"Ústavní soud nezpochybňuje obecnou věrohodnost důkazu pachovou zkouškou, i když v odborné teorii i praxi není přijímán jednoznačně. Na základě tohoto podpůrného důkazu je však možné pouze dospět k závěru, že dotyčný člověk se v určitém čase s největší pravděpodobností nacházel na určitém místě, nikoli že spáchal trestný čin," řekl soudce Jiří Malenovský.
Obvodní soud pro Prahu 5 na základě pachové zkoušky Štajmara odsoudil za neoprávěné užívání cizí věci, což odvolací městský soud vzápětí potvrdil. Štajmarovi nezbylo, než dát stížnost k Ústavnímu soudu.
Ten nařídil městskému soudu případ znovu posoudit a zabývat se i ostatními důkazy. "Obecné soudy nevěnovaly žádnou pozornost motivu jednání stěžovatele a nevyhodnotily rozporné výpovědi svědků. Nezabývaly se ani tím, zda dveře od auta byly či nebyly poškozeny," řekl Malenovský.
Ústavní soud vydal podobný verdikt již potřetí.
V roce 1998 zrušil rozsudek nad Dušanem Honkem z Prahy, který byl odsouzen za krádež elektroniky také jen na základě pachové zkoušky. Před sedmi lety se pachová zkouška stala málem osudnou Petru Wohlmuthovi, který čelil podezření z vražedného útoku na bývalého předsedu KSČM Jiřího Svobodu. Tehdy pachová zkouška prokázala, že Wohlmuth byl v kontaktu s maskou, kterou měl na sobě útočník. Trestní stíhání Wohlmutha však bylo zastaveno, neboť se objevily rozpory mezi popisem útočníka a vzhledem Wohlmutha.
