„Jednání jsou na začátku. Při řešení této problematiky budou zvažovány všechny varianty, které odpovídají legislativním požadavkům na výrobu léčiv,“ řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Válek v neděli uvedl, že držitel licence na výrobu léku může zadat výrobu léku konkrétní továrně, která má volné kapacity. „Probíhají podle mého názoru extrémně úspěšná jednání s několika držiteli licencí a s několika místy, kde jsou výrobní kapacity, které by bylo možné spustit,“ řekl v ČT.
Příští rok chce premiéra a vládu informovat, zda byla jednání úspěšná, vyrábět by se pak mohlo do roka či 18 měsíců.
Podle Vrubla je třeba rozlišovat, kterou fázi výroby penicilinu chce stát do Česka přinést. „Jedna věc je totiž vyrábět samotné účinné látky (API), druhá vyrábět tablety z dodaných API a třetí je pouze kompletace hotových tablet a vykládání do finálních krabiček,“ uvedl.
Čím dřívější fáze, tím složitější a nákladnější je, a to i z hlediska nutných povolení, podotkl. Podle ČAFF je proto vhodnější výrobu léků řešit na celoevropské úrovni. „Pokud v jednotlivých zemích se bude investovat do stejných výrobních fází léků, nedává to smysl ekonomicky, ani z hlediska strategické soběstačnosti,“ míní Vrubel.
Novela bohužel neřeší volně prodejné léky, říká největší distributor léčiv |
Za hlavní důvod, proč firmy obecně nevyrábějí léky v ČR či Evropě, považuje ředitel ČAFF nemožnost konkurovat asijským výrobcům. „Obecně výroba v EU je významně nákladnější než v Asii. V EU jsou také standardy z hlediska ochrany životního prostředí, environmentální regulace, pracovněprávních předpisů a jiných na úplně jiné úrovni než v asijských zemích,“ řekl Vrubel. ČR navíc, na rozdíl od jiných zemí EU, podle Vrubla výrobu léčiv nijak nepodporuje, například v době růstu cen energií.
O trh se dělí tři výrobci
Penicilinů bylo loni do ČR podle ČAFF dodáno 385 000 balení, o trh velikosti asi 40 milionů korun ročně se dělí tři výrobci.
Podle informací SÚKL bylo letos za první pololetí dodáno do ČR více než 1,6 milionu balení antibiotik ze skupiny, ve které jsou i peniciliny. Proti předchozím letům, které ale ovlivnila epidemie covidu-19, je to výrazně víc.
Například v roce 2020 bylo 1,88 milionu balení za celý rok. Za celý loňský rok to bylo 2,65 milionu balení, což zhruba vyrovnalo počet balení v předcovidovém roce 2019. Cena loni dodaných léčiv z této skupiny byla ale zhruba o 26 milionů nižší než roce 2019 a dosáhla téměř 222 milionů korun. Letos za pololetí byla cena téměř 185 milionů korun.
Jednotlivé léky ze skupiny se liší v tom, jaké je jejich použití i jaká je jejich cena. Nejlevnější penicilin, který má v současné době přerušené dodávky, má SÚKLem stanovenou maximální cenu pro výrobce 64,50 Kč, v lékárně je možné za něj platit nejvýše 97,22 Kč.
Rozdíl je marže distributora léčiv a lékárny, doplatek může být nejvýše 22,04 koruny. U nejdražšího léku ve skupině je cena pro výrobce přibližně 280 korun, pro lékárnu nejvýše 419 korun a doplatek až 265 korun.
| 2023 | 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | |
| 1. čtvrtletí | 798 409 | 606 127 | 364 926 | 865 875 | 861 184 |
| 2. čtvrtletí | 873 447 | 740 749 | 405 470 | 240 716 | 541 640 |
| 3. čtvrtletí | 707 642 | 537 457 | 369 623 | 565 720 | |
| 4. čtvrtletí | 594 646 | 698 459 | 405 569 | 648 785 |
| Počet balení (miliony ks) | Počet denních dávek (v milionech) | Cena bez obchodní přirážky a DPH (v milionech Kč) | |
| 2023 (1. pololetí) | 1,67 | 13,67 | 185,16 |
| 2022 | 2,65 | 21,19 | 221,98 |
| 2021 | 2,01 | 16,19 | 191,54 |
| 2020 | 1,88 | 15,73 | 179,04 |
| 2019 | 2,62 | 20,26 | 248,37 |
