V rozhovoru vysvětluje i to, jaká hrozba je naléhavější než roztáté ledovce. Proč se stromy vyplatí sázet jen ve městech. Proč ze změn klimatu činíme až příliš radikální závěry. A proč na některých opatřeních dlouhodobě nejspíš proděláme.
Když říkáte, že oxid uhličitý (CO2 ) uvolňovaný z fosilních paliv nemusí mít na oteplování planety hlavní vliv, s jakými se setkáváte reakcemi? Většina lidí se přece domnívá, že tahle příčina je už potvrzená.
Nepochybně ano. CO2 je skleníkový plyn a jeho přidání do atmosféry působí její oteplování. Dá se to i přesně kvantifikovat. V těchto otázkách máme v podstatě absolutní jistotu. Jenže to bohužel nestačí. Ve hře je mnohem víc. Jde o termodynamickou rovnováhu celého zemského systému a ta je nesmírně složitá. Tak složitá, že její povaha dalece přesahuje aktuální možnosti našeho poznání. Mnoho neznámého se navíc ukrývá za vzájemnými interakcemi všech složek systému v kratším i dlouhém čase, napříč desetiletími a staletími. Chování takového systému se nedá předvídat. Krátkodobě ano, dlouhodobě ne. Spolehlivě nakonec víme téměř jenom to, že uvolňováním oxidu uhličitého z fosilních paliv naší planetě přitápíme. A k tomu máme povědomí ještě o několika málo dalších dílčích vlivech.
Proč zalesňovat uměle, když neobhospodařovaná plocha kdekoliv na světě zaroste lesem sama? Rozmanitějším způsobem a zadarmo? Celé to nedává smysl, leda jako čerpadlo na dotační peníze.
