Prvním vzkazem budiž, že i čtvrt roku po volbách pokračuje volební kampaň. A proto je absolutně nemožné, aby se nouzový stav, jak ho definuje ústavní zákon o bezpečnosti ČR, stal zase normálním nouzovým stavem, nikoli politickým klackem, který tu poslední rok straší příchodem totality. Proto se tu loni přijímal zpackaný pandemický zákon a teď jeho zflikovaná rozsáhlá novela. Jejich faktickým výsledkem je nouzový stav, kterému se tak ale nesmí říkat a který už není pod kontrolou celé vlády a Sněmovny, ale jen jednoho konkrétního ministra.
Obvykle opozice blokuje až nějaké zásadní reformní návrhy vlády. Ale opravňuje to koaliční politiky k tomu, aby při prvním střetu a u tak složité normy, jako je pandemický zákon, omezovali řečnickou dobu na pár minut?