Premiér Ivan Bartoš
Lídrem koalice Pirátů a Starostů a nezávislých do voleb je předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Ten je se stranou od jejího vzniku v roce 2009, ve stejném roce se stal jejím druhým předsedou. V roce 2014 jej na dva roky nahradil Lukáš Černohorský, poté Bartoš post znovu zaujal.
Bartoš vystudoval informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po magisterském studiu si v daném oboru udělal postupně malý a poté i velký doktorát. Zkušenosti sbíral i v USA, kde studoval nejprve ještě jako středoškolák, poté absolvoval semestr na University of New Orleans.
Piráti ukázali, koho chtějí do vlády. Michálka, Richterovou či Wagenknechta |
Profesně působil v několika českých a nadnárodních společnostech v oboru informačních technologií, pracoval například pro Newton IT, Monster Worldwide, T-Mobile či startoval pracovní portál Air Jobs.
Sám se považuje za pacifistu - během svého působení jako poslanec kritizoval třeba anexi Krymu Ruskou federací, násilný zásah španělských policistů proti voličům v referendu o nezávislost Katalánska nebo vojenskou agresi Turecka proti syrským Kurdům. Zajímá se i o sociální témata.
Je ženatý, s manželkou Lydií Frankovou vychovávají dvě děti - Amálku, dceru Frankové z prvního manželství, a společného syna Bertrama.
Vnitro Lukáš Kolařík a Vít Rakušan
Lukáš Kolařík
Kandidáty na ministerstvo vnitra představila koalice dva. „Koaličních nominantů je přes čtyři desítky a z jejich řad by neměli vzejít v případě volebního úspěchu jen případní ministři, ale například i náměstci či odborní poradci jednotlivých sekcí resortů a podobně, pokud v budoucnu naše koalice daný resort bude řídit,“ vysvětlil Bartoš. Kdo by se v případě vítězství ve volbách skutečně stal ministrem, tak zatím stále jasné není.
Jedním z možných šéfů resortu je Lukáš Kolařík, pirátský poslanec, zastupitel jihočeské obce Katovice a expert na oblast vnitřní bezpečnosti. Vystudoval obor elektronické počítačové systémy na střední škole v Blatné. Působí jako OSVČ, kromě toho je společníkem a technickým ředitelem ve firmě zabývající se poradenstvím v oblasti pokladních zařízení.
„Dobře tak vím, že bezpečnost Česka je v mezinárodním srovnání vysoká, nicméně budoucí ministr vnitra se bude potýkat s několika problémy, které vyplývají z technologického vývoje, geopolitických změn i vývoje zahraniční a domácí politiky. Tyto bude nutné neodkladně řešit posílením příslušných míst finančně, odborně, i personálně,“ říká ke své expertize.
Vít Rakušan
Druhým kandidátem je Vít Rakušan, předseda Starostů a nezávislých, člen bezpečnostního výboru Sněmovny, zastupitel Středočeského kraje a bývalý starosta města Kolín. Mimo své politické působení je pedagog, v roce 2001 začal působit jako vyučující na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře, kde vyučoval němčinu, dějepis a politologii.
„Ministerstvo vnitra chci vnímat jako ministerstvo bezpečí, akceschopné záchranné složky, kvalitně připravené krizové scénáře. Funkční, rychlá, efektivní digitalizovaná státní správa – to vše je agenda ministerstva vnitra, která je nutná co nejdříve posunout o několik kroků vpřed,“ říká Rakušan.
Finance Věslav Michalik a Lukáš Wagenknecht
Věslav Michalik
Kandidáty na šéfa resortu financí jsou Věslav Michalik a Lukáš Wagenknecht. První jmenovaný je zastupitel Středočeského kraje a dlouholetý starosta obce Dolní Břežany, tu vede už od roku 2004. Kandiduje za Starosty a nezávislé. Pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd ČR, poté působil řadu let ve finančních institucích. Nejprve jako bankovní analytik, později jako výkonný ředitel a člen představenstva německé banky.
„Státní finance jsou v bezprecedentním rozvratu. Stát utrácí ročně stovky miliard na dluh, který rychle roste. Chtěl bych během volebního období změnit tento trend. Zahájit výraznou konsolidaci veřejných financí a přestat zadlužovat příští generace. Podnítit dynamický růst a modernizaci ekonomiky prostřednictvím investičního balíčku Bilion pro republiku. Zachovat stávající úroveň veřejných služeb,“ říká Michalik.
