte ten příběh...
KDO JE KDO V AFÉŘE PANDURWolfgang Habitzl Pracoval ve společnosti Steyr, jeho úkolem bylo "rozjet" projekt transportérů Pandur pro Česko. Uvedl, že měl za úkol sestavit silný lobbistický tým, což se mu podařilo. Ze Steyru odešel v roce 2003 poté, co se vedení rozhodlo spolupracovat s jinou konzultační skupinou - lidmi z PAMKA. Dodnes se však pohybuje v obchodu se zbraněmi a spolupracuje s lidmi ze Steyru. Je bývalým důstojníkem rakouské armády. Právě v armádě se seznámil se svým budoucím kolegou Herwigem Jedlaucnikem, který po něm český projekt přebíral. S Jedlaucnikem vystupují jako tým. Herwig Jedlaucnik Původně voják. Dnes vystupuje jako nezávislý konzultant. Mnoho let pracoval ve společnosti Steyr. Měl na starosti právě český projekt, který dotáhl až k podepsání smlouvy. Odešel z firmy ve chvíli, kdy nastoupil nový management, který podle něho "chtěl věci dělat jinak". Vlastní čtyři konzultační společnosti na Slovensku. Všechny vznikly během dvou měsíců v polovině minulého roku a tvoří nepřehledné klubko, kdy jedna společnost vlastní druhou. Jedlaucnik chtěl vyměnit informace o pozadí celého obchodu za uzavření smlouvy právě s jednou ze slovenských společností. |
Jedlaucnik: V té podepsané dohodě byli nejen političtí představitelé, ale také představitelé armády. Je to těžká otázka. Bylo do toho zapojeno mnoho lidí. Klíčové je PAMCO.
Kroupa: Víte o vztahu PAMKA s panem Grossem?
Jedlaucnik: Grosse samozřejmě znám a znám i spoustu dalších lidí. V určité době byl důležitý. A odešel v době pro něj špatné. Mnoho lidí... A jeden klíčový hráč.
Kroupa: Kdo je klíčový hráč?
Jedlaucnik: PAMCO. (…)
Kroupa: Znáte důvody, proč byl kontrakt odložen?
Jedlaucnik: Protože se nechovali podle mé rady a já pak odešel ze společnosti. Zní to sice velmi arogantně, ale je to pravda. V jednu chvíli se chovali velmi hloupě.
Kroupa: Kdo?
Jedlaucnik: Steyr. S novými majiteli. Když Američané v roce 2003 koupili společnost, nechali tam evropský management, který vedl General Dynamics v Evropě. Nedlouho předtím, než se český projekt pokazil, přišel americko-švýcarský management a vyměnil vedení, stejně pak vyměnili vedení Steyru. A tito hoši chtěli dělat věci jinak, vyházeli lidi a došlo k nedorozumění, jak vést tento projekt. Mysleli si, že jsou nejchytřejší, a nestarali se o to, co jsem jim radil. Říkal jsem jim, že nepůjdu proti tomu, co bylo domluvené. Byla to pro mne otázka reputace. Žiju ze své reputace. Vydělávám na své pověsti. Tak jsem odešel. O pár měsíců později přišli o mnoho peněz. Nový kontrakt nemá takovou hodnotu. (…)
Kroupa: Víte, my jsme to v Česku vnímali tak, že víte, kdo je pan Barták. Jedlaucnik: Ano.
Kroupa: Že nedostal své peníze, tak jsme to chápali. A pak se to zase změnilo. Možná to ale vidím zjednodušeně.
Jedlaucnik: Tak jednoduché to není. Ale nepletete se, že je to část celého příběhu, která neběžela, jak měla. Ale je to ještě trochu komplikovanější.
Kroupa: Podle toho, co říkáte, rozumím-li tomu správně, on je ta pravá osoba, se kterou mluvit?
Jedlaucnik: Může být.
Kroupa: Toto je první informace, která pro mne má nějaký smysl.
