Jaké jsou po vyšetřování nehody na Domažlicku (rozhovor vznikal ve středu 4. srpna večer, pozn. red.) prozatím závěry?
Všechno je ve fázi vyšetřování, takže nechceme předbíhat. Faktem je to, že strojvedoucí německého vlaku přejel žlutou a následně i červenou na návěstidle a pak se střetl s osobním vlakem. Je třeba ještě říct, že strojvůdci bliká červená kontrolka v momentě, kdy se k návěstidlu blíží. Těžko říct, co všechno k tomu vedlo a co se odehrávalo v kabině, jestli tam byla nějaká zdravotní indispozice. Teoreticky mohlo nastat i technické selhání na německé lokomotivě. To právě nyní zjišťujeme, ale je patrné, že strojvůdce projel na červenou.
Takže se zatím dá říct, že na vině je lidský faktor?
V tuto chvíli k tomu všechno směřuje, ale nechceme nic uzavírat dopředu. Ale i podle drážní inspekce a těch, kteří na místě byli, to vypadá, že došlo k lidskému selhání. K tomu bohužel čas od času může dojít.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Často se však mluví o tom, že zabezpečení na železnicích není dostatečné. Řešili jste během posledního roku modernizaci, například evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS (European Train Control System, který dokáže mimo jiné v případě nebezpečí zastavit vlaky, pozn. red.)?
Řešili zcela zásadním způsobem. Je třeba říct, že naše tratě jsou zabezpečené, ale je otázka, zda se dodržují pravidla. Nemůžete nic stoprocentně vymýtit. Že u nás při srážkách vlaků zemřou v průměru dva až tři lidé ročně odpovídá evropskému průměru. Uvědomme si, že je to pět let, co zemřelo dvanáct lidí na bavorské trati kousek od Mnichova. Takže k tomu prostě čas od času dochází, vlivem selhání jedinců.
Co se za poslední rok od tragických nehod na Karlovarsku u Perninku nebo u Českého Brodu změnilo?
Co se týká posledního roku, udělali jsme zcela zásadní věci – například jsme iniciovali bezpečnostní skupinu patnácti největších odborníků v České republice. Po dvaceti letech máme také zcela hotový plán zavádění bezpečnostních opatření založený zejména na ETCS, máme ho zpracován finančně a časově a také podle jednotlivých tratí.
To znamená prioritní tratě, tedy koridorové, potom hlavní, poté dokonce i lokální. V tuhle chvíli to jde do mezirezortního připomínkového řízení. A dobrá zpráva je, že na přelomu srpna a září to jde na vládu, takže tato vláda určitě plán zabezpečování českých železnic schválí.
Při střetu vlaků u Domažlic zemřeli oba strojvůdci a jedna cestující |
Podotýkám, že Evropská unie tvrdí, že ETCS musí být zavedený v roce 2030 a my už máme v plánu rok 2025. Investujeme do ETCS miliardy korun ročně, připravili jsme plán do roku 2035 na úrovni 90 miliard do infrastruktury a dalších 20 až 30 miliard do lokomotiv. To znamená, že se bude jednat o částku řádově 120 až 130 miliard korun.
V tuto chvíli je systémem ETCS vybaveno 560 kilometrů tratí. Urychlili jsme i přípravu legislativy, která přísněji kontroluje strojvedoucí a dává jim limit, kdy mohou jezdit a kdy odpočívat v rámci své služby. Také je ve třetím čtení takzvaný monitoring licence strojvedoucího. Současně jsme urychlili i modernizaci přejezdů, kde se stávají nejtragičtější nehody. Původní plán byl zmodernizovat 500 přejezdů do roku 2027, což jsme urychlili do roku 2022.
Jak moc dnešní nehoda schvalování novely drážního zákona urychlí?
Doufám, že to nebude nyní tou nehodou, protože bychom ji neměli politizovat. Je pravdou, že Sněmovna dělala covidové věci a na celou řadu zákonů se dostává na poslední chvíli. Drážní zákon je už ve třetím čtení a nevidím v něm zásadní problémy. Znovu říkám, že to není o politizaci, protože samozřejmě nikdo nemohl tušit, co se stane, ale je to finální varování, že drážní zákon musíme schválit. Věřím, že už ho nikdy nebude prodlužovat. Navíc je první na řadě ve třetím čtení. Pevně věřím, že ho v září schválíme.
O drážním zákonu se ale mluvilo už po tragických nehodách minulé léto.
Měli jsme tu rok a půl covidu. Sněmovna místo schvalování zákonů řešila jednu covidovou věc za druhou, ať už to byly covidové zákony nebo projednávání nouzových a pandemických stavů. Řádově stovky běžných zákonů se tím zbrzdily. Podívejme se na jednání Sněmovny v posledním roce a půl a porovnejme, kolik tam bylo běžných zákonů anebo jednání covidového charakteru. Nikomu to nevyčítám, ale rok a půl jsme byli covidem částečně paralyzováni.
Takže nyní už je skutečně pravý čas pro jeho přijetí a nic mu nebude stát v cestě?
Teď se dohání všechno, co se dá. Z mého pohledu by se mělo schvalovat každý den a zrušil bych poslanecké prázdniny. Z toho by samozřejmě nebyl nikdo nadšený. Celá řada zákonů včetně drážního, energetického nebo o elektronické komunikaci se musí rychle zvládnout a je třeba tomu obětovat maximum. Já nic nevyčítám ani opozici ani nikomu jinému, za covid nikdo nemůže, ale tím, že jsme projednávali covidové věci, se na běžné nedostalo. Zodpovědné by bylo projednávat a schválit, co se ještě schválit dá.
