ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

O nás bez nás, kritizují developeři změny stavebního zákona. Superrazítku nevěří

  • 37
Vláda představila první změny ve stavebním zákoně. Kabinet Petra Fialy chce zrušit navrhovaný centralizovaný systém a zároveň redukovat počet úřadů. Zjednodušit se má i proces ochrany přírody, pro povolení bude stačit jedno razítko, vše má fungovat i digitálně. Kritici ovšem uvádějí, že přípravy změn probíhají netransparentně a vše se vrací do původní podoby.

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo 7. dubna návrh novely stavebního zákona k meziresortnímu připomínkovému řízení. Dotčené svazy a asociace, si ale opět stěžují, že s nimi nikdo připravované změny neprobíral.

„Bohužel zadání, i samotný obsah návrhu novely stavebního zákona, byl připravován v netransparentním prostředí, bez jakékoliv diskuze s odborníky či zástupci těch, kterých se legislativa týká,“ uvedla Asociace developerů. Proces přípravy je prý pro organizaci velkým zklamáním. „Je to o nás bez nás,“ uvedla asociace. Novinářům organizace poskytly dva dopisy adresované vládě – zaslané v prosinci minulého roku a v únoru současného – na které jim nebyla poskytnuta odpověď.

To ale odmítá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR). „S Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dalšími komunikujeme. Pokud zaslané dopisy obsahovaly konkrétní výtky, tak jsme je vypořádali,“ uvedl na dotaz portálu iDNES.cz mluvčí resortu Vilém Frček. Podle něj ministerstvo odpovídá na každý dopis, nicméně „komunikovat neznamená automaticky vše akceptovat“. Připomíná, že Hospodářská komora ČR je součástí připomínkového řízení, kde je možné záležitosti znovu řešit.

Martin Archalous, vedoucí oddělení odborné podpory, taktéž odmítá, že by se na 50 přidružených předpisů spadajících do mnoha oblastí zapomnělo. „Změnový zákon je účinný od 1. 7. 2023, do té doby musí být hotová a schválená naše ‚věcná‘ novela, aby spolu všechny předpisy ladily,“ uvedl pro iDNES.cz.

Stavební zákon schválený vládou Andreje Babiše měl zajistit vznik jednotného Nejvyššího stavebního úřadu. Současná vláda chce jeho vzniku zabránit a zároveň redukovat počet současných stavebních úřadů. Podle posledního návrhu by jich mělo zůstat 371 místo zhruba 700. Pro naprostou většinu stavebníků se podle Archalouse nic nezmění ani od 1. 7. 2024. „Pro 85 % obyvatel Česka zůstane příslušný stavební úřad tam, kde jsou na něj zvyklí,“ sdělil.

Změny kritizují zástupci minulé vlády. „Integrace dotčených orgánů je jednou z důležitých změn, aby se eliminoval počet razítek,“ komentuje pro iDNES.cz bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Novela stávající vlády podle ni zachovává komplikovanost celého procesu a personální náročnost.

Naproti digitalizaci

Výraznou změnou pro všechny prý bude digitalizace, díky které půjdou věci vyřizovat elektronicky. „Úředníci samozřejmě budou vědět, jaké jsou jejich kompetence, protože už teď s nimi komunikujeme. Až bude zákon hotový, rozjedou se intenzivní školení,“ doplnil hledisko zaměstnanců státu Archalous. Podle vedoucího oddělení odborné podpory je správné, že rozhodovací pravomoc zůstane na samosprávách, protože starostové vycházejí dlouhodobě z průzkumů veřejného mínění jako nejdůvěryhodnější činitelé.

„Čím menší obec, tím větší se místní starosta těší důvěře. Samozřejmě, i starosta je jen člověk, ale to je ředitel krajského státního úřadu také. Není jediný argument, proč by měl být ve státní správě menší prostor ke korupci a větší transparentnost,“ uvedl Archalous. Podle něj bude nové stavební řízení naopak transparentnější, neboť bude po rozhodnutích zůstávat i digitální stopa, kterou si daný úředník bude muset obhájit.

Připomínky, které zmiňují svazy a asociace ve stavitelství a i Hospodářská komora, ohledně systémové podjatosti, tedy že stavební úřad jde na ruku své obci, Archalous kontruje jejich počtem. „Podívejte se do statistik Ministerstva vnitra, kolik takových námitek bylo uplatněno. Jsou to řádově desítky za rok – a těch řízení na stavebních úřadech jsou desítky tisíc. A kromě toho, přesunem do státní správy nic nevyřešíte, protože i stát staví,“ argumentuje.

