Poslanecká sněmovna (4. června 2021)

Poslanecká sněmovna (4. června 2021) | foto: Petr Topič, MAFRA

Poslance tlačí čas. Některé důležité zákony mají mizivou šanci na schválení

  • 221
Volby do Poslanecké sněmovny jsou už za dva měsíce a vládě nezbývá mnoho času na prosazení svých návrhů na změny zákonů. Na projednání a schválení čeká v dolní komoře parlamentu přes tři sta návrhů, z toho sto je vládních. Redakce iDNES.cz přináší výběr několika zákonů, které měly mnohé změnit, ale nyní je poslanci budou projednávat na poslední chvíli, nebo je nestihnou probrat vůbec.

Zákony, které do konce tohoto volebního období nestihnou projít legislativním procesem, spadnou takzvaně pod stůl a politici je budou muset navrhnout v příštím volebním období znovu.

Poslanci museli mimo jiné od loňského jara neplánovaně řešit covidové zákony, čímž se některé ostatní právní normy dostaly mimo seznam původních priorit. Řádná schůze Sněmovny je naplánována na 14. září. Volby se konají 8. a 9. října.

1. Digitální daň

Jedním z vládních zákonů, který se už pravděpodobně nestihne schválit je pětiprocentní digitální daň, která měla každoročně přinést do státního rozpočtu zhruba tři miliardy korun. Danit tržby z reklam měly velké mezinárodní korporace jako třeba Google, Facebook, Amazon či Spotify.

Apple a další giganti přesunou náklady na digitální daň na další subjekty

Návrh ministryně financí Aleny Schillerové leží ve Sněmovně už rok a půl. Mezitím přišlo i varování ze Spojených států, že zemím, které digitální daň vesměs americkým firmám zavedou, zvýší USA clo na některé výrobky. „Obrátila jsem se na vedení Sněmovny, aby zařadili digitální daň na jednání. Časově to již ale bude velmi náročné,“ přiznala Schillerová.

2 Pět týdnů dovolené

Minimálně pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance chtěli protlačit sociální demokraté s komunisty. „Jsme rádi, že se podařilo přesvědčit i hnutí ANO a ve Sněmovně je konečně dostatek hlasů pro změnu zákona,“ radoval se v únoru šéf ČSSD Jan Hamáček.

Zvýšení povinné dovolené je pro řadu firem noční můra, říká ekonom Bureš

Projednávání ale na červencové schůzi zablokovala opozice a novelu zákoníku práce bude řešit až v září, pokud kvůli tomu nesvolají mimořádnou schůzi.

I kdyby se podařilo schválit digitální daň nebo pět týdnů dovolené, návrhy nemají podporu v Senátu, kde sedí senátoři především opozičních stran. Což znamená, že i když návrhy projdou Sněmovnou na poslední chvíli, pokud se Senát postaví proti, zákony spadnou takzvaně pod stůl.

3 Omezení plastů

S jistotou se nestihne schválit zákon o omezování plastů, který se za půl roku nedostal ještě ani do prvního čtení. Plastová brčka, kelímky i krabičky na jídlo z takzvaného expandovaného polystyrenu měly v Česku začít povinně mizet od začátku letošního července, kdy začala platit směrnice Evropské unie. Kvůli nedodržení termínu můžou Česku v krajním případě hrozit ze strany EU i sankce.

Konec jednorázových plastů se kvůli pomalým poslancům odkládá

4 Zpřísnění lobbingu

Ohrožený je také návrh zpřísňující lobbing, podle kterého by například poslanci museli hlásit své kontakty s lobbisty. Ti totiž nyní mohou ovlivňovat politiky bez jakékoliv veřejné kontroly. Nikdo není povinen informovat o tom, jestli za ním lobbisté chodí do Sněmovny, nebo se s nimi setkávají jinde. 

Návrh, který chtěli prosadit především Piráti se Starosty a nezávislými s podporou části poslanců hnutí ANO, je ve Sněmovně už od roku 2019, proti jsou zejména poslanci ODS, TOP 09 a SPD.

5 Přidání peněz pěstounům

Na poslední chvíli se poslanci dostali také k projednání novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí z pera ministerstva práce a sociálních věcí, kterou v pátek poslali do třetího čtení a její schválení je na dosah.

Návrh zvyšuje odměnu pro přechodné pěstouny, kteří mají nově dostat také příspěvek při převzetí dítěte. Příspěvek se zvýší i dlouhodobým pěstounům pečujícím o sourozenecké skupiny nebo o děti s postižením. Navíc mladí, kteří by po odchodu z dětského domova či pěstounské péče dále studovali, by podle novely mohli dostávat příspěvek 15 tisíc korun měsíčně.

6 Drážní zákon

Ministr dopravy Karel Havlíček doufá, že srážka vlaků na Domažlicku tento týden je finálním varováním, že se musí schválit novela drážního zákona, která například zavádí monitoring licencí strojvůdců nebo plošné zavedení systému ETCS. 

„Zákon je první na řadě ve třetím čtení. Pevně věřím, že ho v září schválíme,“ řekl Havlíček v rozhovoru pro iDNES.cz s tím, že neštěstí ale nechce politizovat.

Železniční zákon musíme schválit, nehoda u Domažlic je varování, říká Havlíček

7 Vráceno Senátem

Poslanci se budou snažit také rychle projednat zákony, které jim vrátil Senát. Mezi nimi třeba novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která podle staronového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zlepšuje dostupnost inovativních léků a medikamentů na vzácná onemocnění.

Senátoři vrátili také novelu zákona o návykových látkách, jejíž cílem je umožnění pěstování léčebného konopí více subjektům. „Očekávám, že k projednání těchto vratek dojde v září,“ uvedl Vojtěch. Oba zákony prošly napoprvé Sněmovnou hladce a pro hlasovala i většina opozičních poslanců.

Na projednání čeká také senátory vrácená změna zákona o pedagogických pracovnících, která mimo jiné umožňuje ředitelům škol uznávat po dobu tří let takzvaný předpoklad učitelské kvalifikace absolventům magisterského studia nepedagogických oborů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video