Loni v listopadu podlehl šestnáctiletý mladík z Královéhradeckého kraje, letos v lednu o rok starší chlapec z Pardubického kraje. Na konci února zemřela osmiletá holčička z Plzeňského kraje . Na začátku března podlehl nemoci jedenáctiletý hoch z Ústeckého kraje. Dva z nezletilých se léčili v motolské nemocnici a podle lékaře Jana Davida z Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice v Motole měli další přidružená onemocnění, která průběh infekce komplikovala.
Podle Davida i nadále platí, že většina dětí v populaci nemá příznaky. V motolské nemocnici, jejíž dětská část patří mezi největší v Evropě, měli od začátku pandemie do konce letošního února 46 dětí s diagnózou covid-19.
„Avšak u zhruba poloviny pacientů se jednalo o náhodný nález, tzn. že byli hospitalizováni z jiné příčiny, a tudíž stran covid-19 byli zcela bez příznaků,“ uvádí David. Vážný zápal plic, který vyžadoval léčbu kyslíkem nebo dechovou podporu, mělo pět dětí, což je podle Davida asi jedno promile všech hospitalizovaných dětí v tomto období.
Že je více dětí s covidem registrují praktičtí lékaři. Zatímco loni prodělala většina dětí nemoc bez příznaků, letos se více z nich potýká se symptomy onemocnění. Roste také počet dětí s multizánětlivým syndromem po prodělání covidu. Není jasné, zdali vyšší nemocnost dětí souvisí se šířením jiných mutací koronaviru.
Podle Ilony Hülleové, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, vyplývá, že přibývá dětí s příznaky onemocnění covid-19. „Jak to souvisí s šířením britské mutace se asi dozvíme zpětně z vyhodnocení epidemiologů. Nicméně nemocnost dětí narůstá,“ uvedla lékařka.
Na vzdělávacích akcích, kde si pediatři vyměňují své zkušenosti, lékaři podle předsedkyně potvrzují, že přibývá nemocných dětí ve všech věkových kategoriích včetně kojenců. Mají takové příznaky, jako jsou teplota, únava, kašel, rýma, nechutenství, objevují se i bolesti na hrudi či ztížené dýchání. Děti s těžším průběhem praktičtí lékaři odesílají do nemocnic.
Život malé Mii ohrožoval postcovidový syndrom. Lékař to nepoznal, říká matka |
Lékaři se setkávají u dětí s takzvaným syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi (PIMS-TS), který se obvykle projevuje čtyři až šest týdnů po nákaze koronavirem a je jakousi opožděnou imunitní reakcí. V motolské nemocnici zaznamenali do konce února 23 dětí s touto nemocí. Podle Hülleové praktičtí lékaři hlásí nárůst těchto případů ve srovnání s loňským podzimem.
Děti s tímto syndromem mohou mít horečky, poruchy srdeční funkce, bolest břicha, vyrážku, nateklé nebo zarudlé dlaně a chodidla a toto onemocnění podle Davida vždy vyžaduje hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. „Výskyt tohoto syndromu je stále vzácný, nicméně souvisí s počtem nakažených jedinců v populaci,“ uvedl David.
Také podle Davida nelze říci, zda nemocnost dětí souvisí s britskou mutací koronaviru, protože k tomu nejsou dostupná vědecká data. Obecně podle něj platí, že výskyt projevů u dětí souvisí s vlnou epidemie v celé populaci.
Koronavirus není jen onemocnění starých lidí, řekl Blatný:
12. března 2021 |
