„Desetitisíce diváků na Letenské pláni, miliony diváků u televizorů doma i v zahraničí, bylo svědky slavnostnímu ceremoniálu, v němž nastoupeným jednotkám blahopřál ministr národní obrany generálplukovník Martin Dzúr k 25. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, i slavnostnímu pochodu historické části přehlídky, zahajovanému oddílem českých rudoarmějců pod hesly „Za ideje Lenina“, „Za vládu sovětů“ a „Ať žije Rudá armáda.
Tak referoval o vojenské přehlídce z 9. května 1970 časopis Letectví + kosmonautika. Ochoz pod tribunou fotbalového stadionu Sparty byl potažen rudým suknem. Na balkoně nechyběly desítky pohlavárů komunistického režimu, čestná stráž ani gigantická pěticípá hvězda.
„Přehlídka se konala asi v dost zvláštním ovzduší. Bylo to sotva dva roky po vojenské intervenci armád Varšavské smlouvy do Československa a osm měsíců po zásahu proti demonstrantům v srpnu 1969, na němž se podíleli i vojáci ČSLA. Projevilo se to možná i v poměrně střízlivé výzdobě místa konání,“ uvedl Prokop Tomek z VHÚ.
Čedičová dlažba Třídy Obránců míru (dnes Milady Horákové) zakusila podrážky tisícovek vojáků i pásy či kola mnohatunových armádních kolosů. Sto metrů nad Letnou se rychlostí 900 kilometrů v hodině prohnalo defilé vojenských letounů v čele s generálmajorem Jozefem Remkem. Jeho syn Vladimír se o osm let později podívá do kosmu. Jako dosud jediný Čechoslovák.
Pod rudou tribunou visela socialistická prezidentská standarta. Státní znak, lvíček, místo koruny hvězda, červená stuha podložená zlatými lipovými ratolestmi a nápisem Pravda vítězí.
Před 50 lety vítězila propaganda
Kde se fotografie vzaly Pořídil je František Váca, pro kterého bylo fotografování velkým koníčkem. Díky praxi v tehdejší Československé televizi se mohl pohybovat po ploše Letenské pláně. V tehdejší složité době snímky neměly žádnou hodnotu a nikdo neměl zájem si je prohlížet. Proto negativy skončily, s mnoha dalšími, v zapomnění v krabici na půdě. V roce 2010 je objevil syn Jan Váca a začal obrovské množství negativů skenovat. Na jednom svitku byla i tato monstrózní vojenská přehlídka. Nikdy nepublikované snímky jsou po padesáti letech poměrně unikátní podívanou. |
Oslavovaným hrdinou konce války byl výhradně Sovětský svaz. Možná tak ještě československý lid. Ovšem výlučně ten vedený komunistickou stranou.
Odbojáři ctící předválečnou demokracii, čeští letci bojující v britské RAF, vojáci a vlastenci zapojení do květnového povstání respektující exilovou vládu Edvarda Beneše byli tabu. O Američanech, kteří osvobozovali západ Čech, ani nemluvě. Těm komunisté určili roli okupantů. „Žvýkajících barbarů“ páchajících válečné zločiny.
„Miliony lidí mají možnost přesvědčit se na vlastní oči, jak mistrně ovládají naši vojáci své zbraně. Lid jim dal tyto zbraně. Oni těmito zbraněmi slouží svému lidu. Jimi brání jeho socialistické budování,“ rozplýval se autor zmiňovaného článku v duchu tehdejší rétoriky.
Další vojenské přehlídky ČSLA se opakovaly každých pět let. Poslední byla v roce 1985. V lednu toho samého roku skonal vzpomínaný Martin Dzúr, který ve funkci ministra národní obrany vydržel díky své loajalitě k Sovětskému svazu de facto až do smrti. Právě on vydal v srpnu 1969 rozkaz, kterým armáda potlačila protesty občanů rok po okupaci Československa. Okupaci vojsky Sovětského svazu.
Kapitulace byla podepsána, ale v Praze se bojovalo dál:
