Komunisté si půdu pro pevné uchopení moci připravovali cílevědomě. Reorganizace SNB v jejich prospěch, kterou vedl ministr vnitra Václav Nosek, ale neunikla pozornosti nekomunistických členů kabinetu. Třináctého února prosadili usnesení, které Noskovu chování mělo učinit přítrž.
Když se tak nestalo, rozhodli se ministři národních socialistů, lidovců a slovenské Demokratické strany podat demisi. Tím chtěli buď donutit komunisty, aby se podřídili vládě, anebo vyvolat vládní krizi. V tom případě doufali ve jmenování úřednické vlády a brzké volby.
K tomu ale nedošlo. KSČ místo toho vystupňovala tlak na prezidenta Beneše a žádala, aby doplnil vládu komunisty.
Podle dobových svědectví například premiér Klement Gottwald Benešovi hrozil zatýkáním nepohodlných osob a údajně mu i předložil důkazy, že v případě nepřijetí demise ministrů zasáhne sovětská armáda.
Komunisté zatýkali, Gottwald se modlil
Mezitím podle historika Karla Kaplana mezi 21. a 26. únorem alespoň nakrátko zmizelo ve věznicích na 460 politicky nepohodlných lidí, většinou národních socialistů a lidovců. Z pohotovostních oddílů závodních organizací KSČ začaly vznikat ozbrojené Lidové milice. Odbory vyhlásily generální stávku.
Klíčovou chybou odstupujících ministrů zřejmě bylo to, že se nedohodli na společném postupu se třemi ministry sociální demokracie a nestraníkem Janem Masarykem. Protože většina ministrů zůstala, vláda nemohla být rozpuštěna.
Sám Gottwald se o demisi vyjádřil slovy: "Já se přiznám, že jsem se ráno před schůzí (vlády) modlil, aby je ta blbost neopustila a oni nepřišli. Pánbůh mě vyslyšel a oni nepřišli."
. 60 LET od ÚNORa 1948Od "Vítězného února" uplynulo 60 let. Připomeňte si události, které na dlouhá desetiletí změnily život v naší republice, s MF DNES a iDNES.cz: Páteční MF DNES přinese příběh "prvního Gottwaldova mrtvého". Spolu s ním si budete moci přečíst analýzu, jaké šance měli ti, kteří se proti převratu chtěli postavit. Oba dva články vyjdou také na iDNES.cz. V pondělí 25. února, tedy v den, kdy prezident Edvard Beneš doplnil vládu podle vůle komunistů, se budete na převrat moci v on-line rozhovoru ptát historika Jiřího Pernese z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. |
Podle historika Petra Zídka byl postup nekomunistických stran netaktický a demise byla "fatální chybou". Ministři tak podle něj odpovědnost přenesli na prezidenta, který ale neměl žádné reálné prostředky, jak změně mocenských poměrů zabránit.
Ještě 23. února ale podle prezidentova spolupracovníka Prokopa Drtiny Beneš možnost přijetí demise odmítal.
Vážně nemocný prezident Beneš nakonec nátlaku komunistů ustoupil a 25. února vládu doplnil podle Gottwaldova návrhu. Ten tak mohl oznámit "porážku reakce a vítězství pracujícího lidu". Československo se na cestě ke komunistické diktatuře ocitlo i bez zjevného použití násilí a při zdánlivém zachování ústavnosti.
