A tak z chodeb Pražského hradu zmizely například výtvory hradního architekta Bořka Šípka, který patřil mezi oblíbené Havlovy výtvarníky. Klausův styl je více konzervativní a tradiční.
Do nově opravených kanceláří Hradu se prezident nastěhoval po půl roce. Vybral si jinou kancelář, než měl jeho předchůdce a místo nového nábytku využil starý a původní, navržený prvorepublikovým hradním architektem Josipem Plečnikem.
Pod omítkou v koupelně byly objeveny a zakonzervovány staré fresky, zakryty naopak musely být malby Aleše Lamra.
Fast foody na Hradě?
Vlnu polemiky vyvolaly také ohlašované záměry více Hrad zlidštit a učinit jej "přátelštější k návštěvníkům".
Do značné míry však šlo o nepochopení ze strany médií, která se ihned pustila do spekulací o mcdonaldech na hradních nádvořích. Čas ukázal, že žádné katastrofické scénáře, před kterými mnozí odborníci z řad architektů a umělců varovali, se nenaplnily.
Kancelář prezidenta pouze zamýšlela najít na Hradě místo, kde by si čeští turisté mohli dopřát cenově dostupné pití a jídlo. "Nechceme Hrad jen pro cizince a bohaté. Chceme, aby si i průměrná česká rodina mohla na Hradě zajít na oběd," vysvětloval kancléř Jiří Weigl.
V praxi se ale hradní areál v tomto ohledu příliš nezměnil - podobné prostory zde chybí tak, jako chyběly dříve.
Nový hradní tým také přemýšlel o dalších obchůdcích či službách, které by turistům na Hradě mohly přijít vhod.
Některá sdružení dostala z hradních prostor výpověď, stejně tak i některé kulturní akce, které se zde tradičně konaly za prezidentství Václava Havla (například festival etnické hudby Respect). Na osm obchůdků ve Zlaté uličce bylo vypsáno výběrové řízení, přičemž jedním z kritérií, ke kterým bylo přihlíženo, byla kromě kvality služeb i jejich cena.
62+1 v Lánech
Změny se nevyhnuly ani prezidentskému sídlu na zámku v Lánech. Jeho zařizování od počátku patřilo k aktivitám první dámy Livie, která zde udělala stovky interiérových úprav.
"Snažím se sladit styl. Najít krásné věci, třeba ne úplně spravené a v dobrém stavu," říká zámecká paní. Spolu s manželem tak postupně mění atmosféru v obou sídlech podle vkusu, který by se spíše dal označit za konzervativní.
"Zámek je obrovský, člověk ho neumí obsáhnout, neumí se vůbec pohybovat v dvaašedesáti místnostech. Nedovede mít kávu v jedné místnosti, počítač v druhé, postel ve třetí, oběd ve čtvrté a tak dále," přiznal tehdy prezident v rozhovoru.
"Ale už to tady začínáme objevovat, zejména manželka velmi intenzivně pracuje. Pokouší se to dávat do určité stylové roviny. Třeba stráví celý den se stěhováky, kteří tahají stoly, skříně, obrazy, závěsy, koberce z jednoho patra do druhého, aby to šlo hezky dohromady. Je to nekonečné množství práce..." snažil se prezident popsat své dojmy z lánského zámku.
Sídlo to podle něj potřebuje. Potýká se s klasickým problémem všech podobných historických staveb - je zde namíchán nábytek a doplňky z různých století, některé stavební úpravy vzniklé před desetiletími také jeho atmosféru výrazně narušují. "Možná by byl někdo překvapen bakelitovými částmi různých koupelen," řekl prezident.
Prezidentovy vily
Ještě pár týdnů po zvolení prezidentem bydlela nová hlava státu se svojí manželkou Livií ve svém třípokojovém bytě v pražských Kobylisích.
Tzv. Domeček, vilu v zahradách Pražského hradu, totiž Klaus odmítl. Označil ji za zdevastovanou a nevhodnou pro bydlení, navíc je do ní vidět ze zahrad přístupných veřejnosti. Klaus odmítl i pětipokojový byt v jižním křídle Hradu.
Během dubna se pak Klausovi přestěhovali do vily ve Slunné ulici číslo 15 na Ořechovce, kousek od vily exprezidenta Havla. Nové prezidentovo sídlo patří Armádě České republiky, která vilu používala k reprezentačním účelům. Ministerstvo obrany ji nechalo pro prezidenta coby vrchního velitele ozbrojených sil opravit za 28 milionů korun.
V lednu 2004 se však ukázalo, že armádní vila nebyla tím správným řešením. Patřila totiž rodině známého a zámožného pražského lahůdkáře Lipperta, který byl pro svou německou národnost odsunut do Německa 16. května 1946.
Sudetští Němci se ihned nechali slyšet, že "případ prezidentské vily je jen vrcholkem ledovce." Prezidenta tak Armáda dostala do nepříjemné situace.
Proto se pro prezidentský pár hledalo opět nové sídlo. V létě 2005 se tedy manželé Klausovi definitivně přestěhovali do empírové vily v Lumbeho zahradě na okraji Pražského hradu.
Chátrající stavba, která měla být za komunistů zbořena, si vyžádala rekonstrukci za 52 milionů. Vila Na Brusnici, jak se jí také přezdívá, měří sice jen 12 krát 10 metrů, ale celková oprava z ní udělala důstojné bydlení nejen pro prezidenta Klause ale pro české prezidenty vůbec. - více zde
Uniformy odolaly
Třebaže se Václav Klaus v době před volbou v různých rozhovorech vyslovoval pro zrušení fanfár z Libuše při prezidentských příležitostech či pro změnu uniforem hradní stráže, které považoval za nevydařené, obé nakonec zůstalo zachováno.
I přesto, že se na prezidenta obraceli i veteráni z druhé světové války.
Současné stejnokroje totiž veterány urážejí. V dopise zaslaném hlavě státu namítali, že Pražský hrad je natolik důstojné sídlo, že by jej střežící vojáci neměli být oblečeni do divadelních kostýmů.
"Každý stát, stejně jako například Vatikán, má stráže oblečeny v historických uniformách, jenom nás napadlo vytvořit uniformy patřící do operety, ale ne na Hradčany," napsali váleční hrdinové prezidentovi. - více zde
"Zvláště když jsem viděl cirkusovou hradní hudbu, očekával jsem, že se na nádvoří vřítí i velbloudi, sloni a žirafy," uvedl na adresu uniforem čestný předseda legionářů Tomáš Sedláček.
Prezident však volání veteránů nevyslyšel. Jednak by pořízení nových stejnokrojů bylo ekonomicky náročné, jednak by realizace podobného záměru trvala v řádu tří až pěti let.
Uniformy navržené Theodorem Pištěkem, které v sobě spojují střih používaný v americké pěchotě s prvky odkazujícími na oblečení prvorepublikových legionářů, tak budou používány i nadále.
