Začalo to tím, že si radnice musela vytvořit vlastní seznam všech lidí, kteří jí musí za odpadky zaplatit. Teď musí peníze vybrat, zaevidovat a případně vymáhat pokuty od těch, co nezaplatili.
Patrně nejdramatičtější situace je v Praze, kde magistrát hodlá přijmout až 150 nových úředníků. "Do poloviny června musí obyvatelé zaplatit poplatek. Proto jim v květnu musíme zaslat na milion dvě stě tisíc složenek a poté zúřadovat jimi poslané peníze," vysvětluje ředitel úřadu Zdeněk Zajíček.
Magistrát odhaduje, že pokladnu vyjdou noví úředníci až na sto milionů korun. Přitom loni vybralo město na poplatcích za odpadky kolem 400 milionů. Také v jiných městech už radnice přijímají nové úředníky, anebo aspoň brigádníky, aby odpadovou agendu zvládli.
Na brněnském magistrátu vzniká oddělení správy plateb za komunální odpad, který má mít čtyřicet zaměstnanců a radní odhadují, že jeho provoz přijde ročně asi na 13 miliónů korun. Už nyní tam pracuje pět čerstvých úředníků.
Také olomoucký magistrát zřídil nové oddělení, kde bude pracovat osm lidí. "Dva nastoupili už v prosinci a dalších šest během ledna. Nyní je stav naplněn," uvedl mluvčí olomoucké radnice Martin Hála.
V Českých Budějovicích najdou práci dva noví úředníci a v Táboře jeden. "Není snadné vybrat 37 tisíc poplatků. Nějak se s tím vypořádat musíme, není to naše vina, že to takhle musíme řešit," řekl mluvčí táborské radnice Lubomír Šrámek. Naopak v České Lípě si radnice věří, že nápor nové agendy včetně dlouhých front na úřadě zvládne se současnými silami a nového pracovníka zatím nepřijme.
Netradičně se rozhodl řešit problémy s novým zákonem o odpadech plzeňský magistrát: Odmítl přistoupit na nová pravidla, protože nepovažuje za správné, aby lidé platili stejně, i když vyhodí různé množství odpadů.
Ministerstvo životního prostředí i přes opakované potíže považuje zákon za správný. Díky paušálním poplatkům se například někteří lidé nezbavují svých odpadků tak, že by je odhazovali do lesa nebo sousedovi do popelnice. "To, že Praha chce přijmout až přes sto nových úředníků, považujeme za nadnesené," říká náměstkyně ministra Eva Tylová.
V zákonu chyba není, tvrdí ministr Kužvart Nový zákon o odpadech je dobrý, lidé díky němu odhazují odpadky do popelnic, a nikoli do lesa. A ti, co třídili odpadky, třídí dál. Tvrdí to ministr životního prostředí Miloš Kužvart. "Zákon je evidentně krokem vpřed. Jak mám informace z obcí, poplatky se výrazně nezvýšily. A tam, kde se doposud třídilo, v této praxi pokračují," tvrdí ministr životního prostředí. A co potom říkáte na to, že radnice přijímají nové úředníky, aby zvládly rozsáhlou agendu s novým zákonem? Kvůli novému zákonu však museli lidé vyplňovat dotazníky, stát fronty na úřadech, některé radnice si raději ponechaly starý systém sběru odpadu. Čím si vysvětlujete tolik potíží a kritiky?
Signály o přijímání nových úředníků jsem neměl. Jen jednou zaznělo ze strany pražského magistrátu, že bude muset zaměstnat nesmyslných asi sto devadesát nových pracovníků. Je na tom vidět, že i magistrát by mohl svou činnost zefektivnit. Na druhou stranu: Díky novému zákonu se podařilo docílit toho, že zhruba třicet procent lidí, kteří za odpad neplatili, začalo platit. Je logické, že je s agendou spojeno víc práce.
Tím, že zákon jde do každé domácnosti. Je pak logické, že každá změna se jí dotýká. Má zkušenost z jednání se starosty ovšem je, že zákon není považován za špatný. To, co je vnímáno jako problém, nesouvisí s odpady, ale s evidencí obyvatel, matrikami, je to otázka ochrany osobních údajů a podobně.
