Přínosem podle komunistů bylo vyrovnávání úrovně regionů i „pomoc zaostalému Slovensku“, jak píší doslova v dokumentu. Oceňují také vybudování struktury průmyslu a dosažení základní potravinové soběstačnosti. „Vznikl také ohromný státní a družstevní majetek, který byl vytvořen výhradně z domácích zdrojů,“ pochválili se komunisté.
„Neselhal socialismus, jen uskutečňovaný model nezískal dostatečný prostor pro vlastní rozvoj a řešení společenských problémů,“ píší komunisté ve sjezdovém dokumentu.
Komunista Filip má ambici vyhrát volby, vytkl Babišovi prospěchářství |
Nástup „historického pokusu o socialismus“ vycházel podle strany z negativních zkušeností s fungováním kapitalismu, s velkými sociálními rozdíly, nezaměstnaností a hospodářskou krizí. „Lidé měli čerstvě v paměti mnichovskou zradu a boj proti fašismu. Významná část národa považovala socialistické řešení za správné,“ zdůrazňuje KSČM a píše také, že uplatnění socialistického řešení mělo značný výchozí potenciál.
Příkladná byla podle nich zdravotní péče a rozvoj bezplatného školství. Komunisté vyzdvihují také nízký věk odchodu do důchodu a zvýhodnění žen a matek s více dětmi. „Širokým lidovým vrstvám bylo zpřístupněno kvalitní vzdělání, kultura, sport a rekreace,“ pochválila KSČM režim od 25. února 1948 do listopadu 1989.
Padesátá léta? Smutná kapitola, píše KSČM
Komunisté v textu také připomínají veřejnou omluvu z prosince 1989 za represe a „politování nad nerespektováním práva občanů na svobodný názor a nad znehodnocením ideálů socialismu“.
„Tento pokus o budování socialismu byl nesporně oprávněným krokem v historii lidstva, byl však teprve začátkem snahy o přechod od kapitalismu k socialismu, prošlapáváním nové, neprobádané cesty. Pochopitelně se dopouštěl omylů,“ hodnotí KSČM 41 let vlády jedné strany, která byla také zakotvena v ústavě. Strana trvá na tom, že to bylo nejúspěšnější období československé historie.
O padesátých letech s popravami odpůrců režimu KSČM říká, že šlo o „smutnou kapitolu“ i přes budovatelské úsilí. Pražské jaro 1968 mělo podle komunistů podporu většiny společnosti, ale také se aktivizovali odpůrci socialismu. Ani slovo v materiálu nezaznělo o intervenci vojsk SSSR a dalších zemí Varšavské smlouvy, která proti vlastním lidem pozvali konzervativci ve vedení KSČ.
„Události listopadu 1989 byly způsobeny především důsledkem dlouhodobě opomíjených a neřešených zásadních rozporů ve společnosti, rozvratem způsobeným nezvládnutou změnou v SSSR a umocněny vnější a vnitřní ideologickou a ekonomickou diverzí,“ hodnotí dnešní KSČM přechod od totalitního režimu k demokracii.
Historický pokus o vybudování socialismu v 20. století skončil podle komunistů v Evropě „dočasnou porážkou“ tehdejší světové socialistické soustavy, ke které podle KSČM přispěla „i velice naivní představa o přátelském a mírovém soužití socialismu a kapitalismu, která skončila rozvrácením socialistických zemí“. Svůj dokument končí slovy - budoucnost patří socialismu.
