Máte představu o tom, kdo bude v rámci koalice kandidáty na ministry z pozice Pirátů?
Kromě kandidáta na premiéra Ivana Bartoše je hodně skloňovaná první místopředsedkyně Olga Richterová, stejně tak se mluví o poslanci Janu Lipavském. Pokud by bylo něco jako ministerstvo informatiky, mohl by ho vést místopředseda strany Ondřej Profant. Předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek se skloňuje v souvislosti s ministerstvem spravedlnosti.
A za STAN?
Podobně jako si Ivan Bartoš řekl o post premiéra, tak si Vít Rakušan řekl o místo na ministerstvu vnitra. Poslankyně Věra Kovářová by mohla vést ministerstvo pro místní rozvoj, případně Jan Farský. Petr Gazdík zase ministerstvo školství. Tato jména podle mého připadají nejvíce v úvahu.
Piráti kandidují se STAN a dohodli si akorát premiérské křeslo. Jak si pak rozdělí ministerské posty?
Pravděpodobně podle volebního výsledku, neboli jak budou početné poslanecké kluby a jak budou silné i v případě široké koalice. Protože s velkou pravděpodobností to nebude o těch dvou subjektech, ale i dalších. Pokud by to bylo třeba pět nebo šest subjektů, dá se očekávat, že každá ze stran bude chtít ministra.
Ve výsledku to bude o dvou věcech, a to jak si vedli v získávání poslaneckých křesel vůči sobě navzájem, což je jinými slovy zafungování „kroužkování“, anebo se bude hrát o to, kolik jich ve výsledku ve vládě bude. Jinak se rozdělují ministři, když jste tam tři, jinak když je to pět až šest, což může být dost reálné.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Zmínil jste ministerstvo informatiky, které chtějí Piráti obnovit. Má to šanci na úspěch?
Nakonec to podle mého spíše nedopadne, protože Piráti budou pod tlakem toho, aby nevznikaly další nové úřady a další nové náklady. Takže možná dojdou k tomu, že by tým pro digitalizaci mohl být rovnou pod premiérem a bylo by to tak i nejlepší, jak ukazují i zkušenosti z praxe.
Šlo by o jeden z úkolů premiéra, protože jen premiérským tlakem se to dá prosadit napříč ministerstvy. Jinak se to řeší resortně a bylo by to velmi rozdílné.
Piráti vybírali kandidáty v rámci „pohovorů“, je to správná cesta?
Je rozhodně nová, ale druhá věc je, jak si strana ošetří loajalitu a vazbu. Řekněme si otevřeně, že vláda funguje pouze v případě, pokud je tam týmový duch a hlavně silná vazba a respekt k premiérovi. Všechny metody, které jsou sice na první pohled manažerské, trpí v politice nižší loajalitou. A to je teď něco, do čeho nevidíme a nevíme, jak si ty vazby Piráti ošetřili.
A mohli by tím trpět i v tomto případě?
Je to velký otazník, protože neznáme parametry, podle kterých vybírali. Když se podíváme na ministry, kteří byli poloúřednického charakteru, či vybíráni čistě na základě odbornosti bez vazby k subjektu, který následně zastupovali, byli nakonec osamocení. Často si politiku dělali buď po svém, nebo naopak nedokázali řadu věcí prosadit, protože neměli podporovatele.
Děje se to tak i někde v zahraničí?
Děje, ale spíše na úrovni krajů, regionů a větších měst, ale je to sporadické, protože když s tím nové subjekty začaly, zjistily, že sice přijdou výrazné osobnosti, ale bez vazeb k vládnoucím subjektům. Zkoušeli to hodně v Katalánsku, v Barceloně a příliš se to neosvědčilo.
