Gazdík se označil za přijímačkového rodiče – jeho dcera se letos na střední školy hlásila. „Uspěla, nicméně příprava byla skutečně drsná,“ souhlasil s názory řady dalších. Samotný systém zkoušek podle něj není dobře nastaven. „Jako ministr jsem se netajil tím, že bych přijímačky od Cermatu zrušil. Sám Cermat říká, že testy nejsou o tom, zda látku znáte,“ vysvětloval.
Například určitou úlohu z matematiky má udělat jen dané procento žáků. „Nechtějí, aby testy udělali všichni na určitý počet bodů. Chtějí je rozřadit, to je cílem testů,“ pokračoval. Coby ředitel víceletého gymnázia má pocit, že se ze studentů stávají závodníci. „Místo vzdělání dětem bereme mládí a děláme z nich trénované dostihové koně, a to je špatně,“ zdůraznil.
Na kritiku navázala i Marksová Tominová. „Přijímací testy nemám ráda, mé mladší dítě jimi prošlo před dvěma lety – dítě, které se velmi dobře učilo, mělo jedničky, připravovalo se za peníze na kurzech a stejně testy udělalo relativně špatně. Nerozumím tomu, myslím si, že systém je opravdu špatně nastaven,“ vzpomínala.
Testy státu nic neřeknou
Na dotaz, zda dává jednotná přijímací zkouška smysl ve chvílích, kdy jsou kritéria pro přijetí žáka na školu v různých částech republiky dramaticky rozdílná, odpověděl Gazdík jasně. „Nedává. A důvod je mnohem širší. Produktem vzdělávání je určitý posun. Testy, které dnes zkoumáme, státu neříkají takřka nic. Pouze to, jak je na tom konkrétní dítě ve srovnání s vrstevníky v jeden den, nic víc. My ale potřebujeme zjistit, jak se posunulo,“ vysvětloval exministr.
Přijímačky jsou špatně nastavené, děti se cítí neschopné, říká analytička |
Podle něj je nutné vědět, jak se žák posunul od páté do deváté třídy. „Neřekne nám to informace pouze o dítěti, ale i o dané škole, vyučujícím v předmětu. To by měl být výsledek, který potřebujeme. A poté dát středním školám možnost udělat si přijímačky podle svého. Jestli chtějí, tak ať z části využijí testy Cermatu, ale zohlední také motivaci, olympiády, dlouhodobý prospěch. To jsou věci, které si škola může sama nastavit. Poté by se nestávalo, že v jedné části země stačí k přijetí 22 bodů a jinde není 88 bodů dostačujících,“ pokračoval Gazdík.
S touto možností souhlasila také Marksová Tominová. „Je skutečně důležité podívat se na to, jak dítě studuje v celém průběhu,“ zdůraznila. Výsledek přijímacích testů podle ní může nechvalně ovlivnit i malý detail jako tréma nebo zdravotní stav – ohled na dosavadní vzdělání a školní úspěchy však v potaz nebere.
