Takzvané elektivní výkony byly odložené od konce loňského prosince kvůli mimořádnému opatření ministerstva zdravotnictví. Zákroky lze opět vykonávat od 7. dubna, nemocnice ovšem k návratu přistupují pozvolně. Není to tedy tak, že by se vše obnovilo ze dne na den.
„Stále máme vysoký počet hospitalizovaných covid pozitivních pacientů, kteří potřebují i intenzivní péči. Jedná se celkem o více než 100 pozitivních pacientů a z toho je přes 20 nemocných, kteří jsou umístěni na JIP a pracovišti ARO. Z tohoto důvodu budeme k uvolnění neakutní péče přistupovat opatrněji a v postupných vlnách,“ popsal mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.
Nemocnice tak nejdříve bude uvolňovat takové výkony, kterou nejsou náročné na intenzivní péči. „Bude se jednat o operativní výkony například v rámci ORL, urologie či o malé chirurgické zákroky,“ popsal mluvčí.
Podobná situace panuje i v jiných zdravotnických zařízeních. „Z hlediska počtu hospitalizovaných covid pozitivních pacientů je současná situace ve FN Ostrava srovnatelná s koncem února a začátkem března. Takže si zatím nemůžeme dovolit okamžité rozvolňování,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová. Nemocnice postupně plánuje převádět covidová lůžka a oddělení na necovidová.
Čekání na operace
Fakultní nemocnice Hradec Králové obnovila provoz na jednom z oddělení ortopedické kliniky 9. dubna. „Od pondělí 19. dubna se otevřelo Dětské oddělení Neurologické kliniky FN HK či na poloviční kapacitu operační provoz Oční kliniky FN HK pro zajištění ambulantních operačních výkonů – například operací katarakt,“ řekl mluvčí nemocnice Jakub Sochor.
Limitující přitom pro nemocnice v souvislosti s obnovou neakutní péče není jen počet lůžek, ale například také personál a jeho vytížení.
„V té nejhorší době epidemie jsme jeli na 10 operačních sálech denně, v současné chvíli je v provozu až 20 sálů, je to ale s vypětím sil. Na 16 sálech probíhají klasické operace, na zhruba 4 sálech jsou prováděny výkony v lokální anestezii. Při návratu k operativě nás krom omezeného počtu sálů brzdí ještě kapacita jednotek intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Zde pacienti po operacích často končí a i tyto lůžkové kapacity jsou obsazené covidovými pacienty,“ popsal zdravotnický náměstek FN Brno Ondřej Ludka.
Po obnovení i neakutních zákroků budou mít nemocnice nicméně co dohánět. Například ta v Ostravě bude muset podle Petlachové dohnat zhruba dva tisíce plánovaných operací.
Nemocnice obnoví plánovanou péči, ne všude se však situace výrazně mění |
Kvůli koronaviru nemocnice v Hradci Králové musela v posledních měsících odložit tisíce neakutních operací. Podle stránek fakultní nemocnice například byla čekající doba na endoprotézu kolena 104 týdnů, u kyčle pak 54 týdnů. Na operaci štítné žlázy si naopak pacienti původně počkali 10 až 12 týdnů.
Podle Sochora se nyní u některých výkonů čekací lhůta prodloužila i o několik měsíců. „Pacienty budeme přijímat podle klinického stavu a potřebnosti výkonů,“ dodal.
O něco lépe je na tom již zmiňovaná Thomayerova nemocnice. Podle Sulka se lhůty u neakutních zákroků prodloužily spíše o týdny. „Rozhodně se však nejedná o několikaměsíční zpoždění. Problém je spíše v tom, že pacienti se stále ještě bojí navštěvovat svého lékaře a spíše se vyhýbají dlouhodobě plánovaným výkonům, pokud jim to jejich aktuální zdravotní stav dovolí,“ poznamenal. Kvůli koronaviru musela nemocnice odložit desítky zákroků.
Důležitý je stav pacienta
Podle nemocnic se čekací doba prodloužila nejvíce u ortopedických operací. Podle mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veroniky Plaché se například na kyčel čekalo ještě před koronavirem až dva roky, na operaci kolene až tři roky. „Tyto operace se prodlouží v řádu několika měsíců. Samozřejmě s přihlédnutím na aktuální stav pacienta,“ sdělila Plachá.
„Na operaci žlučníku si lidé počkali do tří měsíců, nyní to může být až půl roku,“ doplnila a zdůraznila, že taková čekací lhůta se netýká akutních případů. Lékaři totiž vždy posuzují i celkový zdravotní stav pacienta.
To zdůrazňují i jiné nemocnice. „Hranice mezi akutními a neakutními výkony je neostrá a liší se podle oborů a podle celkového stavu pacienta. Výkon, který je u jednoho pacienta odložitelný, může být u jiného vzhledem k přidruženým onemocněním vysoce akutní. Posouzení je vždy na ošetřujícím lékaři,“ uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.
V některých nemocnicích ještě s obnovením běžného provozu čekají, tou je například Nemocnice Jihlava. „Aktuálně máme stále blokováno mnoho lůžek jak ve standardní péči, tak a zejména v péči o intenzivní pacienty s covidem. Péče o ně potřebuje velké množství personálu i kapacity lůžek intenzivní péče a to jsou nyní hlavní limity spuštění plánovaných výkonů. Nejen operativy, jde také o diagnostické a jiné terapeutické výkony,“ uvedla mluvčí Monika Zachrlová.
Návrat k neakutním operacím nemocnice odkládají, mají moc covid pacientů |
„Jakmile se počet nemocných s covid-19 sníží tak, abychom mohli začít uvolňovat lůžka a personál, bude prostor pro rozšíření služeb. S ohledem na setrvačnost a zpoždění mezi nákazou, nutností hospitalizace a nutnosti hospitalizace na JIP to odhadujeme na asi 2 týdny. Samozřejmě nikdo neví, jak se projeví současné rozvolnění,“ doplnila. V nemocnici čeká na operaci zhruba tisícovka pacientů.
Návrat zpět k normálu
Kdy přesně se nemocnice vrátí zpět do normálního provozu, jen velmi těžko odhadují. Například Fakultní nemocnice Brno v běžném provozu vykonávala 80 až 100 operací denně. Část této operativy musela kvůli nařízením odložit o několik měsíců. „Půlroční zdržení se bude dohánět přibližně rok, v některých oborech se doba může ještě prodloužit,“ popsala Plachá.
Nejde přitom jen o „operace“. Zpět do normálního chodu se bude v některých případech vrátit celá nemocnice.
„Snažíme se po pokračovat v postupném obnovování neakutních provozů co nejrychleji, ale proces obnovování provozů znamená prostory vydezinfikovat, vymalovat, uklidit a například i odstranit některé dočasně instalované sádrokartonové příčky, které by mohly bránit běžnému provozu,“ popsal Sochor za královéhradeckou nemocnici.
Nemocnice se shodují v tom, že vše bude záležet na aktuální situaci kolem koronaviru a počtu hospitalizovaných. „Budeme dělat vše pro to, abychom odloženou neakutní operativu zvládli v co nejkratším termínu,“ slíbil Sulek.
Za dobu pandemie ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, která omezují anebo úplně zakazují plánované zákroky, celkem čtyřikrát. Poprvé to bylo loni na jaře, kdy omezení trvalo přes dva měsíce. Znovu se k tomu resort vrátil s podzimní vlnou. Poslední regulace platila od prosince, na konci roku ministerstvo zpřísnilo doporučení omezit odkladnou péči na její úplný zákaz.