Lukáš Wagenknecht
Dalším kandidátem je auditor a pirátský senátor za Prahu 8 Lukáš Wagenknecht. Ten na resortu již dříve působil, a to jako 1. náměstek pro oblast finančního řízení a auditu tehdejšího ministra Andreje Babiše. Po několika měsících jej Babiš odvolal. Wagenknecht později zahájil právní žalobu u Evropského soudního dvora ohledně údajného střetu zájmu a dotačního podvodu předsedy vlády Andreje Babiše a holdingu Agrofert. Za dotační podvod dlouhodobě označuje kauzu Čapí hnízdo.
„Hlavní výzvou v oblasti financí bude především stabilizace veřejných rozpočtů, které se vinou vlády i pandemie propadly do astronomických dluhů. Nechci, aby po nás naše děti dostaly stát v takovémhle stavu,“ říká.
Školství Lukáš Bartoň, Mikuláš Bek, Petr Gazdík, Andrea Hoffmannová a Vít Šimral
Lukáš Bartoň
Hned pět kandidátů představila koalice na obsazení postů na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy: Lukáše Bartoně, Mikuláše Beka, Petra Gazdíka, Andreu Hoffmannovou a Víta Šimrala. První jmenovaný je současný poslanec za Piráty. Je místopředsedou výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Povoláním je strojař, dříve vyučoval na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni.
„Vzdělávání je investice do naší vlastní budoucnosti a jedna z nejvyšších hodnot, kterou může člověku náš stát dát. Vzdělaný člověk má nejen obrovskou výhodu na trhu práce a je tahounem ekonomiky, ale především je stabilní součástí společnosti,“ říká.
Mikuláš Bek
Kandidátem Starostů a nezávislých je Mikuláš Bek, senátor za Brno-město, docent muzikologie a bývalý rektor Masarykovy univerzity. Tu vedl od roku 2011 do roku 2019, kdy jej nahradil lékař Martin Bareš. Do zpráv se opakovaně dostal jeho sport s prezidentem Milošem Zemanem. Tomu totiž Bek ještě jako rektor v roce 2013 neumožnil vystoupit před studenty ekonomie, jako důvod uvedl blížící se sněmovní volby. Zeman jej pak opakovaně nepozval na oslavu státního svátku spojenou s předáváním státních vyznamenání 28. října.
„Hodně se dnes mluví o rovnosti příležitostí ve vzdělávání. To je správné, ale je to málo. Stejně důležité je otevřít diskusi o kvalitě – kvalitě jednotlivých institucí i vzdělávacího systému jako celku. A účelem školy je vychovávat sebevědomé, svobodné občany, kteří se profesně uplatní v rychle se měnícím světě, jehož budoucí podobu dnes jen tušíme,“ říká.
Petr Gazdík
Dalším kandidátem na resort školství je bývalý předseda Starostů a nezávislých a poslanec Petr Gazdík. Současně působí jako zastupitel Zlínského kraje, osm let byl starostou obce Suchá Loz. Je vystudovaný pedagog, dříve učil na základní škole. Je také laureátem Ceny PŘÍSTAV, kterou mu v roce 2008 udělila Česká rada dětí a mládeže za podporu mimoškolní práce s dětmi a mládeží.
Za zásadní považuje nutnost modernizace a odstranění vzrůstající nerovnosti dětí v přístupu ke vzdělávání. „Umožnit (žákům) svobodnější přístup k výuce, aby si právě oni mohli určovat směr, kterým se chtějí vzdělávat. To znamená, že naše středoškolské vzdělávání musí být prostupnější a umožňovat širší škálu možností pro každého žáka. Do škol se musí vrátit více praxe a vzdělávání učitelů musí projít revoluční změnou, která bude určovat právě styl výuky pro další desetiletí,“ říká.
Andrea Hoffmanová
O post se uchází i Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora pro školství a sport v Ostravě a pedagožka. Svou profesní dráhu začala jako středoškolská učitelka. Kromě následného akademického působení na Univerzitě Palackého organizovala workshopy pro učitele na českých i zahraničních univerzitách a věnovala se vzdělávání dospělých.
