Vysoký počet vězňů na počet obyvatel není v Česku normální. Myslí si to šéf Vězeňské služby Simon Michailidis. Na dnešním setkání s novináři uvedl, že na mnoho vězňů by podle něj šlo účinně působit mimo věznice, a to například domácím vězením. V Česku připadá na 100 tisíc obyvatel 180 vězňů, což je třetí až čtvrtý nejhorší výsledek v EU. Na jednoho vězně stát v průměru vynaloží 1 900 korun denně.
„Není normální, aby v bezpečné, vyspělé zemi bylo 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Rakousko a Německo je bezpečné přibližně stejně jako Česká republika a počet vězněných je tam pod polovinou našich počtů,“ upozornil Michailidis.
Například v Německu přitom podstatnou část vězněných tvoří cizinci z jiného kulturního prostředí, oproti tomu v Česku je mezi vězni cizinců zhruba jen osm procent a převládají mezi nimi kulturně blízcí Slováci.
Změny penzí a valorizací se dotknou i důchodových systémů vojáků a policistů |
„V Česku nejsou zavíráni jenom ti, před kterými je potřeba se chránit, ale i ti, kteří nás nějak naštvali,“ shrnul Michailidis trestní politiku státu. „S řadou lidí by se mělo v oblasti sankční politiky pracovat jinak a jinde než doposud. Mohlo by to pro ně být stejně nepříjemné, ale nemuseli by přijít o práci a netrpěla by jejich rodina,“ podotkl s tím, že v tomto ohledu vidí velký prostor u alternativního trestu domácího vězení, který Česko zatím nedokázalo ve větší míře využít.
„Všichni to platíme,“ řekl šéf bezpečnostního sboru k penězům, které stát vynakládá na vězně za mřížemi. „Dá se to dělat za daleko menší peníze stejně efektivně,“ míní.
Počet vězňů v Česku přitom opět stoupá, aktuálně je jich 19 689 – od začátku roku jich přibylo téměř 640, zatímco za celý loňský rok to podle Michailidise byly zhruba čtyři stovky. Nárůst nijak nesouvisí s příchodem ukrajinských uprchlíků, protože procento cizinců v českých věznicích zůstává dlouhodobě stabilní.
Vězeňské službě chybějí dozorci, počítačové generaci nejdou fyzické testy |
Opatření pro snížení vězeňské populace chystá skupina pro trestní politiku, kterou loni zřídil ministr Pavel Blažek (ODS). Jeho náměstek Antonín Stanislav ČTK sdělil, že experti chtějí mimo jiné prosadit častější ukládání peněžitých trestů na úkor trestů odnětí svobody.
„Počítáme s tím, že dojde k úsporám na straně státního rozpočtu a zároveň i k vyšším příjmům do státního rozpočtu za uložené peněžité tresty,“ nastínil. Poukázal na to, že v sousedním Německu dosahuje podíl ukládaných peněžitých trestů až 80 procent.
Pracovní skupina se dále zabývá možností dekriminalizace určitých jednání, novou definicí trestného činu maření úředního rozhodnutí a také kvalifikované skutkové podstaty krádeže, změnou trestních sazeb a změnou podmínek podmíněného propuštění z vězení. „Vězeňská služba podpoří jakékoliv opatření, které pomůže,“ řekl k tomu dnes Michailidis.
Šéf Vězeňské služby dodal, že průměrných 1 900 korun na jednoho vězně není v evropském kontextu tak mnoho, jak by se mohlo zdát. V Norsku, Švédsku či zemích Beneluxu jsou podle něj tyto částky ještě násobně vyšší.
