Firmou se po sérii článků a trestních oznámení od nespokojených klientů i ČOI začala zabývat pražská policie. Podle mluvčího Jana Rybanského ale neshledala e-shop vinným z žádného trestného činu.
„Dané oznámení policejní orgán řádně prověřil, prostudoval přílohy a provedl výslechy zúčastněných na případu. Na základě všech zjištění neshledal ve věci žádné podezření ze spáchání trestného činu, či přestupku a proto věc uložil Ad Acta. Jedná se o občanskoprávní spor,“ uvedl mluvčí.
Pro pochopení celé kauzy je nutné znát příběh šéfa společnosti, která se aktuálně jmenuje Quality search services. Jmenuje se Tom Kavtičnik a pochází ze Slovinska. Jeho podnikatelská aktivitu popisoval iDNES.cz již dříve, typickým rysem jeho firem je vidina rychlého zbohatnutí, respektive ušetření peněz, na které lidé často slyší.
Podvodný e-shop prověřuje policie, lidem přesto vyhrožuje dál. Mají strach |
Quality search services se dříve jmenovala Hezké oblečení, lidem nabízí služby jako exkluzivní sportovní predikce, tedy tipy, na jaký zápas vsadit. Svým klientům ale pomáhá také s hledáním lukrativních pracovních míst nebo radí, kde sehnat co nejvýhodněji ojetý vůz.
Stali jste se někdy obětí podvodu na internetu?
Problém je v tom, že zákazníkem se člověk často stane nechtěně, což redakci už v minulosti potvrdily desítky lidí. Ve zkratce: omylem klikli na facebookový nebo instagramový banner a předvyplněný formulář je vtáhl do spirály SMS, mailů, telefonátů a předžalobních výzev. Klidně v pátek v půl jedné ráno.
V předmětech e-mailů jsou slova jako „předžalobní výzva“ nebo „poslední upomínka“. Splatnost faktur bývá dva pracovní dny a ve zprávách jsou také výhružné informace, co se stane, pokud člověk nezaplatí. Pod e-maily není nikdo konkrétní podepsaný, jen klientské či právní oddělení.
„Šéf se s vámi bavit nechce“
Firma od prosince nejen změnila jméno, vytvořila si také desítky e-mailových adres a telefonních čísel, ze kterých lidem zasílá výzvy a upozornění o nutnosti zaplacení částky 9 900 korun za služby, které jim mezitím posílá a které mimo jiné mnohým padají do spamu, takže si ničeho nevšimnou.
Mnohokrát také změnila číslo účtu i banku, u které měla účet. Nebylo to poprvé, Kavtičnik už dříve vedl kontroverzní projekt Betcademy.
Betting Advice a Betcademy
|
„Manžel už mu elektronicky podepsal splátkový kalendář. Byl v nemocnici a měl úplně jiné starosti, první splátku máme zaplatit v dubnu. Je mi z toho hrozně,“ svěřila se redakci Milada, která si nepřála zveřejnit celé jméno. O žádné sportovní predikce podle svých slov ani ona ani její manžel zájem nemají a neví, jak se k nim firma dostala.
Takových jako Milada je více, často klikli na banner a dostali se do „seznamu“ firmy, která po nich nyní chce peníze. Redakce iDNES.cz se chtěla spojit se zástupci firmy, která má podle obchodního rejstříku základní vklad tisíc korun. Ideálně s jednatelem Kavtičnikem. Dovolala se ale pouze na zákaznickou linku. Na několikátý pokus zvedl telefon operátor.
„Přepojím vás na majitele společnosti, pošlu vám číslo v SMS, vydržte,“ sdělil redaktorovi operátor na žádost o komentář k varování ČOI a vyšetřování policií. Následovala dlouhá pauza a žádost o zaslání dotazů písemně. Jméno a pozici ve firmě operátor říct nechtěl, majitel podle něj v kanceláři nebyl.
Po zaslání dotazů elektronicky se redaktorovi ozval jiný operátor z jiného čísla. Představil se jako Denis Trnka, podle něj firma žádné nekalé praktiky nedělá. „O varování ČOI nic nevím. My lidem nabízíme sportovní predikce a další podobné služby. Majitel s vámi mluvit nechce, nezlobte se,“ řekl operátor do telefonu. Zdůraznil také, že lidé vyplněným formulářem souhlasí s obchodními podmínkami a firma tedy jedná podle práva.
Klikl na reklamu a přišla předžalobní výzva. Sázkoví šmejdi inkasují jmění |
Pomůže hromadná žaloba?
Před e-shopem už několikrát varovala i ČOI, podle policejního mluvčího se s tím ale v trestní rovině nic dělat nedá. „Při vyplňování dotazníků od firem, které na internetu nabízejí různé služby, by si občané měli pozorně přečíst i obchodní podmínky, které se k nabízené službě váží. V případě, že následně obdrží potvrzovací e-mail o tom, že smluvní vztah vyplněním dotazníku vznikl, mají samozřejmě možnost od něj odstoupit. Což ne vždy bohužel udělají,“ doplnil Rybanský.
V podobných podezřelých případech mohou konat například banky. U Kavtičnikových firem se tak stalo v případě Fio banky, kterou lidé na metody jeho podnikání upozornili a ta minimálně jeden účet zrušila. Firma si ale obratem zřídila účty u dalších bank. Ty mají kontrolní mechanismy, které mají nekalé praktiky eliminovat.
„Pokud banka detekuje a vyhodnotí chování klienta jako nestandardní či podezřelé, což může být mimo jiné i zvýšený počet účtů, nebo vyšší výskyt reklamací plateb ze strany jeho plátců, takové jednání prověří a přijme k tomu adekvátní opatření,“ říká Alžběta Honsová, mluvčí Airbank.
Banky nemají možnost nezávisle ověřit, které jiné bankovní nebo platební instituce vedou jejich klientovi účet. Musí si ale každou fyzickou i právnickou osobu při zakládání účtů prověřit a zajistit tak, aby se banka nezapojila do podpory trestné činnosti.
„V případě, že banka v rámci posouzení rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu vyhodnotí, že určitý klient nebo obchodní vztah představují zvýšené riziko, má povinnost provést zesílenou identifikaci a kontrolu klienta,“ uvádí Petra Vlčková, mluvčí centrální banky. To ale firmy často řeší zapojením „bílého koně“ tedy přepsáním firmy na jiného člověka.
Vzniká zákon o hromadných žalobách. Spotřebitele spíše odradí, varují experti |
Pomoci těm, kteří se ocitli pod palbou předžalobních výzev za služby, které ve skutečnosti nikdy nechtěli, by mohl zákon o hromadném občanském řízení soudním a doprovodná novela souvisejících předpisů, který by měl vstoupit v platnost přibližně v polovině letošního roku. Umožní totiž poškozeným zákazníkům podávat hromadné žaloby.
Zákon by pomoci například v podobných případech, jako byl pád skupiny Bohemia Energy, která v roce 2021 oznámila konec dodávek pro zhruba 900 tisíc odběrných mís. Zákazníci pak museli přejít k dodavatelům poslední instance a prodražily se jim účty.
Žalobcem budou jen kvalifikované neziskové organizace, které budou muset splnit kritéria ministerstva průmyslu a obchodu a zapsat se do seznamu vedeného Evropskou komisí. Skupina bude muset mít minimálně 20 poškozených. Ti se do řízení budou muset sami přihlásit. Zákon je zatím v procesu projednávání Poslaneckou sněmovnou.