„Vzdělání našich dětí musí být priorita. Jako náměstkyně primátora pro školství a sport v Ostravě se proto věnuji mimo jiné zavádění inovativních přístupů do místních škol,“ říká. I na celostátní úrovni proto chce prosazovat investice do vzdělání, aby děti výuka bavila a měly znalosti potřebné pro 21. století včetně kritického a kreativního myšlení či schopnosti řešit problémy.
Vít Šimral
Posledním kandidátem pro oblast školství je Vít Šimral, zastupitel a člen Rady Hlavního města Prahy pro oblast školství, sportu a podpory podnikání. Angažuje se v oblasti boje s korupcí. Vystudoval politologii, sociologii či politickou ekonomii. Nyní působí na Univerzitě Hradec Králové, kde se věnuje otázkám financování politické soutěže a propojení byznysu s politikou.
„Resort školství trpí stejnými neduhy jako zbytek české veřejné správy: je podfinancovaný, nedostatečně personálně vybavený a svázaný regulacemi, které ztěžují změny v jeho fungování. Chci, aby české školství bylo připraveno na všechny změny, invence a revoluce, jež nás v 21. století čekají,“ říká.
Zdravotnictví Ondřej Dostál, Michaela Matoušková a Karel Zitterbart
Ondřej Dostál
Na resort zdravotnictví se v případě výhry ve volbách dostane za Piráty právník se specializací ve zdravotnictví Ondřej Dostál. Ten v minulosti vedl Centrum pro zdravotnické právo na 3. LF UK, poskytoval odborná stanoviska ke zdravotnické legislativě ministerstvům zdravotnictví a financí, Parlamentu i krajům. Věnoval se také popularizaci práv pacientů a rozvoji pacientských sdružení. Do pozornosti veřejnosti se dostal během pandemie, kdy opakovaně upozorňoval na protiprávnost některých nařízení.
Michaela Matoušková
Za Starosty a nezávislé by se pak na resort zdravotnictví ráda podívala Michaela Matoušková, radní Pardubického kraje pro oblast zdravotnictví a starostka Řečan nad Labem. Vystudovala obory hospodářská politika a správa a veřejná správa a regionální rozvoj na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
„Před nastupující vládou bude velká výzva zdravotnictví stabilizovat nejen po finanční stránce, ale také se důkladně připravit na jakékoliv další vlny pandemie, či obdobné hrozby do budoucna. Musíme zajistit skutečně chytrý systém trasování, a především dostatek personálu a technického vybavení ve zdravotnictví,“ míní. Zdůrazňuje důležitost digitalizace zdravotnictví a zajištění dostupné zdravotní péče v regionech.
Karel Zitterbart
Také za Starosty a nezávislé kandiduje Karel Zitterbart, lékař a senátor za obvod Vyškov. Dříve pracoval jako dětský onkolog, nyní má vlastní praxi jako dětský praktik v brněnské čtvrti Lesná, kromě toho je členem Správní rady VZP.
Doprava Ondřej Polanský a Martin Půta
Ondřej Polanský
Na resort dopravy by se rád podíval Ondřej Polanský, poslanec, jeden ze zakladatelů České pirátské strany a místopředseda Podvýboru pro dopravu. Vystudoval informatiku a dlouhodobě se zasazuje o zastavení podvodů se stáčením tachometrů zavedením systému car-pass v Česku.
„Prosazuji koncepční řešení výstavby komunikací po vzoru Švýcarska a Rakouska, s jasným financováním a plánováním nejméně na dalších dvacet let podle potřeb občanů, průmyslu i mezinárodních závazků,“ říká. Podle svých slov odmítá „zběsilé betonování“, naopak chce „chytré propojování“ dopravní sítě.
Martin Půta
Za Starosty se pak na resort dopravy v případě volebního vítězství chystá hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Ten vystudoval bakalářský obor Veřejná správa na Metropolitní univerzitě v Praze. Za svou politickou kariéru byl poslancem, předsedou STAN, místopředsedou Asociace krajů České republiky či bývalým starostou města Hrádek nad Nisou.
Je obviněn z přijetí úplatku v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Jeho kandidaturu koalice podmiňuje jeho očištěním v této kauze.
„Prioritou budou investice do dálnic, silnic a železnic, za významné považuji systém kontroly jejich efektivnosti a využití národních a evropských zdrojů s hlavním cílem dokončení dálniční sítě a propojení Česka se sousedními zeměmi,“ říká o svém možném působení Půta.
