Kdo bude třídit sklo, papír a plasty a do obyčejné popelnice vyhodí jen to nejnutnější, zaplatí tytéž peníze jako sousedé z vedlejšího domu, kteří do popelnice vysypou všechno.
V třídění a recyklaci odpadů přitom Česká republika stále zaostává za vyspělým světem a většina odpadů končí na skládkách. "Paušální poplatky jsou nesociální a netržní, protože všichni platí stejně. Jsou i neekologické, protože to povede k tomu, že nikoho nebude zajímat, kolik odpadků vyhodí," říká Ivo Kropáček z ekologického Hnutí Duha.
"Někdo možná přestane odpad třídit. Snad to nebude mnoho lidí," doufá ředitel odboru infrastruktury pražského magistrátu Petr Šulc. Ministerstvo životního prostředí, které nový systém prosadilo, se neobává toho, že by lidé odpad méně třídili.
"Ve městech, která paušální poplatek zavedla už dříve, se netřídí o nic méně," tvrdí náměstkyně ministra Eva Tylová a jako příklad uvádí Kostelec nad Černými lesy. Dodává, že mnoho lidí třídí odpad především proto, že to pokládá za správné, a nikoli kvůli penězům.
Ministerstvo uvádí, že jedním z důvodů pro paušální platbu bylo to, že minulý systém lidé například v rodinných domech zneužívali: tvrdili, že žádnou popelnici nepotřebují, protože papír spálí v kamnech a zbytky jídla dají na kompost. Ve skutečnosti házeli odpadky do popelnic sousedům anebo je vozili do lesa.
"Ve městech, která přešla už dříve k systému paušálních poplatků, najednou vzrostlo množství odpadu až o čtyřicet procent. To byl odpad, který dříve končil v kamnech nebo v příkopech. Lidé už neměli důvod své odpadky někam zašantročit," říká lidovecký poslanec Libor Ambrozek, který je také spíše zastáncem paušálních plateb.
Dodává, že i dosavadní systém dává radnicím možnost motivovat obyvatele k třídění. Až 250 korun ročně zaplatí každý člen domácnosti jako základní sumu za odvoz popelnic, dalších až 250 korun slouží na pokrytí nákladů na likvidaci neroztříděných odpadků.
"Čím víc se bude v obcích třídit, tím menší tato složka bude," tvrdí poslanec. To se vyplatilo například Hradci nad Moravicí, kde letos jeden občan zaplatí jen 195 korun.
"Nízkou cenu jsme docílili tím, že odpady třídíme, na což dostáváme dotace," říká tamní starosta Josef Vícha.
Jenže Hradec nad Moravicí je spíše výjimkou, ve většině měst zaplatí lidé za odpadky víc. Například čtyřčlenná rodina v družstevním bytě v pražských Záběhlicích zaplatila loni 816 korun, letos to bude 1752 korun.
Radnice také nerady snižují poplatky za odpady důchodcům nebo dětem, i když například v Opavě zaplatí dospělý člověk 384 korun a dítě do dvanácti let dvě stě korun. Ale třeba v Kladně se suma zvedla o dvaašedesát korun ze 430 na 492 a zaplatí ji všichni včetně nemluvňat.
