„Jde především o zájem rodiny. Naše současná legislativa sice není tak stará, ale stále vychází z tradic 70. let a kvůli tomu už neodpovídá dnešnímu soužití rodin,“ uvádí Decroix.
„Pilíři nově představené legislativy je zejména respekt k manželství a jeho liberalizace, a dále pak snaha dohodnout se na rozvodu nejen v co největším možném míru, ale zároveň ho také zvládnout s co nejmenším traumatem,“ dodává Decroix.
Zjišťování příčin rozvratu je zásah do soukromí
Podle náměstka a poslankyně je soudní zjišťování příčin rozvratu v manželství, které vede k rozvodu, už přežitkem, a v nové legislativně tudíž nemá místo.
„V praxi už řada rozumných soudců nezjišťuje, jaké mají manželé ke svému rozhodnutí důvody, protože to nemá žádný dopad na rozsudek. A pokud příčiny zjišťují, může docházet k trapným situacím. Proč bychom měli vědět, kdo se s kým naposledy pohádal? Z čistě objektivního hlediska pravé příčiny ani zjistit nejde,“ komentuje problematiku poslankyně.
Rozvod rodičů raní děti v každém věku. Poznamená je do konce života |
„Naší největší snahou proto je zasahovat do toho manželství co nejméně, s důrazem na respekt soukromí všech zúčastněných,“ dodává. Legislativa upravuje i povinný výslech manželů - v případě, že jsou obě strany domluvené, takový postup není nutný.
„I podmínka žití odděleně po dobu minimálně půl roku se ukázala být přežitkem, obzvlášť právě v dnešním fungování rodin a ve způsobech, jakým nyní přistupujeme k manželství jako takovém. Tyto podmínky se považovaly za stěžejní překážky, které měly zabránit velké míře rozvodovosti, a přitom na ni nemají žádný vliv. Nemusíme na nich trvat,“ zdůrazňuje poslankyně.
Podle Decroix by měla být míra zásahu státu do rodinných záležitostí co možná nejmenší. Toho chce ministerstvo v legislativě mimo jiné docílit i zavedením možnosti projednávat rozvod i jinde než jenom v soudní síni.
„Rozhodně nechceme, aby ten soud probíhal tak, že musí celá rodina i s dětmi napochodovat do soudní síně. Některé soudy už v dnešní době projednávání na jiných místech umožňují, ne všechny na to však mají materiální podmínky.“
Prošli jste si rozvodem?
Notářská komora ale v reakci na návrh reagovala, že rozvod bude stresující vždy. „Cesta k soudu zůstane stresující, ať se bude jednat v jakékoli místnosti soudu. I jednoduché úkony soudu vyžadují aparát, prostory a techniku, která je placena z veřejných prostředků a soudní poplatky ji nepokryjí. I tyto úkony zaberou určitý čas, který by se soudci mohli věnovat sporům, k jejichž řešení je soud určen,“ napsal redakci iDNES.cz prezident komory Radim Neubauer.
Ten také připomněl již dřívější návrh notářů, aby právě oni mohli místo soudu převzít rozvodovou agendu. „Nechce-li stát využít služeb notářů, jako to činí v zahraničí, a naopak chce platit ukončení manželství z veřejných prostředků, je to věcí politickou,“ doplnil.
Pokuty se zvýší, tresty vězení naopak sníží
Legislativa v další oblasti řeší také výživné na děti a důsledky neplacení alimentů či zabraňování styku. Dosavadní pokuta za nevyplácení výživného se totiž mohla vyšplhat maximálně na 200 korun.
„Vůbec nejnižší částkou, kterou může rodič za trest dostat, je 5 000 korun,“ představila novinku Decroix. „To už může být citelnější.“ Zároveň upozorňuje, že pokuty poputují na potřeby dětí, ne do státního rozpočtu.
V případě, že rodič neplatí alimenty, je možné zažádat si o náhradní výživné. V současné době ho stát vyplácí po dobu dvou let, ministerstvo práce a sociálních věcí ovšem chce lhůtu prodloužit na čtyři roky. Vládní návrh se bude spolu se zvýšením rodičovského příspěvku projednávat 29. srpna dopoledne.
Náhradní výživné letos pobírá deset tisíc dětí. MPSV chce změnit vyplácení |
„Vězení plné neplatičů a dluhová spirála“
Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav uvedl, že se při práci na nové legislativě snažili vyřešit také problematiku vězeňských trestů pro neplatiče. „Naše republika má ve vězení v současné době skoro 20 tisíc lidí. Z toho 6 procent sedí právě kvůli nevyplácení výživného. Dopady na státní rozpočet jsou enormní, denně za ně vyplácíme až 2,2 milionů korun,“ říká.
Česko má příliš mnoho vězňů. Není to normální, říká šéf Vězeňské služby |
Úplná dekriminalizace neplacení alimentů však podle náměstka není možná. „Určitě by to mělo zůstat trestné,“ dodává.
Trestní zákoník v současné době postihuje i nedbalostní neplacení výživného, které trvá přes čtyři měsíce. Ministerstvo chce, aby nově bylo trestné pouze to, když se někdo bude této povinnosti vyhýbat úmyslně.
Za takový skutek nyní hrozí až tři roky za mřížemi, nově by to byl nanejvýš rok. Stanislav odhadl, že tím by se počet lidí za mřížemi kvůli tomuto skutku mohl snížit až o 80 či 90 procent.
V České republice si v současné době řekne své „ano“ okolo 50 tisíc párů ročně. Počet sňatků ovšem značně poklesl s pandemií covidu. Během prvního čtvrtletí letošního roku vstoupilo do manželství 3,5 tisíce párů, což je o 1 tisíc méně než o rok dříve. Zároveň s tím však v posledních dvou desetiletích klesá i rozvodnost. Oproti nejvyšší míře rozvodovosti s 50 procenty, kterou Česko zažilo v roce 2010, došlo od té doby k poklesu na 44 procent. I tak se podle statistik za první čtvrtletí roku 2023 49,2 procent dětí narodilo mimo manželství. |