Práce a sociální věci Marek Hilšer, Věra Kovářová a Olga Richterová
Marek Hilšer
Jedním z kandidátů na post ministra práce a sociálních věci je bývalý prezidentský kandidát Marek Hilšer. Ten působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jako vyučující a vědecký pracovník, zaměřuje se na boj s rakovinou. V roce 2018 neprošel prvním kolem prezidentské volby, v druhém kole podpořil Jiřího Drahoše. Ve stejném roce se stal senátorem za Prahu 2, je členem klubu STAN.
Kdyby se na resort dostal, chce usilovat o větší dostupnost bydlení. „Je třeba posílit pravomoci a pomoc obcím tak, aby se mohly aktivně podílet na realizaci projektů směřujících k vytváření dostupného bydlení. To chceme umožnit prosazením zákonu o podpoře bydlení, který vytvoří rámec pro podporu výstavby dostupných a sociálních obecních bytů,“ říká. Za další prioritu označuje důchodovou reformu.
Věra Kovářová
Také za STAN by se na resort ráda podívala poslankyně Věra Kovářová. Ta je bývalou zastupitelkou Středočeského kraje a bývalou starostkou obce Chýně. Vystudovala zahraniční obchod, dále si doplnila vzdělání v oblasti německého jazyka. Právě tomu se pak věnovala jako překladatelka.
„MPSV je ministerstvem s nejvyššími finančními výdaji. O to více je zapotřebí nakládat s nimi efektivně a cílit je na lidi, kteří sociální podporu skutečně potřebují,“ míní. Chce se zaměřovat především na seniory či na problematiku exekucí.
Olga Richterová
Piráti pak za sebe nominují poslankyni Olgu Richterovou. Ta je dlouhodobě jednou z nejvýraznějších tváří strany. V nadcházejících sněmovních volbách je lídryní pražské kandidátky. Jako místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku se angažovala v tématech, jako je sociální a dostupné bydlení, transformace dětských center a podobně. Profesí je korpusová lingvistka a překladatelka z angličtiny a němčiny.
Spravedlnost Zdeněk Hraba, Jakub Michálek a Stanislav Polčák
Zdeněk Hraba
Na resort spravedlnosti by se rád podíval Zdeněk Hraba, právník a senátor Starostů a nezávislých. Ten během svého působení v horní komoře vypracoval návrh, na základě kterého Ústavní soud zrušil zákon zdaňující církevní restituce. Dále předložil třeba senátní návrh ústavního zákona, který má občanům zaručit právo bránit se legálně drženou zbraní.
Rád by dosáhl elektronizace justice. Dále chce vyloučit podmínečné tresty u některých násilných trestných činů. „Ty jsou mnohdy trestány mírněji než činy proti majetku. A to je načase změnit,“ míní.
Jakub Michálek
Nominantem Pirátů je Jakub Michálek, právník, poslanec a bývalý místopředseda strany. Kromě práv vystudoval i teoretickou fyziku. Má za sebou však i kontroverzi: v říjnu 2019 navrhla vedoucí personálního odboru Pirátů Jana Koláříková jeho odvolání z funkce místopředsedy strany kvůli údajně nevhodnému chování ke členům strany. Podle Michálkovy obhajoby měl jen vysoké nároky na výkon lidí, hlasování o svém odvolání přestál. Na protest však tehdy rezignoval na funkci místopředsedy strany nově zvolený europoslanec Mikuláš Peksa.
Podle svých slov chce zvýšit transparentnost v politice i ve fungování úřadů. „Lidé hodnotí jako jeden ze základních problémů míru korupce. To byla i jedna z věcí, proč jsem šel do politiky – naši lidé si zaslouží férový stát bez šíbrů a tunelování,“ říká.
Stanislav Polčák
Posledním schváleným kandidátem, opět za STAN, je Stanislav Polčák, europoslanec, advokát a bývalý předseda Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. Také ten má za sebou kontroverzi, podle článku Hospodářských novin z roku 2011 před lety přišel k pohledávce za 7,5 milionu korun. Podle něj jde jen o nesmyslné spekulace, prý jen jako advokát zastupoval svého klienta, v roce 2013 ale kauzu začala vyšetřovat policie pro podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Po prověření a vyslechnutí zainteresovaných osob věc odložila. V několik let později pak Radiožurnál informoval, že měl Polčák konzultovat nominace na důležitá místa v pražských firmách a na magistrátu s podnikatelem Michalem Redlem, který je známý z kauz Radovana Krejčíře. Tehdy se proto vzdal kandidatury za STAN, věc si dle svých slov „odpracoval“ a později kandidoval do europarlamentu.
