Spolu s Bohuslavem Sobotkou usoudili, že je třeba zrušit dohodu vlády s Českou národní bankou, na jejímž základě byly deponovány výnosy z privatizace na zvláštním účtu ČNB a měly sloužit k pokrytí závazků, který stát vůči centrální bance v té době měl.
Paroubkův kabinet v létě 2005 potřeboval vylepšit, byť jen takovým poměrně jednoduchým rozpočtovým trikem, stav státního rozpočtu a vyčerpat nějakých patnáct miliard korun, které v ČNB ležely. A tak vystoupil v televizi a bezelstně prohlásil, že vláda v ČNB uložila ony rance eur, aby při jejich prodeji na trhu nedošlo k oslabení české koruny.
Tohle nebezpečí prý pominulo, a tak je možné eura utratit. Protože to pak ještě zopakoval, bylo zřejmé, že opravdu nejde o přeřeknutí. Vzbudil tím veselí široké ekonomické obce a žal profesorů Vysoké školy ekonomické, jejímž diplomem se ing. Jiří Paroubek pyšní skoro stejně jako svým sexy mozkem.
K operaci nicméně došlo a peníze byly, jak je v Čechách už roky zvykem, za všeobecného veselí rozfofrovány. Ke cti úspěšného politika ČSSD lze konstatovat, že ve finančních kruzích pověstný výrok očišťuje Paroubka z podezření, že by kdy byl v kontaktu s mafiány typu Mrázka či Provoda, protože ti ze své bohaté vekslácké minulosti jistě dobře věděli, že když prodávají najednou kupu "mařen", tak to kurz koruny na černém trhu posiluje, a nikoli naopak.
Nelze pak předpokládat, že by tito lidé v kruhu svých spolupracovníků strpěli kohokoli, kdo tuhle abecedu nezná. Kubice se tedy ve své zprávě musel mýlit.
Jasnovidec Paroubek
Expremiér se pak tématům z měnové politiky ve své obsáhlé publicistické činnosti poměrně důsledně vyhýbal. Nicméně, když nyní ministr financí Miroslav Kalousek opět uzavřel s guvernérem Tůmou obdobnou dohodu a hodlá s její pomocí omezit vliv přísunu eur z privatizace a dotací EU na dramaticky posilující kurz koruny, neodolal svému oblíbenému tématu a napsal stať do Hospodářských novin o Kalouskově sporném, a jak z textu vyplývá, i úplně zbytečném plánu.
Za současné situace je prý úplně zbytečný, protože přece můžeme mílovými kroky postupovat k euru, které nás ochrání před nepřiměřeným zhodnocováním koruny. A hlavně před Paroubkem očekávanou prudkou devalvací.
Možná to někoho překvapí, ale expremiér ve svém zásadním textu nepíše vůbec nic o tom, že to byla jeho vláda, která opakovaně neplnila svůj vlastní konvergenční program, a zabránila tak dodržení původního termínu zavedení eura v roce 2010.
Ale to čtenáře nemusí mrzet. Najde v textu dost jiných hodnotných perel. Jednou z nejpozoruhodnějších je myšlenka, že dohoda Kalouska s Tůmou "nás bude stát výnosy z privatizace. Ten největší, za ČEZ, se odhaduje na pět set miliard. To jsou peníze, které mají být na dlouhá léta ponechány bez užitku."
Tahle vláda o privatizaci ČEZ neuvažuje, ale Paroubek zřejmě už ví, kolik za energetického giganta po vyhraných volbách dostane. Skoro to vypadá, že dokonce ví, i od koho a za co ty peníze utratit.
Měnový guru
Trochu nepochopitelné pro čtenáře je, proč bychom my, daňoví poplatníci, měli přijít o těch pět set miliard, pokud zůstanou uloženy na účtu ČNB a budou řádně úročeny, jestliže však slůvko nás není myšleno jako pluralis maiestaticus. A užitek není pojat jako blaho pánů, kteří budou tyto peníze utrácet v populárních státních zakázkách na cokoli.
Nejpozoruhodnější je však Paroubkovo očekávání nějakého zásadního oslabení české měny, ke kterému dojde z nějakého dosud blíže neurčeného důvodu. Načež zahraniční investoři dostanou za své dividendy méně eur a odejdou ze země místo toho, aby třeba jiní investoři nakoupili v eurových cenách dočasně zlevněné pozemky, nemovitosti, akcie či jiná aktiva. Koruna se tak prý "svalí sama".
Kupodivu finanční trhy na odhalení černé budoucnosti české koruny v článku měnového guru Paroubka nijak nereagovaly a i po jeho zveřejnění koruna opět posílila.
