„Jdu do volebního boje, abych zvítězila a byla oporou lidem. Po stanovení termínu a podmínek prezidentské volby vydám prohlášení a představím svůj tým. Miluji naši vlast,“ napsala Alena Vitásková v prohlášení na portál Parlamentní listy.
Ke kandidatuře na prezidentku České republiky se bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Vitásková rozhodla dle svých slov po mnohaletém zvažování.
Do boje o prezidentský post se v lednu přihlásili také matematik a podnikatel Karel Janeček nebo podnikatel Karel Diviš, který je šéfem IDC-softwarehouse firmy. Loni oznámili svou kandidaturu advokátka Klára Long Slámová, prezidentka sdružení Česká asociace povinných Denisa Rohanová a předseda hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES Jakub Olbert. Již v roce 2019 záměr ohlásil senátor a lékař Marek Hilšer, který v minulých prezidentských volbách v roce 2018 skončil pátý.
PŘEHLEDNĚ: Kdo bude bojovat o Hrad |
Další osobnosti kandidaturu zvažují, jako například rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, nebo jsou rozhodnuti, ale zatím kandidaturu ještě oficiálně neoznámili, jako například armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Mezi kandidáty by se mohl zařadit i bývalý premiér Andrej Babiš, který chce svou případnou kandidaturu oznámit až v létě nebo na podzim.
Manažerské posty i vleklé soudní spory
Pětašedesátiletá Alena Vitásková je absolventkou Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, oboru pozemní stavba. Ve vysokých funkcích generální ředitelky či předsedkyně představenstva působila na přelomu století v Severomoravské plynárenské, společnosti Transgas a RWE Transgas či Pražské teplárenské.
V čele Energetického regulačního úřadu stála v letech 2011 až 2017. Vystupovala tehdy proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kritizovala zejména státní podporu pro tento typ elektráren, která podle Vitáskové vede ke zdražování elektřiny. O provozovatelích pak často mluvila jako o solárních baronech, někdy jako o mafii. Kvůli solárním elektrárnám nakonec sama stanula před soudem.
Krajský soud Vitáskovou nejprve potrestal 8,5 rokem vězení v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Vrchní soud v Olomouci ji ale obžaloby zprostil, jelikož podle něj nebylo dost důkazů, aby bylo možné s jistotou rozhodnout o vině. Státní zástupce podal v kauze dovolání a Nejvyšší soud krajskému soudu uložil, aby zpřesnil důvody zproštění, soud tak musel rozhodnout znovu. Krajský soud v Brně v roce 2019 Vitáskovou pravomocně zprostil obžaloby.
Bývalá šéfka ERÚ byla též viněna ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s tím, že v roce 2014 jmenovala Renatu Veseckou místopředsedkyní úřadu, loni ji soud ale pravomocně zprostil obžaloby.
Vitásková patří mezi podporovatele nynějšího prezidenta Miloše Zemana, dlouhodobě spolu mají dobré vztahy. Zeman ji veřejně podpořil ve sporu o její odvolání z čela Energetického regulačního úřadu, byla také součástí prezidentovy delegace do Ruska, kam jela jako ředitelka tehdy čerstvě založené nevládní neziskové organizace pod názvem Institut Aleny Vitáskové. V říjnu roku 2018 jí prezident udělil státní vyznamenání, medaili Za zásluhy I. stupně.
3. dubna 2013 |