„Je nepochybné, že ministr spravedlnosti musí iniciovat diskusi o změně soudní soustavy a dalších ústavních změn, jež budou dále garantovat nezávislé postavení justiční moci,“ míní Polčák. Konkrétně jmenuje nové procesní řády, garanci postavení státního zastupitelství, změnu exekučních a insolvenčních zákonů či pomoc lidem v nouzi i obětem trestné činnosti.
Obrana Jan Farský
Jan Farský
Na resort obrany má koalice jen jednoho kandidáta, Jana Farského. Ten je předsedou poslaneckého klubu STAN a první místopředseda strany. Dříve byl starostou Semil. Jako poslanec se nejvíce zabývá exekucemi či transparentností veřejné sféry a snižováním regionálních rozdílů. Je také členem Parlamentního shromáždění NATO.
„V souladu s koncepčními dokumenty a našimi mezinárodními závazky do konce volebního období budeme dávat 2 procenta na obranu. A z toho minimálně 20 procent na vývoj. Armáda se stane významným modernizačním hybatelem země,“ říká.
Zahraničí Martin Dvořák a Jan Lipavský
Martin Dvořák
Kandidáti na ministra zahraničních věcí jsou dva. Prvním je diplomat a bývalý primátor Hradce Králové Martin Dvořák. V čele města stál osm let, v roce 1998 byl odvolán, později působil jako zastupitel. Dále pět let působil jako generální konzul ČR v New Yorku, poté se stal velvyslancem ČR v Kuvajtu.
Za současnou výzvu české zahraniční politiky považuje zvládnutí evropského předsednictví. „A dosáhnout toho, že česká zahraniční politika bude jednotná, koordinovaná, čitelná a srozumitelná,“ řekl.
Jan Lipavský
Za Piráty by pak v čele české diplomacie rád stanul poslanec Jan Lipavský. Ten profesně působil jako manažer v oblasti informačních technologií v bankovnictví. Ve Sněmovně je místopředsedou výboru pro obranu a zahraničního výboru.
Co se týče názorů na zahraniční politiku, v minulosti odsoudil násilí Turecka vůči syrským Kurdům nebo podpořil nasazení českých vojáků v Iráku a Afghánistánu. „Potřebujeme se umět v zahraniční prodat, navázat tam vztahy a přivést do Česka zpět kvalitní know-how,“ míní.
Informatika Ondřej Profant a Viktor Vojtko
Ondřej Profant
Piráti mají v plánu v případě svého volebního vítězství obnovit ministerstvo pro informační technlogie. Kandidáty na post jeho šéfa mají dva. Prvním je pirátský oborník na IT a specialista na svobodný software Ondřej Profant. Ten jako poslanec navrhnul třeba zákon o bankovní identitě nebo zákon o právu na digitální služby, který občanům garantuje možnost komunikovat se státními úřady elektronicky.
„Chci klást důraz na kybernetickou bezpečnost. Nesmí se opakovat například situace, kdy byla v roce 2020 vlivem škodlivého softwaru paralyzována celá nemocnice v Benešově,“ říká.
Viktor Vojtko
Za STAN pak koalice nominuje Viktora Vojtka, náměstka primátora Českých Budějovic pro oblast IT, školství, sociální věci a cestovní ruch a vysokoškolského pedagoga.
„Služby státu občanům musí fungovat jako propojený systém, který lidem usnadní život, ale zároveň je i dobře zabezpečený. A protože to není jen o softwaru a hardwaru, musí s tím jít ruku v ruce i promyšlené a dobře připravené změny stávajících procesů a pravidel,“ říká.
Zemědělství Pavel Čížek a Radek Holomčík
Pavel Čížek
Zemědělství by za STAN měl případně vést bývalý starosta a současný místostarosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek. Ještě předtím pracoval jako agronom zemědělského podniku.
„Snížíme byrokracii a podpoříme například pěstování meziplodin, protierozní opatření, obnovu meliorací, snížení používání pesticidů a zpomalování odtoku vody a rozšíření ekologického zemědělství,“ zní jeho plány pro případ, že by v čele resortu skutečně stanul.
