Občanská demokratická strana oznámila, že bude prosazovat přímou volbu, kvůli níž chce mimořádnou schůzi parlamentu. A jejím kandidátem zůstává Václav Klaus. Vládní koalice se chce naopak zkusit dohodnout na společném kandidátovi pro třetí parlamentní volbu.
"Když zjistíme, že nejsme schopni se domluvit, bude teprve čas na debatu o přímé volbě," řekl předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Tyto plány však hatí jednoznačné stanovisko ODS "Klaus na Hrad".
Někteří vládní politici sondovali, zda by ODS byla ochotna vyměnit Klause za jiného kandidáta, který by měl většinovou podporu. "Budeme se snažit ODS přesvědčit, abychom vyslali kandidáta, který je i pro ně přijatelný. Jde o prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomíra Voleníka, což je stále člen ODS. Tím by se vykompenzovalo, že se v zájmu urychleného zvolení prezidenta vzdají Klause," řekl vlivný politik z vládní koalice.
Voleník řídí NKÚ už téměř deset let a těší se všeobecnému respektu. On sám však podobný scénář považuje za nesmysl. "Za dané konstelace to nepřipadá v úvahu. Karty jsou rozdané," prohlásil Voleník, ale připustil, že o této možnosti slyšel.
ODS přitom potvrdila, že nabídek na společného kandidáta přišlo víc. "Část ČSSD se dotazovala, co bychom řekli naší senátorce Dagmar Lastovecké," uvedl člen nejužšího vedení ODS.
I komunisté, jejichž hlasy začínají po krachu druhé parlamentní volby ztrácet na zajímavosti, už začali naznačovat, že by se rádi připojili k hledání společného kandidáta a že by byli ochotni podpořit téměř kohokoliv.
Vyjednávání komplikuje rozhádanost sociální demokracie. Špidla sice odmítá přímou volbu, ovšem část ČSSD začala strašit představa, že se další parlamentní volby bude chtít zúčastnit Miloš Zeman.
Zprávy o jeho dalším návratu z Vysočiny se začaly v kuloárech šířit ze strany jeho přívrženců prakticky bezprostředně poté, co zklamaný Zeman v tichosti opustil Pražský hrad. Může se tak stát, že Špidla nakonec bude nucen kapitulovat a sociální demokraté se k přímé volbě přikloní.
O tom, jak zařídit co nejrychleji přímou volbu, už Klausovi vyjednavači mluvili s lidovci a unionisty: zákon, kterým by se změnila ústava, už totiž leží ve sněmovně. "Pokud by přímá volba měla proběhnout současně s červnovým referendem o vstupu do Evropské unie, musel by zákon projít parlamentem do konce března. A to se dá stihnout," říká unionistka Hana Marvanová, která zákon o přímé volbě předkládala.
