Jen výjimečně jsou v prostředí, které by připomínalo domácnost, kde by mohli sami podle svého hospodařit. Místo toho jsou se třemi „spolubydlícími“ na jednom pokoji, jídlo i hygiena je přesně naplánovaná dny či týdny předem a káva nebo cigarety se dostávají na příděl.
I tak vypadá život v domovech se zvláštním režimem, které se starají o lidi závislé na návykových látkách nebo o lidi s duševním onemocněním, jako je třeba bipolární porucha nebo schizofrenie. Od roku 2019 právě tato zařízení kontroloval ombudsman. Teď o jejich fungování vydal souhrnnou zprávu. Obsahuje i konkrétní doporučení nejen pro jednotlivé domovy, ale také pro ministerstvo práce a sociálních věcí.
Největším problémem je nedostatek personálu. Málo zaměstnanců tak nedokáže nabídnout klientům individuální péči. „V žádném z navštívených zařízení neprobíhala v dostatečné míře cílená podpora klientů v získávání dovedností, které by jim umožnily osamostatnit se a vedly je k nezávislejšímu způsobu života. Klienti rovněž nebyli dostatečně zapojováni do života v komunitách, ve kterých žili,“ stojí v závěrečné zprávě, kterou má redakce iDNES.cz k dispozici.
Postižení dostávají vysoké dávky léků na uklidnění. Zabývá se tím ombudsman |
Zákon o sociálních službách pouze uvádí, že poskytovatelé služeb mají zajistit odpovídající podmínky podle druhu služby. Jenže tato příliš obecná úprava podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma nestačí. „Nedostatek personálu může dokonce ohrožovat bezpečí obyvatel domovů. Rizikové je kupříkladu obsazení nočních služeb pouze jedním či dvěma pracovníky. Když bude zároveň potřebovat péči více klientů nebo pokud dojde k mimořádné události, může být řešení takové situace problematické. A obávám se, že může mít až fatální důsledky,“ varoval Schorm.
Léky nechtěl, tak mu je tajně dali do jídla
Kromě systémových problémů zjistili pracovníci kanceláře ombudsmana několik pochybení v oblasti zdravotní péče. Kromě toho, že léky chystali a následně podávali různí lidé a mohlo dojít k záměně, někteří klienti dostávali léky, aniž by s tím souhlasili.
„Ze záznamů v dokumentaci je patrné, že klient svou další medikaci v tabletové formě stále odmítal, a proto mu byly dne 13. dubna 2020 podány nadrcené v bílé kávě a v polévce. Není přitom uvedeno, kdo o takovém postupu rozhodl,“ stojí v související zprávě ombudsmana, která se věnuje konkrétně Domu sociálních služeb Návojná ve Zlínském kraji.
Kde všude ombudsman kontrolovalVysočina: Domov ve věži (kapacita 91 lůžek, obsazeno 90) Jižní Morava: Emin zámek (kapacita 60 lůžek, obsazeno 60) Moravskoslezský kraj: Oáza pokoje (kapacita 49 lůžek, obsazeno 48) Ústecký kraj: Domov se zvláštním režimem Terezín (kapacita 259 lůžek, obsazeno 252) Zlínský kraj: Dům sociálních služeb Návojná (kapacita 70 lůžek, obsazeno 70) Olomoucký kraj: Centrum sociálních služeb Prostějov kapacita 76 lůžek, obsazeno 75) |
„Skrytá medikace představuje z etického hlediska významný problém. Dochází k obcházení autonomie vůle jednotlivce a k vážnému narušení vztahu důvěry mezi klientem a personálem zařízení,“ upozornil zástupce ombudsmana Schorm.
Podle něj je možné podávat léky bez souhlasu pacienta pouze v případě, že o tom rozhodne lékař a jedná se o neodkladnou péči.
O svéprávnost přijdou zbytečně tisíce Čechů ročně. Jde o zavedenou praxi |
Centrum sociálních služeb Prostějov zase nezajistilo klientům pravidelné preventivní prohlídky. „Z rozhovorů zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv s personálem vyplynulo, že péče o zuby se řeší až v okamžiku bolesti či jiných akutních potíží. Pravidelné preventivní prohlídky ve frekvenci alespoň jednou za rok nejsou pro klienty zajištěny. To samé platí i pro preventivní prohlídky gynekologické. Zajištění preventivní péče je přitom zásadním předpokladem pro to, aby se předešlo případným zanedbáním rizik,“ uvádí individuální zpráva.
Toalety bez prkének i papíru
Problémy měla zařízení i s dodržováním hygieny svých klientů. V jednom zařízení ombudsman zaznamenal případy, kdy byli klienti ponecháni ve stavu zjevné potřeby výměny inkontinenční pomůcky i několik hodin. Často se nemohli sprchovat nebo koupat častěji než jednou týdně.
Jenže nedostatky mají domovy i ve vybavení samotných koupelen a toalet. Záchodové mísy nemají prkénka a často chybí toaletní papír. V koupelnách u umyvadel zase v době kontroly chyběly ručníky a mýdla.
S izolací je konec. Ze zámků hluboko v lesích se handicapovaní stěhují blíže k lidem |
Koupelny často sdílelo i deset a více lidí, přestože jsou v budově další, kam nemají přístup. Paravány uvnitř naznačovaly, že koupelnu využívá v jednu chvíli více klientů. „Některé koupelny nebyly využívány a sloužily jako sklad. Avšak i do používaných koupelen se občas uklízely předměty, které tam nepatří, například vozík na výdej jídla). Je potřeba, aby zařízení zpřístupnilo i „zaskladněné“ koupelny klientům, aby je mohli volně využívat, a to bez nutnosti asistence personálu,“ radí v individuální zprávě pracovníci Kanceláře ombudsmana Domovu se zvláštním režimem Terezín v Ústeckém kraji.
V žádném z kontrolovaných zařízení ale pracovníci Kanceláře ombudsmana neshledali vysloveně špatné chování personálu ke klientům. Setkali se i s dobrou praxí. V jednom zařízení například personál s nově příchozími klienty nacvičoval orientaci v okolí domova. Díky tomu se klienti postupně učili samostatně chodit mimo areál a mohli si třeba dojít nakoupit. Jinde se zase klienti zapojovali do běžných domácích prací, jako je úklid vlastních pokojů.
Souhrnnou zprávu zašle ombudsman jednotlivým zařízením a také ministerstvu práce a sociálních věcí. S konkrétními domovy se zvláštním režimem závěry návštěv konzultoval. Zařízení v reakci na individuální zprávy přislíbila, že budou problémy řešit nebo o nich například jednat se zřizovatelem.