Radek Holomčík
Piráti pak nominovali svého poslance Radka Holomčíka. Ten se profesně pohybuje v oblasti PR a marketingu. Ve Sněmovně je místopředsedou zemědělského výboru.
„Je třeba podporovat pestrost krajiny, zemědělství, lesnictví i zpracovatelství. Zaměřím se na podporu lokálního zpracovatelství, zkracování produkčně-distribučních řetězců a větší využití lokálních potravin ve veřejném stravování,“ říká. I on chce také digitalizaci resortu.
Životní prostředí Dana Balcarová, Lukáš Blažej, Jana Krutáková a Lukáš Vlček
Dana Balcarová
Na resort životního prostředí jsou kandidáti hned čtyři. První je pirátská poslankyně Dana Balcarová. Ta vystudovala mimo jiné environmentální ekonomii na pražské Vysoké škole ekonomické. Je zastánkyní obnovitelných zdrojů, věří, že do roku 2050 je ČR schopná zbavit se výroby energie z uhlí.
„Mým dlouhodobým cílem je zdravá odolná krajina plná pestrých druhů rostlin i zvířat,“ říká.
Lukáš Blažej
Dalším kandidátem Pirátů je Lukáš Blažej, aktivista a zastupitel města Ústí nad Labem. O environmentalistice přednáší, snaží se bránit třeba zbytečnému kácení stromů.
„Celý svět snižuje své emise skleníkových plynů kvůli tomu, že globální oteplování představuje existenciální hrozbu pro lidskou civilizaci. Máme velmi málo času na to, abychom snížili svůj podíl na vypouštěných emisích a zároveň abychom se připravili na extrémy počasí, které nás čekají,“ míní.
Jana Krutáková
Za STAN by se pak resortu chtěla věnovat poslankyně Jana Krutáková, bývalá starostka městyse Moravská Nová Ves na Břeclavsku. Zabývá se odpadovým hospodářstvím. V roce 2012 ji vyšetřovala Policie ČR v případu údajného zneužití pravomoci veřejného činitele. K tomu mělo dojít tím, že podepsala úmyslně nevýhodné smlouvy pro výstavbu sluneční elektrárny na obecních pozemcích. Později byla zcela očištěna, vrátila se proto do politiky.
„Při své práci se chci zaměřit zejména na oblast hospodaření s vodou v krajině, ale také na zásobování obyvatelstva vodou a tolik důležitou legislativní ochranu pitné vody, protože pitná voda se nesmí stát cenným zbožím,“ stanovila své priority.
Lukáš Vlček
Další kandidát za STAN je Lukáš Vlček, náměstek hejtmana Vysočiny pro oblast životního prostředí a zemědělství a bývalý starosta Pacova. V čele města stanul v roce 2006, v roce 2021 rezignoval.
„Ochrana životního prostředí musí být brána jako celospolečenské téma, které se prolíná do všech oblastí našeho života. Chtěl bych se více věnovat tématům, jako je oběhové hospodářství, kvalitní a dostupné zdroje pitné vody, péče o krajinu v post-kůrovcové době a modernizaci české energetiky,“ míní.
Průmysl a obchod Josef Bernard, Martin Jiránek a Petr Třešňák
Josef Bernard
V čele resortu průmyslu a obchodu by za STAN chtěl stanout Josef Bernard, bývalý hejtman Plzeňského kraje a bývalý ředitel Škoda Transportation. Do roku 2020 byl členem sociální demokracie, poté ale vystoupil a dal k dispozici svou funkci hejtmana. Důvodem byla politika strany i kritika za údajné porušení karantény v době pandemie. To však Bernard odmítal s tím, že pozitivní test mu vyšel až po konci karantény.
Martin Jiránek
Pirátským kandidátem je poslanec Martin Jiránek. Ten se živí jako marketingový poradce regionálních firem, je také bývalým zastupitelem Královéhradeckého kraje, v letech 2014 až 2019 zastupitel města Trutnov.
„Cesta k vyšší prosperitě Česka vede přes změnu struktury hospodářství a podnikatelského prostředí,“ míní.
Petr Třešňák
I třetí kandidát je pirátským poslancem. Kromě toho je Petr Třešňák bývalým starostou Mariánských lázní. Ve Sněmovně se vyjadřuje třeba k tendru na dostavbu Dukovan.
