Obě země jihovýchodní Evropy by se měly jako řádní členové zúčastnit už dubnového summitu Aliance ve Štrasburku a Kehlu, pokud do té doby ratifikační proces dokončí všech 26 členských států NATO. Zatím se tak stalo v USA, na Slovensku a v Maďarsku.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nicméně uvedl, že státy NATO přislíbily ratifikaci provést do února příštího roku. "Vstup Albánie a Chorvatska do NATO přispěje k posílení bezpečnostní stability v jihovýchodní Evropě," zdůraznil.
Komunisté se neúspěšně pokusili rozšíření NATO zamítnout, podpořilo je jen sedm sociálních demokratů. Jejich poslankyně Kateřina Konečná to zdůvodnila mimo jiné tím, že Albánie ani Chorvatsko nesplňují kritéria a nároky, které musely splnit předchozí kandidátské země.
Jsou prý závislé na ekonomické podpoře USA, "což bude mít za následek další posílení americké politiky na Balkáně", uvedla poslankyně. "Strategie NATO je špatnou kopií oficiální vojenské strategie USA," dodala.
Také poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský zapochyboval o zralosti Albánie pro členství v Alianci. Podle něj se ale situace na Balkáně bez účasti NATO a EU nemůže pozitivně vyvíjet, a je proto na místě snaha také o maximální integraci Srbska, mimo jiné s ohledem na otázku Kosova.
Schwarzenberg k výtkám podotkl, že začlenění Albánie a Chorvatska do NATO vytvoří i bezpečnější ekonomické a investiční prostředí v těchto zemích. "Pamatujeme si, že vstup naší země spustil vlnu investic. Je mi to velice líto, peníze jsou největší zbabělec na světě. A tudíž se investice hrnou pouze do zemí, kde se cítí prachy bezpečně," uvedl ministr.
Albánie a Chorvatsko byly do Severoatlantické aliance pozvány na jejím dubnovém summitu v Bukurešti. - čtěte Pozvánku do NATO dostanou Chorvati a Albánci, shodli se politici
Přístupové protokoly podepsaly všechny zúčastněné strany letos 9. července v Bruselu. Pro ratifikaci protokolů bylo ve Sněmovně 128 ze 184 přítomných poslanců.