Jedlaucnik: Těch informací by mohlo být daleko více, můžete to vědět celé. Ale to nedělám za kafe. (…)
Kroupa: To, co teď řeknu, je založeno na tom, o čem jsme se spolu bavili. Tedy jak jsem porozuměl, z ODS je Barták tím, s kým je třeba mluvit. Tomu rozumím a víc vědět nepotřebuji. Kdo je tímto člověkem z ČSSD? S kým je tam potřeba mluvit? Je to Gross?
Jedlaucnik: To je jistě jeden z těch, s kým mluvit.
Kroupa: Má důvod, aby se tato smlouva (kontrakt) nedostala ven? Jedlaucnik: Těžko říci. To záleží na tom, jak tvrdí jsou tito chlapi. Je to jistě nová obava. Nedokážu posoudit, jestli někdo z těch chlapů začne být nervózní a nebude chtít něco vidět. Ten klíčový důkaz neexistuje. Nikam bychom se nedostali, pokud byste si myslel, že něco takového získáte. Tady nepracujeme s idioty, ale s profesionály na obou stranách. Myslím, že máte dobrý nápad. Musíte odhadnout, jak to s těmi chlápky hrát. Vedle toho je tady právní aspekt - že Steyr byl v jistou chvíli hloupý, něco neudělal zcela podle zákona.
Kroupa: Kolik dalších politických stran je v tom namočených, se kterými se budu muset domluvit? Zřejmě je to tedy pan Barták, dále sociální demokraté… Ještě někdo další?
Jedlaucnik: Ano.
Kroupa: Kdo?
Jedlaucnik: smích (…)
Kroupa: Mluvili jste s lidmi kolem Paroubka nebo s ním osobně?
Jedlaucnik: Ano, mluvili.
Kroupa: S Paroubkem?
Jedlaucnik: Ano.
Kroupa: Je to člověk, se kterým mluvit, nebo s jeho lidmi?
Jedlaucnik: Problematický chlap.
Kroupa: Znáte Janstu? Či Tvrdíka?
Jedlaucnik: Tvrdíka. Ano, jistě.
Kroupa: Je součástí toho odvráceného obchodu?
Jedlaucnik: Promluvíme si příště. Pak uděláme další krok.
Kroupa: Budeme se těm lidem snažit poslat první informace. Uděláme to pravděpodobně příští týden, proto se ptám, abychom zjistili, jaké budou reakce.
Jedlaucnik: Dám vám jedno jméno. Kühnl.
Kroupa: To je tedy třetí, rozumím správně?
Jedlaucnik: Ano. Žil tady.
Kroupa: To vím. Znáte ho odsud?
Jedlaucnik: Ne. Byl to voják. Vždycky jsme si spolu pěkně popovídali v němčině. (smích)
Kroupa: Pojďme to uzavřít a opravte mne, protože to budeme používat a nechci udělat chybu. Jsem správně v té odvrácené části obchodu s Bartákem, Kühnlem a Tvrdíkem?
Jedlaucnik: Nejsem si jist tím posledním. (…)
Kroupa: Řeknu vám, proč to potřebuji teď. Potřebujeme ten obchod trochu rozhýbat. Jak správně zmínil pak Habitzl, volby se blíží, ale nechceme to dělat příliš blízko k volbám, protože budou všichni nervózní. Teď je doba, kdy by se měli dozvědět, že takováto pohledávka existuje a že za nimi někdo přijde a bude s nimi o tom mluvit.
Jedlaucnik: Buďte si jist, že v případě, že takovou informaci vypustíte, tak to bude pořádný rámus.
Kroupa: Jsme na to připraveni. Ten rámus potřebujeme slyšet, abychom mohli ocenit tu smlouvu.
Jedlaucnik: To, co už víte teď, způsobí dostatečný rámus… Už jsme o jedné osobě od sociálních demokratů mluvili.
Kroupa: Stanislav?
Jedlaucnik: Ano.