„Chci ministerstvo, které je silné, propodnikatelské a které bude skutečně aktivní v propojování byznysu s akademickou a veřejnou sférou, bude jednat s ohledem na životní prostředí, změnu klimatu a udržitelný rozvoj,“ říká.
Místní rozvoj Eliška Olšáková, Ondřej Profant a Adam Zábranský
Eliška Olšáková
O ministerstvo pro místní rozvoj mají zájem tři kandidáti. Jedním z nich je již zmíněný Ondřej Profant. Kromě něj pak Eliška Olšáková, starostka Valašských Klobouk a členka Rady Sdružení místních samospráv ČR.
Stát podle ní musí začít řešit regionální nerovnosti a vylidňování venkova. „Co nejdříve je třeba opravit stavební právo, zrychlit výstavbu infrastruktury a přispět k lepší dostupnosti bydlení,“ dodala.
Adam Zábranský
Třetím kandidátem je Adam Zábranský, pirátský radní pražského magistrátu pro oblast bydlení a transparentnosti. Nyní se snaží rozjet Městskou nájemní agenturu, která má lidem v bytové nouzi pronajímat za dostupnější ceny byty vlastněné soukromníky.
„Dobré bydlení je základ kvalitního života a předpoklad pro řešení řady sociálních problémů,“ říká s tím, že momentálně stát tuto oblast neřeší.
Kultura Roman Bělor, Lucie Cirkva Chocholová, Ondřej Chrást, Jan Lacina a David Smoljak
Roman Bělor
Na ministerstvo kultury vybrala koalice hned pět kandidátů. Prvním, za Starosty a nezávislé, je ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Kromě toho je členem rady Mezinárodního fondu UNESCO.
„Česká kultura má v řadě oborů světovou úroveň, zároveň však také rozsáhlý nevyužitý či spící potenciál,“ míní. Resort by podle něj měl „vystoupit ze stínu takzvaných silových resortů“.
Lucie Cirkva Chocholová
Dalším kandidátem, tentokrát za Piráty, je zastupitelka Středočeského kraje a předsedkyně výboru pro památkovou péči, kulturu a cestovní ruch Lucie Cirkva Chocholová.
„V kultuře jsem zastáncem participativního přístupu a koncepčních řešení. Není možné kulturu řídit direktivně,“ míní a prosazuje právní formu veřejné kulturní instituce.
Ondřej Chrást
Dalším pirátským kandidátem je Ondřej Chrást, současný zastupitel na Praze 6. Ten kromě toho ještě studuje doktorát na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
„Resort i kvůli častému střídání ministrů výrazně stagnuje, je třeba mu přinést stabilitu a konečně nastartovat desítky let slibované reformy,“ míní Chrást.
Jan Lacina
Předposledním kandidátem je Jan Lacina, místostarosta Prahy 6 pro správu majetku, kulturu, sport a volný čas, producent, scénárista a režisér. Angažoval se v převozu sochy maršála Koněva z pražského Bubenče do depozitáře.
„Jako zásadní cíl vidím posílení prestiže resortu kultury tak, aby byl vnímán jako ‚silový resort‘, a aby se křeslo ministra kultury po příštích čtyřech letech nerozdělovalo jako poslední, ale mezi prvními,“ míní.
David Smoljak
Posledním schváleným kandidátem je David Smoljak, senátor za Prahu 9, radní městské části Praha-Vinoř, dramaturg a scénárista. V minulosti působil třeba jako vedoucí kultury v týdeníku Reflex nebo šéfredaktor zábavy TV Prima.
„Chceme dosáhnout přijetí zákona, který posílí nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politické moci. Máme nejlepší média veřejné služby ze všech zemí Visegrádu a nesmíme si je v žádném případě nechat extrémisty a populisty zničit,“ říká.
Záležitosti EU Radim Sršeň
Radim Sršeň
V poslední řadě koalice nominovala i svého člověka pro záležitosti Evropské unie. Měl by jím být Radim Sršeň, současný zástupce ČR v Evropském výboru regionů, vysokoškolský učitel evropských studií a diplomacie a starosta obce Dolní Studénky.
„Již za rok nás čeká historicky druhé předsednictví v EU, což je unikátní příležitost, která přichází jednou za 14 let, a umožňuje nastolovat celoevropská témata a prosazovat naše zájmy v EU,“ míní. Té by podle něj koalice ráda plně využila a „odvrátila hrozící ostudu“.
