Jen se rozdaly karty, vše se začíná radikálně měnit. Předseda ODS prosazuje opět své já do televizních obrazovek, místopředsedové nenápadně vydávají prohlášení, že proti předsedovi kandidovat nebudou. Svou kandidaturu stahuje i Tošenovský za sypání si popela na hlavu, že nechce rozdělovat stranu, když není po vůli Klausovi. Jako by byl překvapen, že nebyl vítán. Kdo by také byl , když narušuje svým rozhodnutím zaběhlý rituál a ohrožuje
pozice těch, kteří se dosud ve vlaku pravicové politiky řízeným předsedou pohodlně vezli.
Celé to dění po volbách vzbuzuje ve voličích myšlenku, že pro získání preferencí si s nimi stratégové ODS zahráli předvolební maňáskové divadlo. Podezření by umocnil i prosincový kongres, který by se náhodně odložil do jarních měsíců, kde by byl po eventuální neúspěšné volbě prezidenta opět zvolen Václav Klaus, nebo by v prosinci byla odložena volba předsedy, jak naznačil Tošenovský v MF. Takové hry, kdy by se voliči cítili podvedeni, nepromíjí.
Václav Klaus se tak dostal do patové situace, kdy ohlášením , že již nebude na kongresu kandidovat na předsedu, by vše ostatní byl podvod na voličích a post prezidenta se při současném volebním systému vzdaluje. Je tedy na čase, aby se přihlásil jiný nástupce, který na rovinu postaví svou kandidaturu a nebude se ptát ustrašeně pana předsedy:,, Co myslíte pane předsedo, mohu?" Václav Klaus jistě bude držet slovo, předsednický post přenechá novým kandidátům. Svým zásadovým postojem může pouze mnoho získat do budoucna.