Změny stavebního zákona? Jedno razítko na konci a můžete stavět, popisuje Bartoš

Přílišné administrativní náročnosti stavebního řízení se podle něj nezbavíme tím, že zřídíme nový úřad, navíc úřad centrální. „Představa, že stavební úřad si bude všechno – od ochrany vod, přes hygienu, přes hlukové limity, až třeba po otázky ochrany lesa a kácení stromů – řešit sám pod jednou střechou, je na papíře hezká, ale v reálu nefunkční,“ myslí si vedoucí Archalous.

Jednak by si prý vyžádala mnoho nových úředníků, ale taky by koncepce mohla být nebezpečná z pohledu koncentrace kompetencí. „Všichni tihle úředníci by byli podřízení řediteli stavebního úřadu, a tak i veřejné zájmy, které chrání, by byly podřízeny jednomu zájmu – stavět,“ uvedl.

Bývalá ministryně Dostálová však tvrdí, že původní návrh by naopak vedl ke snížení počtu úředníků o polovinu a mohl by zajistit jednotné metodické postupy, které se podle ni praktikují v každém kraji jinak. „Je přeci žádoucí, aby se všichni zúčastnění bavili nad jednou projektovou dokumentací a dali investorovi jednu zpětnou vazbu k případné úpravě. Dnes to funguje tak, ze hasiči mají jiné připomínky než památkáři a jiné požadavky zase hygiena a další,“ doplňuje.

Zelené ‚superrazítko‘

Ačkoliv dle záměrů nové vlády nedojde ke slučování úřadů, některé pravomoci by se přece jen měly integrovat, aby došlo ke kýženému zjednodušení celého procesu. Příkladem je připravovaný zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES). Největší přínos nové legislativy by podle náměstka Ministerstva životního prostředí Vladimíra Many spočíval v tom, že by si lidé nově o různá povolení související s ochranou přírody požádali u jednoho úřadu a nemuseli žádat na několika místech.

Stavebník podle návrhu podá standardní žádost, od té chvíle se rozběhne šedesátidenní lhůta, během které příslušný prvoinstanční úřad posoudí jednotlivé aspekty ochrany životního prostředí. Stanovisko vydá buď obecní úřad, v případě složitějších staveb, které vyžadují takzvané posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), vydá stanovisko krajský úřad.

„Všechny složky související se stavbou se posoudí v daném čase na jednom místě,“ vysvětlil Pavel Chlíbek, právník z legislativního odboru Ministerstva životního prostředí, který se na tvorbě zákona podílel.

Instituce mohou zkoumat až devět aspektů podle příslušných zákonů, například co se týče kácení stromů, zásahů do krajiny, zastavění orné půdy, ochrany ohrožených druhů, vlivu na ovzduší a podobně. Díky novému zákonu nebude potřeba samostatného razítka na každý z aspektů.

K připravovanému zákonu se ale opět negativně vyjádřila Asociace developerů, které se legislativa nevyhnutelně dotkne. „Vytvoření nového superrazítka v podobě takzvaného environmentálního povolení nedává naději, že by nás čekalo zjednodušení celého procesu,“ zhodnotila.

Kritika se ozývá i z řad bývalého kabinetu. „Když má razítko životní prostředí, budou ho chtít památkáři, hygiena, hasiči a další. Takhle se povolovací proces nezkrátí,“ okomentovala plán bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Evropu čeká velká přestavba. Budovy budou muset být bez emisí, cenám navzdory

Jinak to vidí zástupci ministerstva životního prostředí. Podle nich může zákon o JES zkrátit vyřizování složitějších stavebních záměrů až o roky. Ke zjednodušení a zrychlení by mělo dojít i z toho důvodu, že pro všechny povolení bude jednotná lhůta.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková říká, že nový zákon zachovává vliv orgánů životního prostředí na stavební řízení. Podle ní to loni přijatý zákon nezaručoval a zcela rezignoval na veřejný zájem.

„Orgány ochrany životního prostředí byly integrovány do stavebních úřadů, kde v podstatě zanikají, protože o těchto aspektech rozhoduje stavební úředník,“ sdělila Hubáčková. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku má tyto nedostatky napravit.

Podobný návrh o jednom zeleném razítku se objevil již na začátku roku 2019, do stavebního zákona ale tehdy nebyl zapracován. Nové vedení ministerstva životního prostředí na tento záměr navázalo a během krátké doby jej právní tým zpracoval do podoby samostatného zákona, který má být schvalován společně s novelou stavebního zákona a vejít v platnost i ve stejnou dobu.

,

Výsledky voleb

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video